Lukáš 19:1–48
19 A vstoupil do Jericha+ a procházel [jím].
2 A tam byl muž nazývaný jménem Zacheus; a byl vrchním výběrčím daní a byl bohatý.
3 Snažil se, aby viděl,+ kdo je tento Ježíš, ale pro zástup nemohl, protože byl malé postavy.
4 Běžel tedy dopředu na předsunuté místo a vylezl na sykomoru, aby ho viděl, protože měl tou cestou jít.
5 Když se Ježíš dostal na to místo, vzhlédl a řekl mu: „Zachee, pospěš si a slez dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“
6 Pospíšil si tudíž a slezl dolů a s radováním ho přijal jako hosta.
7 Ale když [to] viděli, všichni začali mumlat+ a říkali: „Šel se ubytovat k muži, který je hříšník.“
8 Ale Zacheus vstal a řekl Pánovi: „Pohleď, Pane, polovinu svého majetku dávám chudým, a cokoli jsem na někom vydíral falešnou obžalobou,+ vracím čtyřnásobně.“+
9 Ježíš mu na to řekl: „Tento den přišla do tohoto domu záchrana, protože i on je Abrahamovým synem.+
10 Syn člověka totiž přišel hledat a zachránit to, co bylo ztraceno.“+
11 Zatímco tomu naslouchali, pronesl navíc podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma a oni si představovali, že se Boží království projeví okamžitě.+
12 Řekl tedy: „Jeden člověk urozeného původu cestoval do vzdálené země, aby si zabezpečil královskou moc* a aby se vrátil.+
13 Zavolal si svých deset otroků, dal jim deset min* a řekl jim: ‚Obchodujte, dokud nepřijdu.‘+
14 Ale jeho [spolu]občané ho nenáviděli+ a vyslali za ním sbor vyslanců, aby řekli: ‚Nechceme, aby se tento [muž] stal nad námi králem.‘+
15 Když se konečně vrátil po tom, co si zabezpečil královskou moc,* přikázal, aby k němu byli zavoláni ti otroci, kterým dal stříbrné peníze, aby zjistil, co získali obchodováním.+
16 Pak předstoupil první a řekl: ‚Pane, tvá mina získala deset min.‘+
17 Řekl mu tedy: ‚Učinil jsi dobře, dobrý otroku! Protože ses prokázal [jako] věrný ve velmi malé záležitosti, měj autoritu nad deseti městy.‘+
18 Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvá mina získala pět min.‘+
19 Také tomu řekl: ‚Spravuj tedy pět měst.‘+
20 Ale jiný* přišel a řekl: ‚Pane, tady je tvá mina, kterou jsem měl odloženou v látce.
21 Víš, bál jsem se tě, protože jsi drsný člověk; vybíráš, co jsi neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.‘+
22 Řekl mu: ‚Soudím tě z tvých vlastních úst,+ ničemný otroku. Věděl jsi přece, že jsem drsný člověk a že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel.+
23 Proč jsi tedy nedal mé stříbrné peníze do banky? Potom bych je při svém příchodu vybral s úrokem.‘+
24 A tak řekl těm, kdo stáli u [toho]: ‚Vezměte mu tu minu a dejte ji tomu, který má deset min.‘+
25 Ale řekli mu: ‚Pane, má deset min!‘ —
26 ‚Říkám vám: Každému, kdo má, bude dáno více; ale tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má.+
27 Nadto, ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych se stal nad nimi králem, přiveďte sem a pobijte je přede mnou.‘“+
28 A potom, co to řekl, pokračoval dál a šel do Jeruzaléma.+
29 A když se přiblížil k Betfage a Betanii u hory zvané Olivová hora,+ vyslal dva z učedníků+
30 a řekl: „Jděte do vesnice, kterou máte v dohledu, a když do ní vejdete, naleznete uvázané oslátko, na němž nikdo z lidí nikdy neseděl. Odvažte je a přiveďte.+
31 Ale kdyby se vás někdo zeptal: ‚Proč je odvazujete?‘, promluvíte takto: ‚Pán je potřebuje.‘“+
32 Tak ti, kdo byli vysláni, odešli a nalezli je, právě jak jim řekl.+
33 Ale když oslátko odvazovali, jeho majitelé jim řekli: „Proč oslátko odvazujete?“+
34 Řekli: „Pán je potřebuje.“+
35 A vedli je k Ježíšovi a hodili své svrchní oděvy na oslátko, a Ježíše na [ně] posadili.+
36 Když projížděl,+ rozprostírali své svrchní oděvy na cestu.+
37 Jakmile se přiblížil k cestě dolů z Olivové hory, celé množství učedníků se začalo radovat a silným hlasem chválit Boha za všechny mocné skutky, které viděli,+
38 a říkali: „Požehnaný je Ten, kdo přichází jako Král v Jehovově* jménu!+ Pokoj v nebi a sláva na nejvyšších místech!“*+
39 Někteří farizeové ze zástupu mu však řekli: „Učiteli, napomeň přísně své učedníky.“+
40 Odpověděl jim však a řekl: „Povídám vám: Kdyby oni mlčeli, křičely by kameny.“+
41 A když se přiblížil, pohlédl na město, zaplakal nad ním+
42 a řekl: „Kdybys ty, ano ty, v tento den rozeznalo+ věci, které souvisejí s pokojem — nyní jsou však utajeny před tvýma očima.+
43 Protože na tebe přijdou dny, kdy tvoji nepřátelé kolem tebe vystaví opevnění+ ze špičatých kůlů+ a obklíčí tě+ a ze všech stran tě budou tísnit+
44 a mrští o zem tebou a tvými dětmi uprostřed tebe+ a nenechají v tobě kámen na kameni,+ protože jsi nerozeznalo čas, kdy jsi bylo zkoumáno.“+
45 A vstoupil do chrámu a začal vyhazovat ty, kteří prodávali,+
46 a řekl jim: „Je napsáno: ‚A můj dům bude domem modlitby‘,+ ale vy jste z něho udělali lupičskou jeskyni.“+
47 Dále vyučoval denně v chrámu. Ale přední kněží a znalci Zákona a přední [muži] z lidu se ho snažili zahubit;+
48 a přece nenalezli nic účinného, co by udělali, neboť všechen lid na něm stále visel, aby ho slyšeli.+
Poznámky
^ Nebo „zajistil království“.
^ Řec. mina vážila 340 g; nebyla to mince a lišila se od heb. miny.
^ Nebo „království“. Řec. ba·si·leiʹan; lat. reʹgno.
^ Nebo „další“. Sys „poslední“.
^ Viz dodatek 1D.
^ Nebo „ve výšinách nahoře“.
