Matouš 11:1–30
11 A když Ježíš ukončil poučování svých dvanácti učedníků, vydal se odtud, aby vyučoval a kázal v jejich městech.+
2 Ale když Jan slyšel v žaláři+ o skutcích KRISTA, vzkázal po svých vlastních učednících
3 a řekl mu: „Jsi ten Přicházející, nebo máme očekávat jiného?“+
4 Ježíš jim odpověděl a řekl: „Odejděte a podejte Janovi zprávu o tom, co slyšíte a vidíte:
5 Slepí opět vidí+ a chromí+ se procházejí, malomocní+ jsou očišťováni a hluší+ slyší a mrtví+ jsou probouzeni a chudým se oznamuje dobrá zpráva;+
6 a šťastný je ten, kdo ve mně nenachází příčinu ke klopýtání.“+
7 Zatímco ti byli na cestě, Ježíš začal říkat zástupům o Janovi: „Na co jste se vyšli dívat do pustiny?+ Na rákos zmítaný větrem?+
8 Co jste tedy vyšli vidět? Člověka oblečeného do měkkých oděvů? Nuže, ti, kdo nosí měkké oděvy, jsou v domech králů.+
9 Proč jste tedy vlastně vyšli? Vidět proroka? Ano, povídám vám, a daleko více než proroka.+
10 To je ten, o němž je napsáno: ‚Pohleď, já vysílám svého posla* před tvým obličejem, který před tebou připraví tvou cestu!‘+
11 Vpravdě vám říkám: Mezi těmi, kdo se narodili z žen,+ nebyl vzbuzen nikdo větší než Jan Křtitel;* ale kdo je menší v nebeském království,+ je větší než on.
12 Ale ode dnů Jana Křtitele až dosud je nebeské království cílem, ke kterému se lidé tlačí, a ti, kdo se tlačí kupředu, se ho zmocňují.+
13 Všichni, Proroci i Zákon, totiž prorokovali až do Jana;+
14 a chcete-li to přijmout: On je ‚Elijáš,* který je určen, aby přišel‘.+
15 Kdo má uši, ať naslouchá.+
16 S kým srovnám tuto generaci?+ Je jako malé děti sedící na tržištích, které volají na své spoluhráče+
17 a říkají: ‚Hráli jsme vám na flétnu, ale netančili jste; bědovali jsme, ale nebili jste se v zármutku.‘+
18 Právě tak přišel Jan, nejedl ani nepil,+ a přece lidé říkají: ‚Má démona‘;
19 Syn člověka opravdu přišel, jedl a pil,+ a přesto lidé říkají: ‚Pohleďte, člověk nenasytný a propadlý pití vína, přítel výběrčích daní a hříšníků.‘+ Nicméně moudrost se prokazuje [jako] spravedlivá svými skutky.“+
20 Pak začal kárat města, v nichž se stalo nejvíce jeho mocných skutků, protože nečinila pokání:+
21 „Běda ti, Chorazine! Běda ti, Betsaido!+ Protože kdyby se v Tyru a Sidonu staly mocné skutky, které se staly ve vás, již dávno by činily pokání v pytlovině a popelu.+
22 Proto vám říkám: Pro Tyros a Sidon to bude v Soudném dnu+ snesitelnější než pro vás.+
23 A ty, Kafarnaum,+ budeš snad vyvýšeno do nebe?* Dolů do hádu*+ přijdeš;+ protože kdyby se mocné skutky, které se staly v tobě, staly v Sodomě, zůstala by až do tohoto dne.
24 Proto vám říkám: Pro sodomskou zemi to bude v Soudném dnu snesitelnější než pro tebe.“*+
25 Tehdy Ježíš odpověděl a řekl: „Veřejně tě chválím, Otče, Pane nebe a země, protože jsi utajil tyto věci před moudrými a intelektuály a zjevil jsi je nemluvňatům.+
26 Ano, Otče, protože jsi uznal za dobré tak jednat.
27 Můj Otec mi vydal všechno+ a nikdo úplně nezná Syna, jen Otec,+ a nikdo také úplně nezná Otce, jen Syn a každý, komu ho Syn chce zjevit.+
28 Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi,+ a já vás občerstvím.
29 Vezměte na sebe mé jho*+ a učte se ode mne,*+ neboť jsem mírné povahy+ a ponížený v srdci, a naleznete občerstvení+ pro své duše.*
30 Vždyť mé jho je příjemné a můj náklad je lehký.“+
Poznámky
^ Nebo „anděla“.
^ Nebo „Ten, kdo ponořuje“. Řec. Ba·pti·stouʹ.
^ Znamená „můj Bůh je Jehova“. J18,22(heb.) ʼE·li·jaʹhu. Srovnej 1Kr 17:1 a 2Kr 1:3, ppč. „Elijáš“.
^ Nebo „nebudeš vyvýšeno do nebe?“.
^ „Hádu.“ Řec. ᾅδου (haiʹdou); J7–14,16–18,22(heb.) שאול (šeʼólʹ). Viz dodatek 4B.
^ „Pro tebe“, j. č.; výrazem „tebe“ je myšleno město.
^ Nebo „Vstupte se mnou pod mé jho“.
^ Nebo „životy“. Viz dodatek 4A.
