Lukáš 2:1–52

2  V těch dnech vyšel od Caesara* Augusta výnos,+ aby byla sepsána celá obydlená země;*  (tento první soupis se konal, když byl Quirinius místodržitelem Sýrie;)  a všichni lidé cestovali, aby byli sepsáni,+ každý do svého vlastního města.  Samozřejmě také Josef vyšel z Galileje, z města Nazaret, do Judeje, do Davidova města, které se nazývá Betlém,+ protože byl členem Davidova domu a rodiny,+  aby se dal zapsat s Marií,+ která mu byla podle slibu dána k manželství+ a nyní byla ve vysokém stupni těhotenství.+  Zatímco tam byli, naplnily se její dny, aby porodila.  A porodila syna, prvorozeného,+ a ovinula ho pruhy látky a položila ho do jeslí,+ protože pro ně nebylo místo v noclehárně.*  V téže krajině byli také pastýři, kteří žili venku* a v noci drželi hlídky nad svými stády.  A náhle u nich stál Jehovův* anděl,+ kolem nich se zablyštěla Jehovova* sláva+ a dostali velký strach. 10  Anděl jim však řekl: „Nemějte strach, vždyť pohleďte, oznamuji vám dobrou zprávu o veliké radosti, kterou budou mít všichni lidé,+ 11  protože se vám dnes narodil v Davidově městě+ Zachránce,+ který je* Kristus, Pán.*+ 12  A to je znamení pro vás: Najdete děťátko ovinuté pruhy látky a ležící v jeslích.“ 13  A náhle bylo u anděla množství nebeského vojska,*+ které chválilo Boha+ a říkalo: 14  „Sláva Bohu ve výšinách+ nahoře a na zemi pokoj+ mezi lidmi dobré vůle.“*+ 15  Když se tedy andělé od nich vzdálili do nebe, pastýři začali říkat jeden druhému: „Rozhodně pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se stalo, co nám Jehova*+ dal na vědomí.“ 16  A šli spěšně a našli Marii i Josefa a děťátko, které leželo v jeslích. 17  Když je viděli, dali jim na vědomí výrok, který k nim byl pronesen o tomto malém dítěti. 18  A všichni, kdo [to] slyšeli, se podivovali tomu, co jim pastýři pověděli, 19  ale Marie si začala uchovávat všechna tato slova a v srdci si dělala závěry.+ 20  Potom se pastýři vrátili, oslavovali a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, právě jak jim to bylo řečeno. 21  Když se naplnilo osm dnů,+ aby byl obřezán,+ byl také nazván jménem Ježíš,*+ jménem, jímž [ho] nazval anděl před jeho početím v lůně.+ 22  Když se také naplnily dny k jejich očišťování+ podle Mojžíšova zákona, přinesli ho do Jeruzaléma, aby ho představili Jehovovi,* 23  právě jak je napsáno v Jehovově* zákoně: „Každý mužského [rodu], kdo otevírá lůno, bude nazván svatým Jehovovi“,*+ 24  a aby obětovali oběť podle toho, co je řečeno v Jehovově* zákoně: „Párek hrdliček nebo dva mladé holuby.“+ 25  A pohleďme, v Jeruzalémě byl člověk jménem Simeon, a byl to spravedlivý a uctivý člověk, jenž čekal na útěchu Izraele,+ a byl na něm svatý duch. 26  Dále mu bylo božsky zjeveno svatým duchem, že neuvidí smrt, dokud neuvidí Jehovova* KRISTA.+ 27  Pod mocí ducha+ nyní přišel do chrámu; a když rodiče přinesli dovnitř malé dítě Ježíše, aby s ním učinili podle zvyklosti zákona,+ 28  sám je přijal do náruče, žehnal Bohu a řekl: 29  „Svrchovaný Pane,* nyní propouštíš svého otroka, aby šel v pokoji+ podle tvého prohlášení; 30  protože mé oči viděly tvůj prostředek záchrany,+ 31  který jsi přichystal před zraky všech lidí,+ 32  světlo,+ aby byl odstraněn závoj+ z národů,*+ a slávu tvého izraelského lidu.“ 33  A jeho otec a matka se dále divili tomu, co se o něm mluvilo. 34  Simeon jim také požehnal, ale Marii, jeho matce, řekl: „Pohleď, on je položen k pádu+ a opětnému povstání* mnohých v Izraeli+ a jako znamení, proti kterému se bude mluvit+ 35  (ano, samotnou tvou duší* pronikne dlouhý meč),+ aby byla odkryta uvažování mnoha srdcí.“+ 36  Byla tam i prorokyně Anna, dcera Fanuela z Ašerova kmene (tato žena byla pokročilého věku a od svého panenství žila s manželem sedm let 37  a byla [to] vdova,+ které nyní byly osmdesát čtyři roky), jež nikdy nescházela v chrámu a prokazovala posvátnou službu* nocí i dnem s posty a úpěnlivými prosbami.+ 38  A přiblížila se právě v tu hodinu a začala se obracet k Bohu* s díky a mluvit o [dítěti]* ke všem, kdo čekali na osvobození Jeruzaléma.+ 39  Když tedy vykonali všechno podle Jehovova* zákona,+ vrátili se do Galileje, do svého vlastního města Nazaret.+ 40  A malé dítě dále rostlo a sílilo+ a bylo naplňováno moudrostí a zůstávala na něm Boží přízeň.+ 41  Jeho rodiče byli zvyklí chodit rok co rok do Jeruzaléma na svátek pasach.+ 42  A když mu bylo dvanáct let, šli [tam] podle zvyku toho svátku+ 43  a dokončili dny. Ale když se vraceli, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě a jeho rodiče si toho nevšimli. 44  Protože se domnívali, že je ve společnosti cestující pohromadě, ušli vzdálenost [jednoho] dne+ a potom ho začali shánět mezi příbuznými a známými. 45  Ale když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a pilně po něm pátrali. 46  A po třech dnech ho našli v chrámu,+ jak sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a vyptává se jich. 47  Ale všichni ti, kdo mu naslouchali, zůstávali ohromeni jeho porozuměním a jeho odpověďmi.+ 48  Když ho uviděli, žasli, a jeho matka mu řekla: „Dítě, proč jsi s námi takhle zacházelo? Hle, tvůj otec a já tě hledáme v duševní tísni.“ 49  Řekl jim však: „Proč jste mě museli jít hledat? Nevěděli jste, že musím být v [domě] svého Otce?“+ 50  Nepochopili však slovo, které jim řekl.+ 51  A šel s nimi a přišel do Nazaretu a dále jim [byl] podřízen.+ Jeho matka také pečlivě uchovávala všechna ta slova* v srdci.+ 52  A Ježíš dále dělal pokroky v moudrosti+ a v tělesném růstu a v přízni u Boha a lidí.+

