Lukáš 1:1–80
1 Vzhledem k tomu, že se mnozí ujali toho, aby sestavili přehled skutečností, kterým jsme mezi sebou dali plnou důvěru,+
2 právě jak nám je předali ti, kdo se od počátku+ stali očitými svědky+ a sloužícími poselství,*+
3 rozhodl jsem se i já, protože jsem přesně vysledoval všechny věci od začátku, že ti je v logickém pořadí+ napíšu, nejznamenitější+ Theofile,+
4 abys úplně poznal jistotu o tom, o čem jsi byl ústně vyučován.+
5 Za dnů Heroda,+ krále Judeje, byl jistý kněz jménem Zecharjáš* z Abijášova* oddílu+ a měl manželku z Áronových dcer+ a její jméno bylo Alžběta.
6 Oba byli před Bohem spravedliví,+ protože chodili bezúhonně+ ve shodě se všemi Jehovovými* přikázáními+ a zákonnými+ požadavky.+
7 Ale neměli dítě, protože Alžběta byla neplodná,+ a oba byli v pokročilém věku.
8 Zatímco působil jako kněz v pověření svého oddílu před Bohem,+
9 přišel na řadu podle slavnostní zvyklosti kněžského úřadu, aby obětoval kadidlo,+ když vstoupil do Jehovovy* svatyně;*+
10 a celé množství lidí se venku modlilo v hodinu obětování kadidla.+
11 Jemu se objevil Jehovův* anděl, který stál na pravé straně oltáře pro kadidlo.+
12 Zecharjáš se však při tom pohledu znepokojil a padl na něj strach.+
13 Ale anděl mu řekl: „Neměj strach, Zecharjáši, protože tvá úpěnlivá prosba byla příznivě vyslyšena+ a tvá manželka Alžběta se stane matkou tvého syna a máš mu dát jméno Jan.*+
14 A budeš mít radost a velké potěšení a mnozí se budou radovat z jeho narození,+
15 neboť bude velký před Jehovou.*+ Nebude však vůbec pít víno ani silný nápoj+ a bude naplněn svatým duchem* hned od mateřského lůna;+
16 a mnohé z izraelských synů obrátí zpět k Jehovovi,* jejich Bohu.+
17 Také půjde před ním s Elijášovým*+ duchem a silou, aby obrátil zpět srdce otců k dětem+ a neposlušné k praktické moudrosti spravedlivých, aby přichystal pro Jehovu*+ připravený lid.“+
18 A Zecharjáš andělovi řekl: „Jak si tím mám být jistý? Jsem totiž letitý+ a má manželka je již v pokročilém věku.“
19 Anděl mu odpověděl a řekl: „Jsem Gabriel,*+ který stojí blízko před Bohem, a byl jsem vyslán, abych s tebou mluvil+ a oznámil ti o tom dobrou zprávu.*
20 Ale pohleď, budeš mlčet+ a nebudeš schopen promluvit až do dne, kdy se to stane, protože jsi nevěřil mým slovům, která se splní ve svém ustanoveném čase.“
21 Lidé mezitím dále čekali na Zecharjáše+ a začali se divit, že se zdržuje ve svatyni.
22 Ale když vyšel, nebyl schopen k nim promluvit a oni si uvědomili, že právě viděl ve svatyni nadpřirozené+ vidění; a dával jim znamení, ale zůstal němý.
23 A když se naplnily dny jeho veřejné služby,*+ odešel domů.
24 Po těch dnech však jeho manželka Alžběta otěhotněla;+ držela se v ústraní pět měsíců a říkala:
25 „Tak se mnou Jehova* jednal v těchto dnech, kdy mi věnoval pozornost, aby odňal mou pohanu mezi lidmi.“+
26 V jejím* šestém měsíci byl anděl Gabriel+ vyslán Bohem do galilejského města zvaného Nazaret
27 k panně, která byla zaslíbena k manželství muži jménem Josef z Davidova domu. A ta panna+ se jmenovala Marie.*+
