Matouš 13:1–58
13 Ten den, kdy Ježíš opustil dům, seděl u moře;
2 a shromáždily se k němu velké zástupy, takže nastoupil do člunu a posadil se,+ a celý zástup stál na břehu.
3 Potom jim vyprávěl mnoho věcí v podobenstvích* a řekl: „Pohleďte, vyšel rozsévač, aby rozséval;+
4 a když rozséval, některá [semena] padla podél cesty a přišli ptáci a sezobali je.+
5 Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla mnoho půdy, a hned vyrazila, protože neměla hlubokou půdu.+
6 Ale když vyšlo slunce, byla sežehnuta, a protože neměla kořeny, uschla.+
7 Jiná zase padla mezi trní, a trní vzešlo a udusilo je.+
8 Ještě jiná padla na znamenitou půdu a začala vydávat ovoce,+ to stonásobně, ono šedesáti[násobně], jiné třiceti[násobně].+
9 Kdo má uši, ať naslouchá.“+
10 Tu přistoupili učedníci a řekli mu: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“+
11 Odpověděl a řekl: „Vám je dáno porozumět posvátným tajemstvím+ nebeského království, ale těm lidem to není dáno.+
12 Kdokoli totiž má, tomu bude dáno více a bude mít hojnost,+ ale kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má.+
13 Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože hledí a hledí marně, slyší a slyší marně, ani smysl toho nechápou;+
14 a plní se na nich Izajášovo proroctví, které říká: ‚Slyšením uslyšíte, ale smysl toho rozhodně nepochopíte; a pohlédnete a budete hledět, ale rozhodně neuvidíte.+
15 Vždyť srdce těchto lidí se stalo nevnímavým* a ušima slyšeli bez odezvy* a zavírali oči, aby nikdy očima neviděli a ušima neslyšeli a aby smysl toho nepochopili svým srdcem a neobrátili se zpět, a já je neuzdravil.‘+
16 Šťastné jsou však vaše oči,+ protože se dívají, a vaše uši, protože slyší.
17 Vpravdě vám totiž říkám: Mnozí proroci+ a spravedliví toužili vidět věci, na které se díváte, a neviděli je,+ a slyšet věci, které slyšíte, a neslyšeli je.+
18 Naslouchejte tedy podobenství o muži, který rozséval.+
19 Kde někdo slyší slovo o království, ale nechápe jeho smysl, přichází ten ničemný+ a uchvacuje, co bylo zaseto do jeho srdce; to je zaseté podél cesty.
20 Pokud jde o to, které bylo zaseto na skalnatá místa, to je ten, kdo slyší slovo a hned je s radostí přijímá.+
21 Přesto v sobě nemá kořen, ale pokračuje nějaký čas, a potom, co nastane soužení nebo pronásledování kvůli slovu, ihned klopýtá.+
22 Pokud jde o to, které bylo zaseto mezi trní, to je ten, kdo slyší slovo, ale úzkost tohoto systému věcí*+ a podvodná moc bohatství* slovo dusí, a on* se stává neplodným.+
23 Pokud jde o to, které bylo zaseto do znamenité půdy, to je ten, kdo slyší slovo a pochopí jeho smysl a kdo skutečně nese ovoce a vynáší ten stonásobně, onen šedesáti[násobně], jiný třiceti[násobně].“+
24 Předložil jim jiné podobenství a řekl: „Nebeské království se stalo podobným člověku, který zasel na své pole znamenité semeno.+
25 Zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel a nasel mezi pšenici plevel* a odešel.
26 Když vyrašilo stéblo a neslo plody, objevil se i plevel.
27 Hospodářovi otroci tedy přišli a řekli mu: ‚Pane, nezasel jsi na své pole znamenité semeno?+ Kde se potom na něm vzal plevel?‘+
28 Řekl jim: ‚To udělal nepřítel, člověk.‘+ Řekli mu: ‚Chceš tedy, abychom vyšli a vybrali jej?‘
29 Řekl: ‚Ne; abyste náhodou při vybírání plevele nevykořenili s ním pšenici.
