Lukáš 23:1–56

23  Množství z nich tedy vstalo jako jeden a vedli ho k Pilátovi.+  Potom na něj začali žalovat+ a říkali: „Shledali jsme, že tento muž podvrací náš národ+ a zakazuje platit daně césarovi*+ a říká o sobě, že je Kristus, král.“+  Pilát mu položil otázku: „Jsi král Židů?“ Odpověděl mu a řekl: „Ty sám [to] říkáš.“+  Pilát potom řekl předním kněžím a zástupům: „Neshledávám na tomto člověku žádný zločin.“+  Ale začali naléhat a říkali: „Popuzuje lidi vyučováním po celé Judeji, dokonce začal od Galileje až sem.“  Když to Pilát slyšel, zeptal se, zda je ten člověk Galilejec,  a když se ujistil, že je v pravomoci Herodově,*+ poslal ho k Herodovi, který v těch dnech byl sám také v Jeruzalémě.  Když Herodes viděl Ježíše, velmi se zaradoval, neboť ho chtěl již značný čas vidět,+ protože o něm slyšel,+ a doufal, že uvidí, jak provede nějaké znamení.  Začal se ho vyptávat velmi mnoha slovy; ale on mu nedal odpověď.+ 10  Přední kněží a znalci Zákona však povstávali a prudce na něj žalovali.+ 11  Herodes ho pak spolu se svými vojenskými strážemi znevážil+ a tropil si z něho žerty+ tím, že ho oblékl do světlého* oděvu, a poslal ho zpět k Pilátovi. 12  Herodes a Pilát+ se právě v ten den vzájemně spřátelili, neboť předtím mezi nimi trvalo nepřátelství. 13  Pilát potom svolal přední kněze a vládce a lid 14  a řekl jim: „Přivedli jste ke mně tohoto člověka jako toho, kdo podněcuje lidi ke vzbouření, a pohleďte, vyslechl jsem ho před vámi, ale neshledal jsem na tomto člověku žádný podklad+ pro obvinění, která proti němu vznášíte. 15  Neshledal je vlastně ani Herodes, neboť nám ho poslal zpět; a pohleďte, nedopustil se ničeho, co zasluhuje smrt.+ 16  Ztrestám+ ho tedy a propustím ho.“ 17 * —— 18  Ale celé jejich množství křičelo a říkalo: „Pryč s ním,+ a propusť nám Barabáše!“+ 19  (Ten byl uvržen do vězení za nějaké povstání, které se stalo ve městě, a za vraždu.) 20  Pilát na ně znovu zavolal, protože chtěl propustit Ježíše.+ 21  Potom začali ječet a říkali: „Přibij [ho] na kůl! Přibij ho na kůl!“*+ 22  Řekl jim potřetí: „Nuže, co špatného udělal tento [člověk]? Neshledal jsem na něm nic, co zasluhuje smrt; ztrestám ho tedy a propustím ho.“+ 23  Na to začali silnými hlasy naléhat a požadovali, aby byl přibit na kůl; a jejich hlasy začaly nabývat vrchu.+ 24  Pilát tedy vynesl rozsudek, aby vyhověl jejich požadavku:+ 25  Propustil muže,+ který byl uvržen do vězení za povstání a vraždu a kterého požadovali, ale Ježíše vydal jejich vůli.+ 26  Když ho odváděli, chopili se nějakého Šimona, rodáka z Kyréné, který přicházel z venkova, a položili na něho mučednický kůl, aby jej nesl za Ježíšem.+ 27  Následovalo ho však velké množství lidu a žen, které se bily v zármutku a oplakávaly ho. 28  Ježíš se otočil k ženám a řekl: „Jeruzalémské dcery, přestaňte nade mnou plakat. Naopak plačte nad sebou a nad svými dětmi,+ 29  protože pohleďte, přicházejí dny, ve kterých lidé řeknou: ‚Šťastné jsou neplodné ženy a lůna, která nerodila, a prsy, které nekojily!‘+ 30  Pak začnou říkat horám: ‚Padněte na nás!‘ a pahorkům: ‚Přikryjte nás!‘+ 31  Když totiž dělají ty věci, dokud má strom vláhu, co se stane, až uschne?“+ 32  Ale dva jiní muži, zločinci, byli také vedeni, aby s ním byli popraveni.+ 33  A když se dostali na místo zvané Lebka,*+ přibili tam na kůl jeho i ty zločince, jednoho napravo od něho a jednoho nalevo od něho.+ 34  [[Ale Ježíš říkal: „Otče, odpusť+ jim, neboť nevědí, co činí.“]]* Dále metali los, aby rozdělili jeho oděvy.+ 35  A lidé stáli a přihlíželi.+ Ale vládci se pošklebovali a říkali: „Jiné zachraňoval; ať zachrání+ sám sebe, jestliže je KRISTEM Božím, tím Vyvoleným.“+ 36  I vojáci si z něho tropili žerty,+ přibližovali se, nabízeli mu kyselé víno+ 37  a říkali: „Jestliže jsi králem Židů, zachraň se.“ 38  Byl nad ním také nápis:* „To je král Židů.“*+ 39  Ale jeden z pověšených zločinců mu začal utrhačně+ říkat: „Což nejsi KRISTUS? Zachraň sebe a nás.“ 40  Druhý odpověděl, přísně ho napomenul a řekl: „Vůbec se nebojíš Boha, když máš stejný rozsudek?+ 41  A my vskutku podle práva, neboť plně přijímáme, co si zasloužíme za to, co jsme dělali; ale tento [muž] neudělal nic nepřístojného.“+ 42  A přikročil k tomu, aby mu řekl: „Ježíši, vzpomeň si na mne, až se dostaneš do svého království.“+ 43  A on mu řekl: „Vpravdě ti říkám dnes:* Budeš se mnou+ v ráji.“*+ 44  Bylo nyní asi kolem šesté hodiny, a přesto na celou zemi padla tma až do deváté hodiny,*+ 45  protože selhalo sluneční světlo; potom se opona+ svatyně* uprostřed roztrhla.+ 46  A Ježíš zvolal silným hlasem a řekl: „Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha.“+ Když to dořekl, vydechl naposled.+ 47  Protože viděl, co se přihodilo, začal důstojník* oslavovat Boha a řekl: „Tento člověk byl skutečně spravedlivý.“+ 48  A všechny zástupy, které se tam shromáždily na tu podívanou, když spatřily to, co se přihodilo, se začaly vracet a bily se v prsa. 49  Nadto všichni ti, kdo se s ním znali, stáli opodál.+ Také ženy, které ho společně následovaly z Galileje, stály a dívaly se na to.+ 50  A pohleďme, muž jménem Josef, který byl členem Rady,* dobrý a spravedlivý muž+ — 51  tento [muž] nehlasoval na podporu jejich záměru a jednání+ — byl z Arimatie, města Judejců,* a čekal Boží království;+ 52  tento muž šel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo.+ 53  A sňal je+ a zabalil je do jemného plátna, a položil ho do hrobky+ vytesané ve skále, v níž žádný člověk dosud neležel.+ 54  Byl den Přípravy+ a přibližovalo se večerní světlo sabatu.*+ 55  Ale ženy, které s ním přišly z Galileje, následovaly [ho] a podívaly se na pamětní hrobku+ a jak bylo uloženo jeho tělo;+ 56  a vrátily se, aby připravily koření a vonné oleje.+ Ale v sabatu+ samozřejmě podle přikázání odpočívaly.

