Lukáš 11:1–54

11  Když byl jednou na nějakém místě a modlil se, kdosi z jeho učedníků mu řekl, když přestal: „Pane, nauč nás, jak se modlit,+ právě jako Jan také vyučoval své učedníky.“+  Řekl jim tedy: „Kdykoli se modlíte,+ říkejte: ‚Otče, ať je posvěceno* tvé jméno.+ Ať přijde tvé království.+  Dej nám náš chléb+ na den podle denní potřeby.  A odpusť nám naše hříchy,+ neboť my také odpouštíme každému, kdo je nám dlužen;+ a nepřiváděj nás do pokušení.‘“+  Dále jim řekl: „Kdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci a řekne mu: ‚Příteli, půjč mi tři chleby,  protože ke mně právě z cesty přišel můj přítel, a nemám nic, co bych mu předložil‘?  A ten zevnitř odpoví a řekne: ‚Přestaň mi dělat těžkosti.+ Dveře jsou již zamčené a mé malé děti jsou se mnou na lůžku; nemohu vstát a něco ti dát.‘  Říkám vám: Ačkoli nevstane a nic mu nedá kvůli tomu, že je jeho přítel, jistě vstane a dá mu, co potřebuje, kvůli jeho smělé neodbytnosti.+  Proto vám říkám: Neustále proste,+ a bude vám dáno; neustále hledejte,+ a naleznete; neustále klepejte, a bude vám otevřeno. 10  Každý totiž, kdo prosí, dostává+ a každý, kdo hledá, nalézá a každému, kdo klepe, bude otevřeno. 11  Kdo je vskutku mezi vámi takový otec, který, jestliže syn+ prosí o rybu, mu snad podá hada místo ryby? 12  Nebo jestliže také poprosí o vejce, podá mu štíra? 13  Proto jestliže vy, ačkoli jste ničemní, umíte dávat dobré dary svým dětem,+ oč více dá Otec v nebi svatého ducha těm,+ kdo ho prosí!“ 14  Později vyháněl němého+ démona. Potom, co démon vyšel, němý promluvil. A zástupy se podivovaly. 15  Ale někteří z nich řekli: „Vyhání démony prostřednictvím Belzebuba,* panovníka démonů.“+ 16  Avšak jiní, aby ho pokoušeli, začali od něho vyhledávat znamení+ z nebe. 17  Protože znal jejich představy,+ řekl jim: „Každé království rozdělené samo proti sobě bývá zpustošeno, a dům [rozdělený] sám proti sobě padá.+ 18  Jestliže tedy je Satan také rozdělen sám proti sobě, jak obstojí jeho království?+ Říkáte totiž, že vyháním démony prostřednictvím Belzebuba. 19  Jestliže vyháním démony prostřednictvím Belzebuba, kým je vyhánějí vaši synové?+ Proto budou vašimi soudci. 20  Jestliže však vyháním démony prostřednictvím Božího prstu,+ Boží království vás skutečně dostihlo.+ 21  Když silný, dobře ozbrojený muž+ střeží svůj palác, jeho majetek zůstává v pokoji. 22  Ale když proti němu přijde někdo silnější+ než on a zvítězí nad ním,+ odejme mu jeho plnou výzbroj, ve kterou důvěřoval, a rozdělí věci, o které ho oloupil. 23  Kdo není na mé straně, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.+ 24  Když nečistý duch vyjde z člověka, prochází vyprahlými místy a hledá místo odpočinku, a když žádné nenachází, říká: ‚Vrátím se do svého domu, z kterého jsem se vystěhoval.‘+ 25  A při příchodu jej najde čistě zametený* a ozdobený. 26  Pak jde a přivede s sebou sedm+ různých* duchů ničemnějších, než [je] sám, a když se dostanou dovnitř, bydlí tam; a konečné okolnosti toho člověka budou horší než první.“+ 27  Když tyto věci říkal, nějaká žena ze zástupu pozvedla svůj hlas a řekla mu: „Šťastné lůno,+ které tě nosilo, a prsy, které jsi sál!“ 28  Řekl však: „Ne, spíše: Šťastní jsou ti, kdo slyší Boží slovo a dodržují je!“+ 29  Když se zástupy shlukovaly, začal říkat: „Tato generace je ničemná generace; vyhlíží po znamení.+ Ale nebude jí dáno žádné znamení kromě znamení Jonášova.+ 30  Právě jako se totiž Jonáš+ stal znamením pro Ninivské, stejně bude Syn člověka také pro tuto generaci. 