Lukáš 15:1–32
15 Všichni výběrčí daní+ a hříšníci+ se k němu přibližovali, aby ho slyšeli.
2 Proto farizeové i znalci Zákona mumlali a říkali: „Tento muž vítá hříšníky a jí s nimi.“+
3 Potom k nim pronesl toto podobenství a řekl:
4 „Který člověk z vás, [jenž má] sto ovcí a jednu z nich ztratí, nezanechá těch devadesát devět v pustině a nepůjde za tou ztracenou, dokud ji nenajde?+
5 A když ji najde, dá si ji na ramena a raduje se.+
6 A když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: ‚Radujte se se mnou, protože jsem našel svou ovci, která se ztratila.‘+
7 Říkám vám, že tak bude v nebi větší radost z jednoho hříšníka, který činí pokání,+ než z devadesáti devíti spravedlivých, kteří nemají potřebu pokání.+
8 Nebo která žena s deseti drachmami,* jestliže ztratí jednu drachmu, nerozsvítí lampu a nezamete svůj dům a pečlivě nehledá, dokud ji nenalezne?
9 A když ji nalezne, svolá ženy, které jsou jejími přítelkyněmi a sousedkami, a řekne: ‚Radujte se se mnou, protože jsem našla drachmu, kterou jsem ztratila.‘
10 Tak, říkám vám, nastává radost mezi Božími anděly z jednoho hříšníka, který činí pokání.“+
11 Pak řekl: „Nějaký člověk měl dva syny.+
12 A mladší z nich řekl svému otci: ‚Otče, dej mi tu část majetku, která mi připadá.‘+ Pak jim rozdělil své prostředky k životu.+
13 Mladší syn si později, za nemnoho dnů, všechno shromáždil a odcestoval do ciziny, do vzdálené krajiny, a tam promrhal svůj majetek tím, že žil prostopášným životem.+
14 Když všechno utratil, v celé té krajině nastal krutý hladomor a on začal mít nouzi.
15 Dokonce šel a uchytil se u jednoho občana té krajiny a ten ho poslal na svá pole pást vepře.+
16 A toužíval, aby se nasytil lusky rohovníku, které žrali vepři, a nikdo mu [nic] nedal.+
17 Když se vzpamatoval, řekl: ‚Kolik nádeníků mého otce má hojnost chleba, zatímco tady hynu hladem!
18 Vstanu a budu cestovat ke svému otci+ a řeknu mu: „Otče, zhřešil jsem proti nebi a proti tobě.*+
19 Již nejsem hoden nazývat se tvým synem. Udělej mě jakoby jedním ze svých nádeníků.“‘
20 Vstal tedy a šel ke svému otci. Zatímco byl ještě daleko, jeho otec ho zahlédl a byl pohnut lítostí a běžel a padl mu okolo krku a něžně ho políbil.
21 Pak mu syn řekl: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi a proti tobě.*+ Již nejsem hoden nazývat se tvým synem. Udělej mě jakoby jedním ze svých nádeníků.‘*+
22 Ale otec řekl svým otrokům: ‚Vyneste rychle to nejlepší roucho a oblečte+ mu je a dejte mu na ruku prsten+ a na nohy sandály.
23 A přiveďte vykrmeného+ mladého býka, poražte* ho a jezme a radujme se,
24 protože tento můj syn byl mrtvý, ale opět ožil;+ byl ztracen, ale našel se.‘ A začali se radovat.
25 Jeho starší syn+ byl na poli; a když přicházel a blížil se k domu, uslyšel koncert a tanec.
26 Zavolal si tedy jednoho ze sluhů a dotazoval se, co to znamená.
27 Řekl mu: ‚Přišel tvůj bratr,+ a tvůj otec+ porazil vykrmeného mladého býka, protože se mu vrátil v dobrém zdraví.‘
28 Ale rozzlobil se a nebyl ochoten jít dovnitř. Jeho otec pak vyšel a začal ho snažně prosit.+
29 Odpověděl a řekl svému otci: ‚Tolik let ti sloužím jako otrok a ani jednou jsem nepřestoupil tvé přikázání, a přesto jsi mi ani jednou nedal kůzle, abych se potěšil se svými přáteli.+
30 Ale jakmile přišel tento tvůj syn,+ který projedl tvé prostředky k životu s nevěstkami,+ porazil jsi pro něj vykrmeného mladého býka.‘+
31 Pak mu řekl: ‚Dítě, byl jsi vždycky se mnou a všechno, co je moje, je tvoje;+
32 ale prostě jsme se museli těšit a radovat, protože tento tvůj bratr byl mrtvý, ale ožil, a byl ztracen, ale našel se.‘“+
Poznámky
^ Drachma byla řec. stříbrná mince, která vážila 3,40 g.
^ „Udělej mě jakoby jedním ze svých nádeníků“, אBDSyh; P75AWVgSyp‚s vynechávají.
^ Nebo „obětujte“.
