Jeremjáš 26:1–24

26  Na počátku královského panování judského krále Jehojakima,+ syna Josijášova, přišlo od Jehovy toto slovo a říkalo:  „Tak řekl Jehova: ‚Postav se na nádvoří Jehovova domu,+ a o všech judských městech, která vcházejí, aby se klaněla v Jehovově domě, budeš mluvit všechna slova, která ti přikážu, abys k nim mluvil.+ Neuber ani slovo.+  Možná, že budou naslouchat a vrátí se, každý ze své špatné cesty,+ a já budu muset pocítit lítost nad neštěstím, které na nich zamýšlím vykonat za špatnost jejich jednání.+  A řekneš jim: „Tak řekl Jehova: ‚Jestliže mi nebudete naslouchat tím, že byste chodili v mém zákoně,+ který jsem vám předložil,+  tím, že byste naslouchali slovům mých sluhů proroků, které k vám posílám, ano časně vstávám a posílám [je], jimž jste nenaslouchali,+  já zase učiním tento dům podobným [domu] v Šilu+ a toto město učiním zlořečením pro všechny národy země.‘“‘“+  A kněží a proroci a všechen lid začali slyšet Jeremjáše, jak mluví ta slova v Jehovově domě.+  Jakmile Jeremjáš domluvil všechno, co [mu] Jehova přikázal mluvit ke všemu lidu, tu se stalo, že se ho potom kněží a proroci a všechen lid chopili a řekli: „Určitě zemřeš.+  Proč jsi prorokoval v Jehovově jménu a říkal: ‚Tento dům se stane podobným [domu] v Šilu+ a právě tohle město bude zpustošeno, takže bude bez obyvatele‘?“ A všechen lid se scházel v Jehovově domě okolo Jeremjáše. 10  Časem zaslechla tato slova judská knížata, a přistoupila k tomu, aby vyšla z králova domu do Jehovova domu+ a aby usedla ve vchodu do Jehovovy nové brány.+ 11  A kněží a proroci začali knížatům a všemu lidu říkat: „Tomuto muži* patří rozsudek smrti,+ protože o tomto městě prorokoval, právě jak jste slyšeli na vlastní uši.“+ 12  Jeremjáš na to řekl všem knížatům a všemu lidu: „Byl to Jehova, kdo mě poslal, abych o tomto domě a o tomto městě prorokoval všechna slova, která jste slyšeli.+ 13  A nyní napravte své cesty a svá jednání,+ a poslouchejte hlas Jehovy, svého Boha, a Jehova pocítí lítost nad neštěstím, které proti vám mluvil.+ 14  A pokud jde o mne, já jsem ve vaší ruce.+ Učiňte mi podle toho, co je dobré, a podle toho, co je správné ve vašich očích.+ 15  Jen byste rozhodně měli vědět, že usmrtíte-li mě, uvedete na sebe a na toto město a na jeho obyvatele nevinnou krev,+ neboť vpravdě Jehova mě k vám přece poslal, abych vám do uší mluvil všechna ta slova.“+ 16  Pak řekla knížata+ a všechen lid kněžím a prorokům: „Tomuto muži* nepatří rozsudek smrti,+ vždyť k nám mluvil ve jménu Jehovy, našeho Boha.“+ 17  Nadto vstali jistí* ze starších mužů země a začali říkat celému sboru lidu:+ 18  „Micheáš*+ z Morešetu*+ prorokoval za dnů judského krále Ezekjáše*+ a přikročil k tomu, aby řekl všemu judskému lidu: ‚Tak řekl Jehova vojsk: „Sion bude zorán jako pouhé pole+ a z Jeruzaléma se stanou pouhé hromady trosek+ a z hory Domu budou lesní výšiny.“‘+ 19  Usmrtil ho snad judský král Ezekjáš a všichni ti z Judy? Nebál se Jehovy a nepřistoupil k tomu, aby obměkčoval Jehovův obličej,+ takže Jehova pocítil lítost nad neštěstím, které proti nim mluvil?+ Přivádíme tedy na své duše* velké neštěstí.+ 20  A byl také muž,* který prorokoval v Jehovově jménu, Urijáš,* syn Šemajášův* z Kirjat-jearimu.+ A stále prorokoval proti tomuto městu a proti této zemi ve shodě se všemi Jeremjášovými slovy. 21  A král Jehojakim+ a všichni jeho silní muži a všechna knížata jeho slova zaslechli a král začal usilovat o jeho usmrcení.+ Když se [to] Urijáš doslechl, hned dostal strach+ a utekl a přišel do Egypta. 22  Ale král Jehojakim poslal do Egypta muže, Elnatana, syna Akborova,+ a s ním jiné muže do Egypta. 23  A přistoupili k tomu, aby vyvedli Urijáše z Egypta a přivedli ho ke králi Jehojakimovi, který ho pak srazil mečem+ a jeho mrtvé tělo hodil na hřbitov synů lidu.“ 24  Navíc to byla ruka Achikama,+ syna Šafanova,+ která se prokázala být s Jeremjášem, aby nebyl vydán do ruky lidu a nebyl usmrcen.+

Poznámky

„Tomuto muži.“ Heb. la·ʼišʹ haz·zehʹ.
Viz v. 11 ppč.
Dosl. „muži“. Heb. ʼana·šimʹ, mn. č. od ʼiš.
„Micheáš“, heb. Mi·khahʹ, Mmargin a řada heb. rkp.; M „Mikajáš“ (heb. Mi·khaʹjehu).
Nebo „Moraštita“.
„Své duše.“ Heb. naf·šó·théʹnu.
„Muž.“ Heb. ʼiš.
Znamená „mým světlem je Jehova“. Heb. ʼU·ri·jaʹhu; nachází se pouze zde a ve v. 21, 23.
Znamená „Jehova slyšel“. Heb. Šemaʽ·jaʹhu.