28 A když před ni vešel, řekl: „Dobrý den,+ ty vysoce poctěná, Jehova*+ je s tebou.“+
29 Ona se však tím výrokem hluboce rozrušila a začala uvažovat, jaký to je asi pozdrav.
30 Anděl jí tedy řekl: „Neměj strach, Marie, neboť jsi našla přízeň+ u Boha;
31 a pohleď, počneš ve svém lůně a porodíš syna+ a máš mu dát jméno Ježíš.*+
32 Ten bude velký+ a bude nazýván Syn Nejvyššího;+ a Jehova* Bůh mu dá trůn+ jeho otce Davida,+
33 a bude kralovat nad Jákobovým domem navždy a jeho království nebude mít konec.“+
34 Marie však andělovi řekla: „Jak se to má stát, když nemám styk+ s mužem?“
35 Anděl jí odpověděl a řekl: „Přijde na tebe svatý duch+ a zastíní tě moc Nejvyššího. Proto také to, co se narodí, se bude nazývat svaté,+ Boží Syn.+
36 A pohleď, tvá příbuzná Alžběta sama také počala syna ve svém stáří a teď je ta údajně neplodná žena+ v šestém měsíci;
37 protože u Boha nebude nemožností žádné prohlášení.“*+
38 Marie pak řekla: „Pohleď! Jehovova* otrokyně!+ Kéž se to se mnou stane podle tvého prohlášení.“ Na to se anděl od ní vzdálil.
39 Marie tedy v těch dnech vstala a spěšně odešla do hornaté krajiny, do judského města,
40 a vstoupila do Zecharjášova domu a pozdravila Alžbětu.
41 Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, tu děťátko v jejím lůně poskočilo; a Alžběta byla naplněna svatým duchem
42 a zvolala s hlasitým výkřikem a řekla: „Jsi požehnaná mezi ženami a požehnaný+ je plod tvého lůna!
43 A jak to, že mám tu [výsadu], aby ke mně přišla matka mého Pána?+
44 Pohleď, jak totiž zvuk tvého pozdravu dolehl k mým uším, děťátko v mém lůně poskočilo velkou radostí.+
45 Šťastná je i ta, která věřila, protože se zcela uskuteční to, o čem s ní mluvil Jehova.“*+
46 A Marie řekla: „Má duše velebí* Jehovu*+
47 a můj duch se nemůže zdržet, aby se velmi nerozradostnil+ v Bohu, mém Zachránci;+
48 protože shlédl na nízké postavení své otrokyně.+ Pohleď, od nynějška mě totiž budou všechny generace prohlašovat za šťastnou,+
49 protože Ten mocný pro mne udělal velké skutky a jeho jméno je svaté;+
50 a jeho milosrdenství je po generace za generacemi na těch, kdo se ho bojí.+
51 Mocně jednal svou paží,+ daleko rozptýlil ty, kdo jsou domýšliví v úmyslu svého srdce.+
52 Sesadil z trůnů mocné+ a vyvýšil ponížené;+
53 plně nasytil hladové dobrými věcmi+ a poslal pryč s prázdnou ty, kdo mají jmění.+
