Lukáš 12:1–59

12  Když se mezitím zástup shromáždil v tolika tisících,* že po sobě šlapali, začal nejprve říkat svým učedníkům: „Mějte se na pozoru před kvasem+ farizeů, což je pokrytectví.+  Není však nic pečlivě skryté, co nebude zjeveno, a tajné, co se nestane známým.+  Proto co říkáte ve tmě, bude slyšet na světle,* a co šeptáte* v soukromých místnostech, bude kázáno ze střech domů.+  Nadto vám říkám, moji přátelé:+ Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, a potom nejsou schopni udělat nic víc.+  Ale ukážu vám, koho se bát: Bojte se toho,+ který, když zabije, má autoritu uvrhnout do gehenny.*+ Ano, říkám vám, toho se bojte.+  Což se neprodává pět vrabců za dvě mince malé hodnoty?* Přesto ani jeden z nich není zapomenut před Bohem.+  Ale i vlasy+ na vaší hlavě jsou všechny spočteny. Nemějte strach; jste cennější než mnoho vrabců.+  Říkám vám tedy: S každým, kdo vyznává+ spojení se mnou před lidmi, vyzná [své] spojení i Syn člověka před Božími anděly.+  Ale kdo mě před lidmi zapírá,+ bude zapřen před Božími anděly.+ 10  A každému, kdo říká slovo proti Synu člověka, tomu bude odpuštěno, ale kdo se rouhá proti svatému duchu, tomu nebude odpuštěno.+ 11  Když vás však přivedou před veřejná shromáždění* a vládní úředníky a autority, nepociťujte úzkost, jak nebo co* budete mluvit na obhajobu nebo co budete říkat,+ 12  neboť svatý duch+ vás právě v tu hodinu naučí, co máte říci.“+ 13  Potom mu kdosi ze zástupu řekl: „Učiteli, pověz mému bratrovi, aby se se mnou rozdělil o dědictví.“ 14  Řekl mu: „Člověče, kdo mě nad vámi ustanovil soudcem+ nebo rozhodčím?“* 15  Potom jim řekl: „Mějte oči stále otevřené a střežte se před jakoukoli chtivostí,+ protože i když má někdo hojnost, jeho život nevyplývá z věcí, které vlastní.“+ 16  Na to k nim pronesl podobenství a řekl: „Země jednoho bohatého člověka dobře rodila. 17  Začal tedy v sobě uvažovat a říkal: ‚Co udělám, když nemám kam shromáždit svou úrodu?‘ 18  Proto řekl: ‚Udělám toto:+ Strhnu své zásobárny a vystavím větší a tam shromáždím všechno své obilí a všechny své dobré věci;+ 19  a řeknu své duši:+ „Duše, uložila sis mnoho dobrých věcí na mnoho let; pohov si, jez, pij, těš se.“‘+ 20  Ale Bůh mu řekl: ‚Ty nerozumný, tuto noc si od tebe vyžádají tvou duši.*+ Kdo má pak mít věci, které jsi nastřádal?‘+ 21  Tak se vede muži, který si ukládá poklad pro sebe, ale není bohatý vůči Bohu.“+ 22  Potom řekl svým učedníkům: „Kvůli tomu vám říkám: Přestaňte být úzkostliví o své duše, pokud jde o to, co budete jíst, nebo o své tělo, pokud jde o to, co budete nosit.+ 23  Duše je totiž cennější než jídlo a tělo než oblečení. 24  Dobře si všimněte, že krkavci+ ani nesejí semeno, ani nesklízejí a nemají stodolu ani zásobárnu, a přesto je Bůh krmí. O kolik cennější jste vy než ptáci?+ 25  Kdo z vás může přidat loket k délce svého života tím, že je úzkostlivý?+ 26  Jestliže tedy nemůžete udělat to nejmenší, proč být úzkostliví+ o to ostatní? 27  Dobře si všimněte, jak rostou lilie;+ ani se nelopotí, ani nepředou; ale říkám vám: Ani Šalomoun v celé své slávě nebyl oděn jako jedna z nich.+ 28  A jestliže Bůh takto obléká polní rostlinstvo, které dnes existuje a zítra je uvrženo do pece, oč bude spíše oblékat vás, vy malověrní!+ 29  Přestaňte tedy hledat, co byste jedli a co byste pili, a přestaňte být v úzkostném napětí,+ 30  neboť to všechno jsou věci, o které dychtivě usilují národy světa, ale váš Otec ví, že je potřebujete.+ 31  Nicméně hledejte neustále jeho království a tyto věci vám budou přidány.+ 32  Neměj strach,+ malé stádo,+ protože váš Otec schválil, že vám dá království.+ 33  Prodávejte+ to, co vám patří, a dávejte dary z milosrdenství.+ Dělejte si měšce, které se neobnosí, neselhávající poklad v nebesích,+ kam se zloděj nepřibližuje [a kde] ani mol nestravuje. 