30 Ať obojí roste spolu až do žně; a v období žně povím žencům: Nejdříve vyberte plevel a svažte jej do otýpek ke spálení,+ potom jděte a shromažďte pšenici do mé zásobárny.‘“+
31 Předložil jim jiné podobenství+ a řekl: „Nebeské království je podobné hořčičnému zrnu,+ které člověk vzal a zasadil na svém poli;
32 to je vlastně nejdrobnější ze všech semen, ale když vyroste, je největší z [druhů] zeleniny a stává se stromem, takže nebeští ptáci+ přicházejí a uchylují se mezi jeho ratolesti.“+
33 Pronesl k nim ještě jiné podobenství: „Nebeské království je podobné kvasu,+ který žena vzala a schovala ve třech velkých mírách* mouky, až celé množství zkvasilo.“
34 To vše Ježíš mluvil k zástupům v podobenstvích. Nemluvíval k nim vskutku bez podobenství,+
35 aby se splnilo, co bylo řečeno prostřednictvím proroka, který řekl: „Otevřu ústa v podobenstvích, budu zvěstovat věci utajené od založení.“+
36 Potom, co propustil zástupy, vešel do domu. A jeho učedníci k němu přišli a řekli: „Vysvětli nám podobenství o plevelu* na poli.“
37 Odpověděl a řekl: „Rozsévač znamenitého semene je Syn člověka;
38 pole je svět;+ pokud jde o znamenité semeno, to jsou synové království; ale plevel jsou synové toho ničemného+
39 a nepřítel, který je zasel, je Ďábel.+ Žeň+ je závěr* systému věcí*+ a ženci jsou andělé.
40 Proto právě jako je plevel vybrán a spálen ohněm, tak to bude i v závěru systému věcí.+
41 Syn člověka vyšle své anděly a ti vyberou z jeho království všechno, co působí klopýtání,+ a ty, kdo se dopouštějí nezákonnosti,
42 a vhodí je do ohnivé pece.+ Tam bude [jejich] pláč a skřípání zubů.+
43 V tom čase budou spravedliví zářit+ jasně jako slunce+ v království svého Otce. Kdo má uši, ať naslouchá.+
44 Nebeské království je podobné pokladu schovanému v poli, který nějaký člověk našel a schoval; a z radosti, kterou má, jde a prodá,+ co má, a koupí to pole.+
45 Nebeské království je dále podobné cestujícímu kupci, který hledá znamenité perly.
46 Když nalezl jednu perlu vysoké hodnoty,+ odešel a okamžitě prodal všechno, co měl, a koupil ji.+
47 A opět je nebeské království podobné vlečné síti spuštěné do moře a sbírající [ryby] všeho druhu.+
48 Když se naplnila, vytáhli ji na břeh, posadili se a vybrali znamenité+ do nádob, ale nevhodné+ odhodili.
49 Tak to bude v závěru systému věcí:* Andělé vyjdou a oddělí ničemné+ od spravedlivých+
50 a uvrhnou je do ohnivé pece. Tam bude [jejich] pláč a skřípání zubů.+
51 Pochopili jste smysl toho všeho?“ Řekli mu: „Ano.“
52 Pak jim řekl: „Tak je každý, kdo veřejně poučuje* a byl vyučován o nebeském království,+ podobný člověku, hospodáři, který vynáší ze své pokladnice věci nové i staré.“+
53 A když Ježíš skončil tato podobenství, šel odtud krajem.
54 A když přišel do svého domovského území,*+ začal je vyučovat v jejich synagóze,+ takže žasli a říkali: „Kde dostal ten člověk takovou moudrost a takové mocné skutky?
55 Což to není tesařův syn?+ Nejmenuje se jeho matka Marie a jeho bratři Jakub a Josef a Šimon a Jidáš?
56 A nejsou všechny jeho sestry u nás?+ Kde tedy dostal ten člověk všechny tyto věci?“+
57 Začali tedy o něho klopýtat.+ Ježíš jim však řekl: „Prorok není v necti kromě ve svém domovském území a ve svém vlastním domě.“+
58 A neučinil tam mnoho mocných skutků kvůli jejich nedostatku víry.+
Poznámky
^ Nebo „v přirovnáních“. Řec. en pa·ra·bo·laisʹ; lat. in pa·raʹbo·lis; J17,18,22(heb.) bim·ša·limʹ.
^ Dosl. „bylo učiněno tlustým (tučným)“.
^ Nebo „slyšeli neochotně“.
^ Nebo „pořádku věcí“. Řec. ai·oʹnos; lat. saeʹcu·li; J17,18,22(heb.) ha·ʽó·lamʹ, „pořádku věcí“.
^ Nebo „a podvodné potěšení z toho, že je bohatý“.
^ Nebo „ono“, tedy „slovo“.
^ „Velkých mírách.“ Nebo „mírách sea“. Řec. saʹta. Míra sea odpovídala 7,33 l.
^ Nebo „jílku mámivém“. Řec. zi·za·niʹon; J17,22(heb.) zu·néʹ. Druh trávy, jejíž semena jsou jedovatá, nejspíš kvůli houbě, která v nich roste.
^ Nebo „společný konec; složený konec; společné skončení“. Řec. συντέλεια (syn·teʹlei·a); lat. con·sum·maʹti·o. Viz Da 12:4, ppč. „konce“.
^ Nebo „pořádku věcí“. Řec. ai·oʹnos; lat. saeʹcu·li; J1–14,16–18,22(heb.) ha·ʽó·lamʹ, „pořádku věcí“.
^ Nebo „každá učená osoba“.
^ Nebo „města“.