54 Přišel na pomoc svému sluhovi Izraelovi,+ aby připomněl milosrdenství,+
55 právě jak řekl našim praotcům, Abrahamovi a jeho semenu,* navždy.“+
56 Marie pak u ní zůstala asi tři měsíce a vrátila se do svého vlastního domova.
57 Alžbětě se naplnil čas, aby porodila, a stala se matkou syna.
58 A sousedé a její příbuzní slyšeli, že Jehova* vůči ní zvelebil své milosrdenství,+ a začali se radovat s ní.+
59 A osmý den přišli malé dítě obřezat+ a hodlali je nazvat jménem jeho otce Zecharjáše.
60 Jeho matka však odpověděla a řekla: „Opravdu ne, ale bude se nazývat Jan.“
61 Řekli jí na to: „Mezi tvými příbuznými není nikdo nazvaný tímto jménem.“
62 Potom se jeho otce ptali pomocí znamení, jak chce, aby se nazývalo.
63 A požádal o tabulku a napsal: „Jeho jméno je Jan.“+ Všichni se tomu podivovali.
64 Okamžitě se mu otevřela ústa+ a uvolnil se mu jazyk a začal mluvit a žehnal Bohu.
65 A na všechny, kdo žili v jejich sousedství, padl strach; a v celé hornaté judské krajině se o tom všem začalo vyprávět,
66 a všichni, kdo [to] slyšeli, si to zapsali do srdce+ a řekli: „Co skutečně z toho malého dítěte bude?“ Byla s ním totiž vskutku Jehovova* ruka.+
67 A jeho otec Zecharjáš byl naplněn svatým duchem,+ prorokoval a řekl:+
68 „Požehnaný buď Jehova,* BŮH Izraele,+ protože obrátil pozornost ke svému lidu+ a vykonal osvobození.+
69 A pozvedl pro nás roh+ záchrany* v domě svého sluhy Davida,
70 právě jak mluvil ústy svých svatých proroků odedávna+
71 o záchraně před našimi nepřáteli a z ruky všech, kdo nás nenávidí;+
72 aby vykonal milosrdenství ve spojitosti s našimi praotci a připomněl svou svatou smlouvu,+
73 přísahu, kterou přísahal našemu praotci Abrahamovi,+
74 aby nám, až budeme vyproštěni z rukou nepřátel,+ udělil výsadu nebojácně mu prokazovat posvátnou službu*+
75 s věrnou oddaností a spravedlností před ním po všechny naše dny.+
76 Ale pokud jde o tebe, malé dítě, ty budeš nazýváno prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Jehovou,* abys přichystal jeho cesty,+
77 abys dal jeho lidu poznání o záchraně skrze odpuštění jejich hříchů+
78 kvůli něžnému soucitu našeho Boha. S tímto [soucitem] nás z výše navštíví rozbřesk,+
79 aby dal světlo těm, kdo sedí ve tmě a ve stínu smrti,+ aby zdárně zaměřil naše kroky na cestu pokoje.“
80 A malé dítě rostlo+ a sílilo na duchu. A býval na pouštích až do dne, kdy se otevřeně ukázal Izraeli.
Poznámky
^ Dosl. „slova“. Řec. tou loʹgou; J18,22 „Jehovova slova“.
^ „Zecharjáš“ (znamená „Jah pamatoval“), J7–18,21,22; אAB „Zacharias“.
^ Znamená „můj otec je Jah“, J7–18,21,22; אAB „Abiova“.
^ Viz dodatek 1D.
^ Viz dodatek 1D.
^ Nebo „Božího obydlí (příbytku)“. Řec. na·onʹ; lat. temʹplum; J17,18,22(heb.) hé·khalʹ, „paláce; chrámu“.
^ Viz dodatek 1D.
^ Viz Mt 3:1, ppč. „Jan“.
^ Viz dodatek 1D.
^ „Duchem.“ Řec. pneuʹma·tos; lat. Spiʹri·tu; J22(heb.) ruʹach.
^ Viz dodatek 1D.
^ Znamená „můj Bůh je Jehova“. J17,18,22(heb.) ʼE·li·jaʹhu.
^ Viz dodatek 1D.
^ Znamená „zdatný [muž] Boží“. Řec. Ga·bri·elʹ; J17,18(heb.) Ghav·ri·ʼelʹ.
^ Nebo „oznámil ... evangelium“. Řec. eu·ag·ge·liʹsa·sthai; lat. e·van·ge·li·zaʹre.
^ „Veřejné služby.“ Řec. lei·tour·giʹas; J17,18(heb.) ʽavo·dha·thóʹ, „jeho posvátné služby [v postavení kněze]“. Srovnej Heb 8:6; Heb 9:6.
^ Viz dodatek 1D.
^ Dosl. „tom“.
^ Řec. Ma·ri·amʹ; lat. Ma·riʹa; J17,18,22(heb.) Mir·jamʹ.
^ Viz dodatek 1D.
^ Viz Mt 1:21 ppč.
^ Viz dodatek 1D.
^ Nebo „věc; výrok“. Řec. rheʹma.
^ Viz dodatek 1D.
^ Viz dodatek 1D.
^ „Má duše velebí.“ Lat. Ma·gniʹfi·cat aʹni·ma meʹa.
^ Viz dodatek 1D.
^ Nebo „potomstvu“.
^ Viz dodatek 1D.
^ Viz dodatek 1D.
^ Viz dodatek 1D.
^ „Roh záchrany.“ Nebo „mocného zachránce“. Řec. keʹras so·te·riʹas; lat. corʹnu sa·luʹtis; J17,18,22(heb.) qeʹren ješu·ʽahʹ.
^ Nebo „prokazovat uctívání“. Řec. la·treuʹein; J17,18,22(heb.) leʽov·dhóʹ, „sloužit mu (uctívat ho)“. Viz 2Mo 3:12 ppč.
^ Viz dodatek 1D.
