Lukáš 5:1–39
5 Když se na něj při jedné příležitosti tlačil zástup a naslouchal Božímu slovu, stál u jezera+ Genezaret.
2 A viděl dva čluny zakotvené na břehu jezera, ale rybáři z nich vystoupili a vymývali své sítě.+
3 Jakmile nastoupil do jednoho z člunů, který byl Šimonův, požádal ho, aby odrazil kousek od země. Potom se posadil a z člunu+ začal vyučovat zástupy.
4 Když domluvil, řekl Šimonovi: „Zajeď tam, kde je hloubka, a spusťte své sítě k lovu.“+
5 Ale Šimon mu odpověděl a řekl: „Učiteli, celou noc jsme se lopotili a nic jsme nechytili,+ ale na tvůj příkaz spustím sítě.“
6 Nuže, když to udělali, zahrnuli velké množství ryb. Vskutku, sítě se jim začaly trhat.
7 Tak pokynuli na své společníky v druhém člunu, aby přijeli a pomohli jim;+ a přijeli a naplnili oba čluny, až se začaly potápět.
8 Jakmile to Šimon Petr+ uviděl, padl k Ježíšovým kolenům a řekl: „Vzdal se ode mne, protože jsem hříšný muž, Pane.“+
9 Při úlovku ryb, který vytáhli, ho totiž přemohl úžas a všechny s ním
10 a podobně Jakuba i Jana, Zebedeovy syny,+ kteří byli Šimonovými podílníky. Ježíš však Šimonovi řekl: „Přestaň se bát. Od nynějška budeš chytat živé lidi.“+
11 Dovezli tedy čluny zpátky k zemi a všechno zanechali a následovali ho.+
12 Při další příležitosti, zatímco byl v jednom z měst, pohleďme, muž plný malomocenství! Jakmile zahlédl Ježíše, padl na tvář, prosil ho a řekl: „Pane, jestliže jen chceš, můžeš mě očistit.“+
13 A tak vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci. Buď očištěn.“ A malomocenství z něho okamžitě zmizelo.+
14 A dal tomu muži nařízení, aby [to] nikomu nepovídal:+ „Ale odejdi a ukaž se knězi+ a přines obětní dar ve spojitosti se svým očištěním,+ právě jak nakázal Mojžíš, jim na svědectví.“*+
15 Ale slovo o něm se tím víc šířilo a scházely se velké zástupy, aby naslouchaly a byly léčeny ze svých nemocí.+
16 Zůstával však v ústraní na pouštích a modlil se.+
17 Během jednoho z těch dnů vyučoval, a seděli tam farizeové a učitelé zákona, kteří přišli z každé galilejské a judské vesnice a Jeruzaléma; a Jehovova* moc byla s ním, aby uzdravoval.+
18 A pohleďme, muži nesli na lůžku člověka, který byl ochrnutý, a hledali, jak ho vnést dovnitř a umístit ho před něj.+
19 Protože kvůli zástupu nenašli způsob, jak ho vnést dovnitř, vylezli na střechu a krytinou ho spustili na malém lůžku mezi ty před Ježíšem.+
20 A když viděl jejich víru, řekl: „Člověče, tvé hříchy ti jsou odpuštěny.“+
21 Načež znalci Zákona a farizeové začali uvažovat a říkat: „Kdo to je, že mluví rouhavě?+ Kdo může odpustit hříchy kromě samotného Boha?“+
22 Ale Ježíš, který rozpoznal jejich uvažování, jim odpověděl a řekl: „O čem uvažujete ve svém srdci?+
23 Co je snadnější, říci: ‚Tvé hříchy ti jsou odpuštěny‘, nebo říci: ‚Vstaň a choď‘?+
24 Ale abyste věděli, že Syn člověka má na zemi autoritu odpouštět hříchy —“, řekl ochrnutému muži: „Říkám ti: Vstaň, zvedni své malé lůžko a jdi domů.“+
25 A okamžitě před nimi vstal, zvedl to, na čem lehával, a odešel domů a oslavoval Boha.+
26 Všech do jednoho se potom zmocnilo nadšení+ a začali oslavovat Boha a byli naplněni bázní a říkali: „Dnes jsme viděli podivné věci!“+
27 A potom vyšel a spatřil výběrčího daní jménem Levi, jak sedí v daňové kanceláři, a řekl mu: „Buď mým následovníkem.“+
28 A zanechal všechno,+ vstal a následoval ho.
29 Levi mu také uspořádal velkou hostinu na přivítanou ve svém domě; a byl tam velký zástup výběrčích daní a jiných, kteří s nimi spočívali u jídla.+
30 Na to farizeové a jejich znalci Zákona začali reptat před jeho učedníky a říkali: „Jak to, že jíte a pijete s výběrčími daní a hříšníky?“+
31 Ježíš jim odpověděl a řekl: „Zdraví nepotřebují lékaře,+ ale churaví ano.+
32 Nepřišel jsem, abych volal k pokání spravedlivé, ale hříšníky.“+
33 Řekli mu: „Janovi učedníci se často postí a obětují úpěnlivé prosby a totéž dělají [učedníci] farizeů, ale tvoji jedí a pijí.“+
34 Ježíš jim řekl: „Cožpak můžete přimět přátele ženicha,* aby se postili, zatímco je ženich s nimi?+
35 Přesto přijdou dny, kdy od nich bude ženich+ skutečně odňat;+ v těch dnech se pak budou postit.“+
36 Dále přikročil k tomu, aby jim předložil podobenství: „Nikdo nestříhá záplatu z nového svrchního oděvu a nepřišívá ji na starý svrchní oděv; ale jestliže to udělá, pak se nová záplata odtrhne, a také záplata z nového oděvu se nehodí ke starému.+
37 Nikdo nadto nedává mladé víno do starých vinných měchů; ale jestliže to udělá, pak mladé víno vinné měchy roztrhne+ a vylije se a vinné měchy se zkazí.+
38 Ale mladé víno se musí dát do nových vinných měchů.
39 Nikdo, kdo pil staré víno, nechce nové, neboť říká: ‚Staré+ je chutné.‘“*
Poznámky
^ „Svědectví.“ Řec. mar·tyʹri·on; lat. te·sti·moʹni·um.
^ Viz dodatek 1D.
^ Dosl. „syny svatební komnaty“.
^ „Chutné“, אBSyp; ACVg „chutnější“.