Poznámky

Nebo „císaře“. Lat. Caeʹsa·re.
Dosl. „obydlená“. Řec. ten oi·kou·meʹnen, ž. r., j. č. vztahující se na zemi.
Nebo „místnosti pro hosty“. Viz Mr 14:14.
Nebo „přebývali na polích“.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Nebo „má být“.
„Kristus, Pán.“ Řec. Chri·stosʹ kyʹri·os. Tento výraz je možná řec. překladem heb. výrazu ma·šiʹach Jeho·wahʹ, „Jehovův Kristus“, jako je to v J5–8,10. Viz 2:26.
Nebo „armády“. Lat. mi·liʹti·ae.
Nebo „lidmi, které schvaluje“. Řec. an·throʹpois eu·do·kiʹas.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
„Svrchovaný Pane“, אAB; řec. deʹspo·ta; J7,8,10,13,16,17,22(heb.) ʼAdho·naiʹ; J9,18 „Jehovo“.
Nebo „světlo pro zjevení národů“.
Nebo „vzkříšení“. Řec. a·naʹsta·sin. Viz Mt 22:23 ppč.
Nebo „životem“. Řec. psy·chenʹ. Viz dodatek 4A.
Nebo „prokazovala uctívání“. Řec. la·treuʹou·sa; J22(heb.) beʽov·dhahʹ, „v jejím sloužení (uctívání)“. Viz 2Mo 3:12 ppč.
„Bohu“, אAB; VgSyp‚s „Pánu“; J5,7–17,28 „Jehovovi“.
Dosl. „o něm“.
Viz dodatek 1D.
Nebo „věci“. Řec. rheʹma·ta. Viz 1:37 ppč.