Poznámky

Nebo „císaři“. Řec. Kaiʹsa·ri; lat. Caeʹsa·ri.
Tedy Heroda Antipa, syna Heroda Velikého. Viz 3:1.
Nebo „velkolepého“.
P75AB vynechávají v. 17; אWVgSyp „Od svátku k svátku byl nucen propustit jim jednoho člověka“. (DSyc‚s přidávají tato slova za v. 19; srovnej Mt 27:15; Mr 15:6.)
Nebo „Připevni ho na kůl (kládu)!“. Viz dodatek 5C.
„Lebka.“ Řec. Kra·niʹon; lat. Cal·vaʹri·ae; J17,18(heb.) Gul·gol·taʼʹ. Viz Mt 27:33.
אCVgSyc‚p vkládají tato slova, která jsou v hranatých závorkách; P75BD*WSys vynechávají.
Podle P75BSyc‚s; DVgSyp dodávají: „(napsaný) písmem řeckým a latinským a hebrejským“, což je ve shodě s Janem 19:20.
Dosl. „Král Židů tento“. Řec. Ho ba·si·leusʹ ton I·ou·daiʹon houʹtos; lat. hic est rex Iu·dae·oʹrum; J22(heb.) zeʹhu meʹlekh hai·Jehu·dhimʹ.
„Dnes.“ WH sice vkládá v řec. textu čárku před slovo, jež znamená „dnes“, ale v řec. rkp. psaných unciálou se čárky nepoužívaly. Ve shodě s kontextem vynecháváme čárku před „dnes“. Syc (5. stol. n. l.) překládá tento text takto: „Amen, pravím tobě dnes, že se mnou budeš v zahradě Eden.“ (F. C. Burkitt, The Curetonian Version of the Four Gospels, sv. I, Cambridge, 1904)
„V ráji“, אABVgJ11,13,16; řec. en toi pa·ra·deiʹsoi; J17,18,22(heb.) beghan-ʽEʹdhen, „v zahradě Eden“. Viz 1Mo 2:8, 10, 15, 16 v LXX.
„Deváté hodiny.“ Bylo to asi v 15 hod. ‚Šestá hodina‘ byla asi ve 12 hod., počítáno od východu slunce.
Nebo „Božího obydlí (příbytku)“. Řec. tou na·ouʹ; lat. temʹpli; J17,18,22(heb.) ha·hé·khalʹ.
Nebo „centurio (setník)“; velitel stovky vojáků.
Nebo „radou; senátorem“. Řec. bou·leu·tesʹ.
Nebo „Židů“. Řec. I·ou·daiʹon.
Nebo „a blížil se sabat“.