Lukáš 16:1–31

16  Potom přikročil k tomu, aby také svým učedníkům řekl: „Jeden člověk byl bohatý a měl správce,*+ a na toho mu žalovali, že zachází s jeho zbožím rozmařile.+  Zavolal ho tedy a řekl mu: ‚Co to o tobě slyším? Slož účty+ ze svého správcovství, neboť již nemůžeš spravovat dům.‘  Správce si pak řekl: ‚Co mám dělat, když mi můj pán+ odejme správcovství? Nejsem dost silný, abych kopal, žebrat se stydím.  Aha, vím, co udělám, aby mě lidé přijímali do svých domovů, až budu zbaven správcovství.‘+  A zavolal k sobě každého z dlužníků svého pána a přistoupil k tomu, aby prvnímu řekl: ‚Kolik dlužíš mému pánovi?‘  Řekl: ‚Sto měr bat* olivového oleje.‘ Řekl mu: ‚Vezmi si svou písemnou dohodu zpět a posaď se a napiš rychle padesát.‘  Dalšímu pak řekl: ‚Co ty, kolik dlužíš?‘ Řekl: ‚Sto měr kor* pšenice.‘ Řekl mu: ‚Vezmi si svou písemnou dohodu zpět a napiš osmdesát.‘  A pán pochválil správce, ačkoli byl nespravedlivý, protože jednal s praktickou moudrostí;+ vždyť synové tohoto systému věcí* jsou v praktickém ohledu moudřejší vůči své vlastní generaci, než jsou synové světla.+  Také vám říkám: Dělejte si přátele+ pomocí nespravedlivého bohatství,*+ aby vás, až selže, přijali do věčných obydlí.*+ 10  Kdo je věrný v nejmenším, je věrný i v mnohém, a kdo je nespravedlivý v nejmenším, je nespravedlivý i v mnohém.+ 11  Jestliže jste se tedy neprokázali [jako] věrní ve spojitosti s nespravedlivým bohatstvím, kdo vám svěří to, co je pravé?+ 12  A jestliže jste se neprokázali [jako] věrní ve spojitosti s tím, co je druhého,+ kdo vám dá to, co je pro vás?* 13  Žádný domácí sluha nemůže být otrokem dvou pánů; buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se přidrží jednoho a druhým pohrdne. Nemůžete být otroky Boha a Bohatství.“*+ 14  Farizeové, kteří milovali peníze, tomu všemu naslouchali a začali se mu pošklebovat.+ 15  Řekl jim tedy: „Jste těmi, kdo se prohlašují před lidmi za spravedlivé,+ ale Bůh zná vaše srdce;+ protože [to], co je mezi lidmi povýšené, je v Božích očích ohavnost.+ 16  Zákon a Proroci byli až do Jana.+ Od té doby je oznamováno Boží království jako dobrá zpráva* a lidé všeho druhu se do něho tlačí.+ 17  Vskutku je snadnější, aby nebe a země pominuly,+ než aby se nesplnila jedna částečka+ písmene ze Zákona.+ 18  Každý, kdo se rozvádí se svou manželkou a žení se s jinou, dopouští se cizoložství,* a kdo se žení s ženou rozvedenou* s manželem, dopouští se cizoložství.+ 19  Ale jeden člověk+ byl bohatý a krášlíval se purpurem a plátnem a den co den si velkolepě užíval.+ 20  Ale jistý žebrák* jménem Lazar,* plný vředů, býval pokládán k jeho bráně 21  a toužil nasytit se tím, co padalo z boháčova stolu. Ano, přicházeli i psi a lízali mu vředy. 22  Během času žebrák zemřel+ a andělé ho odnesli na [místo u] Abrahamovy+ náruče.*+ Boháč také zemřel+ a byl pohřben. 23  A v hádu* pozdvihl oči, protože byl v trýzních,+ a v dálce viděl Abrahama, a Lazara na [místě u] jeho náruče. 24  Zvolal tedy a řekl: ‚Otče Abrahame,+ smiluj se nade mnou a pošli Lazara, aby si namočil koneček prstu ve vodě a zchladil mi jazyk,+ protože prožívám mučivou úzkost v tomto planoucím ohni.‘+ 25  Ale Abraham řekl: ‚Dítě, vzpomeň si, že jsi během svého života přijal v plnosti své dobré věci, ale Lazar zase věci škodlivé. On tu však má teď pohodlí, ale ty prožíváš mučivou úzkost.+ 26  A kromě toho všeho byla mezi námi a vámi ustanovena velká propast,+ takže ti, kdo chtějí přejít odtud k vám, nemohou, ani lidé nemohou přejít odtamtud k nám.‘+ 27  Pak řekl: ‚V tom případě tě, otče, prosím, abys ho poslal do domu mého otce, 28  neboť mám pět bratrů, aby jim vydal důkladné svědectví, aby se také nedostali do tohoto místa trýzně.‘ 29  Ale Abraham řekl: ‚Mají Mojžíše+ a Proroky;+ ať jim naslouchají.‘+ 30  Potom řekl: ‚Opravdu nikoli, otče Abrahame, jestliže k nim však půjde někdo z mrtvých, budou činit pokání.‘ 31  Řekl mu však: ‚Jestliže nenaslouchají Mojžíšovi a Prorokům,+ nedají se přesvědčit, ani když někdo vstane z mrtvých.‘“

Poznámky

Nebo „hospodáře domu“. Řec. oi·ko·noʹmon; J22(heb.) só·khen-baʹjith.
Bat odpovídal 22 l.
Kor odpovídal 220 l.
Nebo „pořádku věcí“. Řec. ai·oʹnos; lat. saeʹcu·li; J17,18,22(heb.) ha·ʽó·lamʹ, „pořádku věcí“.
Dosl. „mamonu nespravedlnosti“. Řec. ma·mo·naʹ tes a·di·kiʹas.
Dosl. „věčných stanů“.
Nebo „co je vaše vlastní“, P75אADWVgSyh‚p‚s; B „co je naše vlastní“.
Dosl. „ mamonu“. Řec. ma·mo·naiʹ; lat. ma·moʹnae; J17,18,22(heb.) ham·ma·monʹ, „mamonu“.
„Je oznamováno ... jako dobrá zpráva.“ Řec. eu·ag·ge·liʹze·tai; lat. e·van·ge·li·zaʹtur; J22(heb.) mith·bas·seʹreth.
Viz Mt 5:32, ppč. „cizoložství“.
Dosl. „uvolněnou“.
Nebo „chudý muž“.
„Lazar“, אAB; J18,22(heb.) ʼEl·ʽa·zarʹ, „Eleazar“, znamená „Bůh pomohl“.
„[Místo u] ... náruče“, jakoby spočívat při jídle těsně před někým na stejné pohovce.
„Hádu“, אAB; J6–8,10–18,22 „šeolu“; lat. in·ferʹno. Viz dodatek 4B. „A byl pohřben. A v hádu“, AB; א* „a byl pohřben v hádu“; Vg(lat.) „a byl pohřben v in·ferʹno. Ale“.