Lukáš 18:1–43
18 Potom přikročil k tomu, aby jim vyprávěl podobenství o tom, že se vždy potřebují modlit a nepolevovat,+
2 a řekl: „V jednom městě byl nějaký soudce, který neměl bázeň před Bohem a neměl úctu k člověku.
3 V tom městě však byla vdova a stále k němu chodívala+ a říkala: ‚Zjednej mi právo proti mému protivníkovi před zákonem.‘
4 Po nějakou dobu nebyl ochotný, ale pak si řekl: ‚Ačkoli se Boha nebojím ani nemám úctu k člověku,
5 v každém případě, protože mi tato vdova neustále dělá těžkosti,+ jí zjednám právo, aby nepřicházela a nakonec mě neutloukla.‘“*+
6 Pán potom řekl: „Slyšte, co řekl soudce, ačkoli byl nespravedlivý!
7 Opravdu, nezjedná tedy Bůh jistě právo pro své vyvolené, kteří k němu volají dnem i nocí,+ i když je k nim trpělivý?+
8 Říkám vám: Zjedná jim právo spěšně.+ Nicméně až přijde Syn člověka, nalezne skutečně na zemi víru?“*
9 Také k těm, kdo důvěřovali v sebe, že jsou spravedliví,+ a považovali ostatní za nic, však pronesl toto podobenství:+
10 „Dva lidé vešli do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý výběrčí daní.
11 Farizeus stál+ a začal se pro sebe modlit takto:+ ‚Ó Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nespravedliví, cizoložníci, nebo dokonce jako tento výběrčí daní.+
12 Postím se dvakrát týdně, dávám desetinu ze všeho, co získám.‘+
13 Ale výběrčí daní stál opodál a nechtěl ani pozvednout oči k nebi, ale stále se bil v prsa+ a říkal: ‚Ó Bože, buď milostivý ke mně, hříšníkovi.‘+
14 Říkám vám: Tento muž odešel domů prokazatelně spravedlivější+ než onen muž; protože každý, kdo se vyvyšuje, bude pokořen, ale ten, kdo se pokořuje, bude vyvýšen.“+
15 Lidé mu začali přinášet také svá děťátka,* aby se jich dotýkal; ale když to viděli učedníci, vytýkali jim [to].+
16 Ježíš však k sobě [děťátka] zavolal a řekl: „Ať ke mně malé děti přicházejí a nepokoušejte se je zastavit. Boží království totiž patří takovým.+
17 Vpravdě vám říkám: Kdokoli nepřijímá Boží království jako malé dítě, rozhodně se do něho nedostane.“+
18 A jistý vládce se ho vyptával a říkal: „Dobrý Učiteli, co mám dělat, abych zdědil věčný život?“+
19 Ježíš mu řekl: „Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, pouze jeden, Bůh.+
20 Znáš přikázání:+ ‚Necizolož,+ nevraždi,+ nekraď,+ nevydávej falešné svědectví,+ cti svého otce a matku.‘“+
21 Pak řekl: „To všechno dodržuji od mládí.“+
22 Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: „Ještě jedno ti chybí: Prodej všechno, co máš, a rozděl chudým a budeš mít poklad v nebesích; a staň se mým následovníkem.“+
23 Když to slyšel, hluboce se zarmoutil, neboť byl velmi bohatý.+
24 Ježíš se na něj podíval a řekl: „Jak obtížné to bude pro ty, kdo mají peníze, aby došli do Božího království!+
25 Je vskutku snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby se boháč dostal do Božího království.“+
26 Ti, kdo to slyšeli, řekli: „Kdo vlastně může být zachráněn?“
27 Řekl: „Co je nemožné u lidí, je možné u Boha.“+
28 Ale Petr řekl: „Pohleď, opustili jsme své vlastní věci a následovali tě.“+
29 Řekl jim: „Vpravdě vám říkám: Není nikdo, kdo opustil dům nebo manželku nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království,+
30 kdo nedostane v tomto časovém období nějakým způsobem mnohonásobně víc a v budoucím systému věcí* věčný život.“+
31 Pak vzal těch dvanáct stranou a řekl jim: „Pohleďte, jdeme do Jeruzaléma a bude dokončeno všechno, co bylo napsáno prostřednictvím proroků+ o Synu člověka.+
32 Bude například vydán [lidem z] národů a budou si z něho tropit žerty+ a budou s ním nestoudně zacházet+ a plivat na něj;+
33 a když ho zmrskají,+ zabijí+ ho, ale třetí den vstane.“+
34 Nepochopili však význam žádné z těchto věcí; ale tento výrok byl před nimi utajen a nevěděli, co říká.+
35 Když se přibližoval k Jerichu, seděl u cesty nějaký slepec a žebral.+
36 Protože slyšel, že se kolem pohybuje zástup, začal se dotazovat, co to má znamenat.
37 Podali mu zprávu: „Ježíš Nazaretský jde kolem!“+
38 Zvolal na to a řekl: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“+
39 A ti, kdo šli vpředu, mu začali ostře povídat, aby byl zticha, ale on stále křičel tím víc: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou.“+
40 Potom se Ježíš zastavil a přikázal, aby mu toho [muže] přivedli.+ Když se přiblížil, [Ježíš]* se ho zeptal:
41 „Co chceš, abych pro tebe udělal?“+ Řekl: „Pane, ať opět získám zrak.“+
42 Ježíš mu tedy řekl: „Získej opět zrak; tvá víra tě uzdravila.“*+
43 A okamžitě získal opět zrak+ a začal ho následovat a oslavoval Boha.+ Také všichni lidé, když [to] viděli, vzdávali Bohu chválu.
Poznámky
^ Nebo „neutýrala“. Ze slova, které znamená „udeřit pod oko“.
^ Nebo „nalezne ... tuto víru“.
^ Nebo „děti“.
^ Nebo „pořádku věcí“. Řec. ai·oʹni; lat. saeʹcu·lo; J22(heb.) ba·ʽó·lamʹ, „v pořádku věcí“.
^ Dosl. „on“.
^ Nebo „tě zachránila“.