31  Královna+ jihu bude vzbuzena v soudu s muži této generace a odsoudí je, protože přišla z konců* země, aby si poslechla Šalomounovu moudrost, ale pohleďte, zde je něco víc+ než Šalomoun. 32  Ninivští muži vstanou v soudu s touto generací a odsoudí ji, protože činili pokání po tom, co Jonáš kázal;+ ale pohleďte, zde je něco víc+ než Jonáš. 33  Když člověk rozsvítí lampu, nedá ji pod výklenek ani pod odměrný koš, ale na stojan,+ aby ti, kdo vkročí dovnitř, spatřili světlo. 34  Lampou těla je tvé oko. Když je tvé oko prosté,* i tvé celé tělo je jasné;+ je-li však ničemné,* i tvé tělo je temné. 35  Buď tedy bdělý. Snad světlo, které je v tobě, je tma.+ 36  Jestliže je tedy celé tvé tělo jasné a vůbec žádná část není temná, bude celé tak jasné,+ jako když ti dává lampa světlo svými paprsky.“ 37  Když to pronesl, požádal ho jeden farizeus, aby s ním poobědval.+ Vešel tedy a spočinul u stolu. 38  Farizeus byl však překvapen, když viděl, že se před obědem nejprve neumyl.*+ 39  Ale Pán mu řekl: „Farizeové, vy čistíte vnějšek poháru a mísy, ale váš vnitřek+ je plný drancování a ničemnosti.+ 40  Nerozumní! Neudělal snad vnějšek+ ten, kdo udělal i vnitřek? 41  Jako dary z milosrdenství+ však dávejte to, co je uvnitř, a pohleďte, všechno [ostatní] je na vás* čisté. 42  Ale běda vám, farizeové, protože dáváte desetinu+ z máty a routy a každé [jiné] zeleniny, ale přecházíte právo* a Boží lásku! To jste byli povinni dělat, ale to ostatní neopomenout.+ 43  Běda vám, farizeové, protože milujete přední sedadla v synagógách a pozdravy na tržištích!*+ 44  Běda vám, protože jste jako ty pamětní hrobky, které nejsou patrné, takže po nich lidé chodí a nevědí [o tom]!“+ 45  Kdosi ze zběhlých v Zákoně+ mu odpověděl a řekl: „Učiteli, když to říkáš, urážíš také nás.“ 46  Pak řekl: „Běda i vám, kdo jste zběhlí v Zákoně, protože nakládáte lidem náklad, který je těžké nosit, ale sami se nákladu nedotknete jediným prstem!+ 47  Běda vám, protože stavíte pamětní hrobky proroků, ale vaši praotcové je zabíjeli!+ 48  Jistě jste svědky skutků svých praotců, a přece s nimi souhlasíte,+ protože oni zabíjeli+ proroky,* ale vy stavíte [jejich hrobky]. 49  Kvůli tomu Boží moudrost+ také řekla: ‚Vyšlu k nim proroky a apoštoly a oni budou některé z nich zabíjet a pronásledovat, 50  aby krev všech proroků+ prolitá od založení* světa byla vyžadována od této generace,+ 51  od krve Abela+ až po krev Zecharjáše,+ který byl zabit mezi oltářem a domem.‘+ Ano, říkám vám, bude vyžadována od této generace. 52  Běda vám, kdo jste zběhlí v Zákoně, protože jste odňali klíč poznání;+ sami jste nevešli a těm, kdo vcházeli, jste bránili!“+ 53  Když tedy odtud vyšel, znalci Zákona a farizeové začali na něj strašně naléhat a dotírat na něj otázkami o dalších věcech 54  a číhali+ na něj, aby zachytili+ něco z jeho úst.

Poznámky

Nebo „ať je považováno za svaté; ať se zachází jako se svatým“. Řec. ha·gi·a·stheʹto; lat. sanc·ti·fi·ceʹtur; J17,18(heb.) jith·qad·dašʹ.
„Belzebuba“, VgSyc‚p‚s; P45,75ACDW(řec.) Be·el·ze·boulʹ; אB(řec.) Be·e·ze·boulʹ. Viz Mt 12:24 ppč.
„Čistě zametený“, אAD; B „prázdný, čistě zametený“.
Nebo „jiných“.
Nebo „nezkalené; zaměřené jedním směrem; zaostřené; velkomyslné“.
Nebo „špatné; závistivé“.
Dosl. „nebyl nejprve ponořen (pokřtěn)“.
Nebo „pro vás“.
Nebo „soud“. Řec. ten kriʹsin; lat. iu·diʹci·um; J17,18,22(heb.) ham·miš·patʹ.
Nebo „místech shromažďování“. Řec. a·go·raisʹ.
Dosl. „zabíjeli je“.
Dosl. „vržení [semene]“. Řec. ka·ta·bo·lesʹ.