Jeremjáš 30:1–24
30 Slovo, které přišlo k Jeremjášovi od Jehovy a říkalo:
2 „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele: ‚Zapiš si do knihy všechna slova, která k tobě budu mluvit.+
3 Vždyť „pohleď, přicházejí dny,“ je Jehovův výrok, „a shromáždím zajaté ze svého lidu, Izraele a Judy,“+ řekl Jehova, „a přivedu je zpět do země, kterou jsem dal jejich praotcům, a jistě ji znovu vezmou do vlastnictví.“‘“+
4 A to jsou slova, která Jehova mluvil k Izraeli a k Judovi.
5 Tak totiž řekl Jehova: „Slyšeli jsme zvuk chvění, děs,+ a není pokoj.
6 Zeptejte se, prosím, a vizte, zda muž rodí. Proč jen jsem viděl každého zdatného muže s rukama na bedrech jako ženu, která rodí,+ a všechny obličeje zbledly?+
7 Běda, vždyť je to velký den,+ takže není jiný mu podobný,+ a je to čas tísně pro Jákoba.+ Ale i z něho bude zachráněn.“
8 „A v ten den se stane,“ je výrok Jehovy vojsk, „že zlomím něčí jho z tvé šíje a tvá pouta roztrhnu,+ a už ho cizí lidé nebudou vykořisťovat jako sluhu.
9 A jistě budou sloužit Jehovovi, svému Bohu, a Davidovi, svému králi,+ kterého jim vzbudím.“+
10 „A pokud jde o tebe, ty se neboj, můj sluho Jákobe,“ je Jehovův výrok, „a nebuď postižen zděšením, Izraeli.+ Vždyť tě zachraňuji zdaleka, a tvé potomstvo ze země jejich zajetí.+ A Jákob se jistě vrátí a bude zbaven rozrušení a bude v poklidu a nikdo nezpůsobí chvění.“+
11 „Vždyť jsem s tebou,“ je Jehovův výrok, „abych tě zachránil;+ ale způsobím záhubu mezi všemi národy, do nichž jsem tě rozptýlil.+ V tvém případě však záhubu nezpůsobím.+ A budu tě muset ve vhodné míře vést k nápravě, jelikož tě rozhodně nenechám bez trestu.“+
12 Tak totiž řekl Jehova: „Na tvé* zhroucení není léčba.+ Tvá rána je chronická.+
13 Nikdo se neujímá tvé pře, pro [tvůj] vřed.+ Nejsou pro tebe prostředky k uzdravení, žádná hojivá náplast.+
14 Všichni, kdo tě vřele milovali, ti na tebe zapomněli.+ Po tobě nepátrají. Udeřil jsem tě totiž úderem nepřítele,+ potrestáním někoho krutého,+ kvůli hojnosti tvého provinění;+ tvé hříchy se staly početnými.+
15 Proč křičíš kvůli svému zhroucení?+ Kvůli hojnosti tvého provinění je tvá bolest nevyléčitelná; tvé hříchy se staly početnými.+ To jsem ti udělal.
16 Proto všichni, kdo tě pohlcují, budou sami pohlceni;+ a pokud jde o všechny tvé protivníky, ti všichni půjdou do zajetí.+ A ti, kdo tě* plení, budou k vyplenění, a všechny, kdo tě drancují, vydám drancování.“+
17 „Přinesu ti totiž zotavení a uzdravím tě z tvých ran,“+ je Jehovův výrok. „Vždyť ti říkali zahnaná žena:+ ‚To je Sion, po kterém nikdo nepátrá.‘“+
18 Tak řekl Jehova: „Hle, shromažďuji zajaté z Jákobových stanů+ a slituji se nad jeho příbytky. A město bude opravdu opět postaveno na svém pahorku;+ a obytná věž bude stát na svém právoplatném stanovišti.+
19 A jistě od nich vyjde díkůvzdání a zvuk těch, kdo se smějí.+ A rozmnožím je a neubude jich;+ a učiním je velmi početnými a nestanou se bezvýznamnými.+
20 A jeho synové budou jako v dřívějších časech a jeho vlastní shromáždění bude přede mnou pevně založeno.+ A obrátím pozornost na všechny jeho utlačovatele.+
21 A jistě z něho vzejde jeho majestátní [osoba]+ a z jeho středu vyjde jeho vlastní panovník;+ a způsobím, aby přistoupil, a přiblíží se ke mně.“+
„Vždyť kdopak dal své srdce v zástavu, aby se ke mně přiblížil?“+ je Jehovův výrok.
22 „A jistě se stanete mým lidem+ a já se stanu vaším Bohem.“+
23 Pohleďte, vyšla Jehovova větrná bouře, vztek, ženoucí se vichřice.*+ Vírem se snese na hlavu ničemných.+
24 Hořící hněv Jehovy se neobrátí zpět, dokud on nevykoná a dokud neuskuteční myšlenky svého srdce.+ V konečné části dnů o tom budete uvažovat.+
