Jeremjáš 23:1–40
23 „Běda pastýřům, kteří ničí a rozptylují ovce mé pastvy!“+ je Jehovův výrok.
2 Proto tak řekl Jehova, BŮH Izraele, proti pastýřům, kteří pasou můj lid: „Rozptýlili jste mé ovce; a stále jste je rozháněli a neobrátili jste k nim svou pozornost.“+
„Hle, obracím svou pozornost na vás pro špatnost vašich jednání,“+ je Jehovův výrok.
3 „A sám sesbírám ostatek ze svých ovcí ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal,+ a přivedu je zpátky na jejich pastvinu,+ a jistě budou plodné a přibude [jich].+
4 A vzbudím nad nimi pastýře, kteří je opravdu budou pást;+ a už se nebudou bát ani nebudou postiženy žádným zděšením,+ a žádná nebude chybět,“ je Jehovův výrok.
5 „Pohleď, přicházejí dny,“ je Jehovův výrok, „a vzbudím Davidovi spravedlivý výhonek.+ A král bude jistě vládnout+ a jednat s rozvahou a bude v zemi vykonávat právo a spravedlnost.+
6 V jeho dnech bude Juda zachráněn,+ i Izrael bude přebývat v bezpečí.+ A to je jeho jméno, kterým bude nazýván: Jehova je naše spravedlnost.“*+
7 „Proto pohleď, přicházejí dny,“ je Jehovův výrok, „a už nebudou říkat: ‚Je živý Jehova, který vyvedl izraelské syny z egyptské země‘,+
8 ale: ‚Je živý Jehova, který vyvedl a přivedl potomstvo* izraelského domu ze severní země a ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal‘, a jistě budou bydlet na své vlastní zemské půdě.“+
9 Pokud jde o proroky, mé srdce se ve mně zlomilo. Všechny mé kosti se začaly třást. Stal jsem se podobným muži,* který je opilý,+ a podobným zdatnému muži,* jehož přemohlo víno, kvůli Jehovovi a kvůli jeho svatým slovům.
10 Vždyť země se naplnila+ cizoložníky.*+ Kvůli prokletí* totiž země truchlí,+ pastviny v pustině uschly;+ a jejich způsob jednání se prokazuje být špatný a jejich moc není správná.
11 „Vždyť prorok i kněz se znečistili.+ Také ve svém vlastním domě jsem našel jejich špatnost,“+ je Jehovův výrok.
12 „Proto se jejich cesta pro ně stane podobnou kluzkým místům+ v temnotě, kam budou strčeni, a jistě padnou.“+
„Přivedu na ně totiž neštěstí, rok, kdy se jim dostane pozornosti,“+ je Jehovův výrok.
13 „A u samařských+ proroků jsem viděl nesprávnost.* Jednali jako proroci [podněcovaní] Baalem+ a stále působí, aby můj lid, ano Izrael, bloudil.+
14 A u jeruzalémských proroků jsem uviděl hrozné věci+ — dopouštějí se cizoložství+ a chodí ve falši;+ a posilují ruce zločinců, aby se neodvrátili+ každý od své vlastní špatnosti. Všichni se pro mne stali podobnými Sodomě+ a jeho obyvatelé podobnými Gomoře.“+
15 Proto tak řekl Jehova vojsk proti prorokům: „Hle, působím, aby jedli pelyněk, a dám jim pít otrávenou vodu.+ Vždyť od jeruzalémských proroků se rozešlo odpadnutí+ do celé země.“
16 Tak řekl Jehova vojsk: „Nenaslouchejte slovům proroků, kteří vám prorokují.+ Působí, že se stáváte marnými.+ Mluví vidění svého vlastního srdce+ — ne z Jehovových úst.+
17 Znovu a znovu říkají těm, kdo jsou ke mně neuctiví: ‚Jehova mluvil: „Budete mít pokoj.“‘+ A každému, kdo chodí v zatvrzelosti svého srdce,+ řekli: ‚Nepřijde na vás žádné neštěstí.‘+
18 Vždyť kdo stál v Jehovově důvěrné skupině,+ aby viděl a slyšel jeho slovo?+ Kdo věnoval pozornost jeho slovu, aby je slyšel?+
19 Pohleďte, jistě vyjde Jehovova větrná bouře, vztek, dokonce vířící vichřice.+ Vírem se snese na hlavu ničemných.+
20 Jehovův hněv se neobrátí zpět, dokud on nevykoná+ a dokud neuskuteční myšlenky svého srdce.+ V konečné části dnů o tom budete uvažovat s porozuměním.+
21 Neposlal jsem ty proroky, přesto běželi sami. Nemluvil jsem k nim, přesto sami prorokovali.+
22 Kdyby však byli stáli v mé důvěrné+ skupině, pak by byli dali mému lidu slyšet má vlastní slova a způsobili by, aby se obrátili zpět od své špatné cesty a od špatnosti svých jednání.“+
23 „Jsem Bohem* blízko,“ je Jehovův výrok, „a ne Bohem daleko?“+
24 „Nebo se může nějaký muž* skrýt ve skrýších, a já ho neuvidím?“+ je Jehovův výrok.