34  Kde je totiž váš poklad, tam bude i vaše srdce.+ 35  Ať jsou vaše bedra+ opásaná a vaše lampy+ hořící 36  a sami buďte jako lidé, kteří čekají na svého pána,+ až se vrátí* ze svatby,*+ aby mu ihned otevřeli, až přijde a zaklepe.+ 37  Šťastní jsou ti otroci, které pán při příchodu nalezne bdělé!+ Vpravdě vám říkám: Opáše+ se a přiměje je spočinout u stolu a přistoupí a bude jim sloužit.+ 38  A jestliže přijde při druhé hlídce,* jestliže dokonce při třetí,* a nalezne je tak, jsou šťastní!+ 39  Ale vězte, kdyby byl hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, že by byl bděl a nedovolil by, aby byl jeho dům vyloupen.+ 40  Také vy zůstaňte připraveni, protože Syn člověka přijde v hodinu, kdy to nebudete považovat za pravděpodobné.“+ 41  Potom Petr řekl: „Pane, říkáš toto podobenství nám, nebo také všem?“ 42  A Pán řekl: „Kdo je skutečně věrný správce,*+ ten rozvážný,+ kterého jeho pán ustanoví nad svým služebnictvem, aby jim v pravý čas dával jejich vyměřené zásoby jídla?+ 43  Šťastný je ten otrok, jestliže ho jeho pán při příchodu nalezne, že to dělá!+ 44  Pravdivě vám říkám: Ustanoví ho nade vším svým majetkem.+ 45  Ale jestliže by si někdy ten otrok řekl ve svém srdci: ‚Můj pán otálí s příchodem‘,+ a začal by bít sluhy a služky a jíst a pít a opíjet se,+ 46  pán toho otroka přijde v den, kdy [ho] neočekává, a v hodinu, kterou nezná,+ a nanejvýš přísně ho potrestá* a určí mu díl s nevěrnými.+ 47  Pak ten otrok, který rozuměl vůli svého pána, ale nepřichystal se ani nejednal podle jeho vůle, bude bit mnoha ranami.+ 48  Ale ten, který nerozuměl,+ a tak dělal to, co si zaslouží rány, bude bit málo [ranami].+ Vskutku, od každého, komu bylo mnoho dáno, od toho bude mnoho vyžadováno;+ a komu lidé mnoho svěřili, od toho budou vyžadovat více, než [je] obvyklé.+ 49  Přišel jsem, abych zažehl oheň+ na zemi, a co si mám více přát, když je již zapálen? 50  Skutečně mám křest, kterým mám být pokřtěn, a jak jsem stísněný, dokud nebude dokončen!+ 51  Představujete si, že jsem přišel, abych dal pokoj na zemi? Opravdu ne, říkám vám, ale spíše rozdělení.+ 52  Od nynějška bude totiž pět v jednom domě rozděleno, tři proti dvěma a dva proti třem.+ 53  Budou rozděleni otec proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“+ 54  Potom přikročil k tomu, aby řekl zástupům: „Když vidíte oblak, který se zvedá v západních končinách, ihned říkáte: ‚Přichází bouře‘, a dopadne to tak.+ 55  A když vidíte, že vane jižní vítr, říkáte: ‚Přijde vlna veder‘, a nastane. 56  Pokrytci, umíte zkoumat vnější vzhled země a oblohy, ale jak to, že neumíte zkoumat právě tento čas?+ 57  Proč také sami neposoudíte, co je spravedlivé?+ 58  Když například jdeš se svým protivníkem před zákonem k vládci, dej se cestou do práce, aby ses zbavil sporu s ním, aby tě nikdy nepřivlekl před soudce a soudce tě nevydal soudnímu úředníkovi a soudní úředník tě neuvrhl do vězení.+ 59  Povídám ti: Určitě se odtamtud nedostaneš, dokud nesplatíš poslední malou minci velmi malé hodnoty.“*+

Poznámky

Dosl. „v myriádách“.
Nebo „na veřejnosti; ne v soukromí“.
Dosl. „jste mluvili k uchu“.
Viz dodatek 4C.
Dosl. „za dvě assaria“. Assarion bylo šestnáctinou denáru. Viz dodatek 8A.
Dosl. „synagógy“.
„Jak nebo co“, אABVg; DItSyc‚p „jak“; Sys „co“.
Nebo „tím, kdo odděluje“.
Nebo „život“. Řec. psy·chenʹ; J17,18,22(heb.) naf·šekhaʹ (ze slova neʹfeš).
Nebo „svatební hostiny“.
Nebo „se vydá na cestu; odejde“. Viz dodatek 5D.
Asi od 21 hod. do půlnoci. Viz Mr 13:35 ppč.
Od půlnoci asi do 3 hod.
Nebo „hospodář domu“. Řec. oi·ko·noʹmos; lat. di·spen·saʹtor; J17(heb.) has·so·khenʹ, „správce“. Viz 1Mo 24:2 ppč.; Ef 1:10, ppč. „správu“.
Nebo „rozřízne ho vedví“.
Dosl. „poslední lepton“. Viz dodatek 8A.