Jeremjáš 47:1–7
47 To je to, co se prokázalo být Jehovovým slovem k proroku Jeremjášovi o Filištínech+ předtím, než faraón přistoupil k tomu, aby srazil Gazu.+
2 Tak řekl Jehova:
„Pohleď, od severu+ přicházejí vody+ a staly se zaplavující bystřinou. A zaplaví zemi a to, co ji naplňuje, město a ty, kdo je obývají.+ A lidé* budou jistě křičet a každý, kdo bydlí v zemi, bude kvílet.+
3 Při zvuku dupotu kopyt jeho hřebců,+ při hrčení jeho válečných dvoukolých vozů,+ hlučení jeho kol,+ se otcové opravdu neobrátí k synům, protože [jim] sklesnou ruce
4 kvůli dnu, který přichází, aby vyplenil všechny Filištíny,+ aby odřízl z Tyru+ a Sidonu+ každého přežijícího, jenž pomáhal.+ Vždyť Jehova plení Filištíny,+ kteří jsou zbývající z ostrova Kaftor.+
5 Na Gazu+ musí přijít lysina.+ Aškalon+ byl umlčen. Ostatku z jejich nížiny, jak dlouho si budeš na sobě dělat řezné [rány]?+
6 Aha, Jehovův meči!+ Jak dlouho nezůstaneš v klidu? Buď zasunut* do pochvy.+ Spočiň a mlč.
7 Jak může zůstat v klidu, když mu dal povel sám Jehova? Je pro Aškalon a pro mořské pobřeží.+ On mu* určil, aby byl tam.“
Poznámky
^ Nebo „pozemští lidé“. Heb. ha·ʼa·dhamʹ.
^ Dosl. „Buď sebrán“.
^ „Mu“, v heb. ž. r., j. č., vztahuje se na ‚meč‘.