„Nenaplňuji skutečně nebesa a zemi?“+ je Jehovův výrok.
25 „Slyšel jsem, co říkali proroci, kteří v mém vlastním jménu prorokují faleš+ a říkají: ‚Měl jsem sen! Měl jsem sen!‘+
26 Jak dlouho to bude existovat v srdci proroků, kteří prorokují faleš a kteří jsou proroky šalby svého vlastního srdce?+
27 Pomýšlejí na to, že prostřednictvím svých snů, které si stále vypravují navzájem, přimějí můj lid, aby zapomněl na mé jméno,+ právě jako jejich otcové zapomněli na mé jméno prostřednictvím Baala.+
28 Prorok, u něhož je sen, ať vypravuje ten sen; ale ten, u něhož je mé vlastní slovo, ať mluví mé slovo pravdivě.“+
„Co má sláma společného s obilím?“+ je Jehovův výrok.
29 „Není mé slovo rovněž jako oheň,“+ je Jehovův výrok, „a jako kovářské kladivo, které rozbíjí skalní útes?“+
30 „Hle, proto jsem proti těm prorokům,“+ je Jehovův výrok, „těm, kdo ukrádají má slova, každý svému druhovi.“+
31 „Hle, jsem proti těm prorokům,“ je Jehovův výrok, „těm, kdo používají svůj jazyk, aby pronesli: ‚Výrok!‘“*+
32 „Hle, jsem proti prorokům falešných snů,“ je Jehovův výrok, „kteří je vyprávějí a působí, že můj lid bloudí kvůli jejich falším+ a kvůli jejich vychloubání.“+
„Ale neposlal jsem je ani jsem jim nepřikázal. Rozhodně tedy tomuto lidu neprospějí,“+ je Jehovův výrok.
33 „A když se tě tento lid nebo prorok nebo kněz zeptá a řekne: ‚Jaké je Jehovovo břemeno?‘,*+ řekneš jim také: ‚„Vy jste — ach, jaké břemeno!*+ A jistě vás opustím,“+ je Jehovův výrok.‘
34 Pokud jde o proroka nebo kněze nebo lid, kteří říkají: ‚Jehovovo břemeno!‘, na toho muže* a na jeho domácnost také obrátím svou pozornost.+
35 Tak stále říkáte každý svému bližnímu a každý svému bratrovi: ‚Co Jehova odpověděl? A co Jehova mluvil?‘+
36 Ale o Jehovově břemeni+ se již nezmiňujete,+ protože tím břemenem se stává každému jeho vlastní slovo;+ změnili jste slova živého Boha,*+ Jehovy vojsk, našeho Boha.
37 Tak řekneš prorokovi: ‚Jakou odpověď ti dal Jehova? A co Jehova mluvil?+
38 A jestliže dál říkáte „Jehovovo břemeno“, proto tak řekl Jehova: „Jelikož říkáte: ‚Toto slovo je právě Jehovovo břemeno‘, když jsem k vám stále posílal a říkal: ‚Nebudete říkat „Jehovovo břemeno“!‘,
39 proto zde jsem! A s konečnou platností vás zanedbám+ a opustím vás a město, které jsem dal vám a vašim praotcům — z [místa] před sebou.+
40 A uvedu na vás pohanu na neurčitý čas, a pokoření na neurčitý čas, jež nebude zapomenuto.“‘“+
Poznámky
^ „Jehova je naše spravedlnost.“ Heb. Jehwahʹ Cidh·qeʹnu.
^ Dosl. „semeno“.
^ „Podobným muži.“ Heb. keʼišʹ.
^ „A podobným zdatnému muži.“ Heb. u·khegheʹver.
^ „Cizoložníky.“ Lat. a·dulʹte·ris.
^ Nebo „přísežné kletbě“. Heb. ʼa·lahʹ.
^ Nebo „nepatřičnost“.
^ „Bohem.“ Heb. ha·ʼElo·héʹ. Na tomto místě ha je tázací částice uvádějící otázku.
^ „Nějaký muž.“ Heb. ʼiš.
^ „A řeknou: ‚Jehova říká‘“, Vg; Sy „a říkají: ‚Tak řekl sám Jehova‘“.
^ „Vy jste — ach, jaké břemeno!“, jestliže se heb. text čte ʼat·temʹ mah-mas·saʼʹ; LXXVgc „Vy jste to břemeno“; M(heb.) ʼeth-mah-mas·saʼʹ, „Ten výrok: ‚Jaké je to břemeno?‘!“. Jeremjáš byl veden k tomu, aby na otázku lidu odpověděl slovní hříčkou.
^ Nebo „Jaké je ... prohlášení?“. Heb. mah-mas·saʼʹ.
^ „Toho muže.“ Heb. ha·ʼišʹ ha·huʼʹ.
^ „Živého Boha.“ Heb. ʼElo·himʹ chai·jimʹ, obojí mn. č.
