Matouš 15:1–39
15 Pak přišli k Ježíšovi farizeové a znalci Zákona z Jeruzaléma+ a řekli:
2 „Proč tvoji učedníci překračují tradici mužů dřívějších časů? Například si nemyjí ruce, když se chystají jíst nějaké jídlo.“+
3 Odpověděl jim a řekl: „Proč také vy překračujete Boží přikázání kvůli své tradici?+
4 Bůh například řekl: ‚Cti svého otce a svou matku‘+ a ‚Kdo spílá otci nebo matce, ať skončí smrtí.‘*+
5 Ale vy říkáte: ‚Kdokoli říká svému otci nebo matce: „Cokoli mám, čím bych ti mohl prospět, je dar zasvěcený Bohu“,
6 ten vůbec nepotřebuje ctít svého otce.‘+ A tak jste učinili Boží slovo neplatným kvůli své tradici.+
7 Pokrytci,+ vhodně o vás prorokoval Izajáš,+ když řekl:
8 ‚Tento lid mě ctí svými rty, ale jejich srdce je ode mne daleko vzdáleno.+
9 Je marné, že mě stále uctívají, protože vyučují lidské příkazy jako nauky.‘“+
10 Pak přivolal zástup a řekl jim: „Naslouchejte a pochopte smysl:+
11 Člověka neposkvrňuje to, co vstupuje do [jeho] úst, ale člověka poskvrňuje to, co z [jeho] úst vychází.“+
12 Potom přišli učedníci a řekli mu: „Víš, že farizeové klopýtli, když slyšeli, co jsi řekl?“+
13 Odpověděl a řekl: „Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna.+
14 Nechte je být. Jsou to slepí vůdci. Jestliže tedy vede slepý slepého, oba spadnou do jámy.“*+
15 Petr mu odpověděl a řekl: „Objasni nám to podobenství.“*+
16 Na to řekl: „I vy jste ještě bez porozumění?+
17 Neuvědomujete si, že všechno, co vstupuje do úst, prochází do střev a vypouští se do stoky?*
18 Ale to, co vychází z úst, vychází ze srdce, a to člověka poskvrňuje.+
19 Ze srdce například vycházejí ničemná uvažování,+ vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, falešná svědectví, rouhání.+
20 To jsou věci, které člověka poskvrňují; ale brát jídlo nemytýma rukama člověka neposkvrňuje.“+
21 Nyní odtud Ježíš odešel a odebral se do končin Tyru a Sidonu.+
22 A pohleďme, Féničanka*+ z těch krajů vyšla a nahlas křičela a říkala: „Smiluj se nade mnou,+ Pane, Synu Davidův. Má dcera je silně posedlá démony.“
23 Neodpověděl jí však ani slovo. Přišli tedy jeho učedníci a začali ho žádat: „Pošli ji pryč; protože za námi stále křičí.“
24 Odpověděl a řekl: „Nebyl jsem vyslán k nikomu jinému než ke ztraceným ovcím izraelského domu.“+
25 Když žena přišla, začala mu vzdávat poctu a řekla: „Pane, pomoz mi!“+
26 Odpověděl a řekl: „Není správné brát chléb dětem a házet ho psíkům.“
27 Řekla: „Ano, Pane, ale psíci přece jedí z drobtů, které padají ze stolu jejich pánů.“+
28 Potom jí Ježíš odpověděl a řekl: „Ženo, tvá víra je velká; ať se ti stane, jak si přeješ.“ A od té hodiny byla její dcera uzdravena.+
29 Ježíš odtamtud přešel krajem a pak se přiblížil ke Galilejskému moři,+ a když vyšel na horu,+ seděl tam.
30 Tehdy k němu přistoupily velké zástupy a měly s sebou lidi, kteří byli chromí, zmrzačení, slepí, němí a mnozí jinak [postižení], a takřka mu je házeli k nohám, a on je léčil;+
31 zástup byl tudíž ohromen, když viděli, jak němí mluví a chromí chodí a slepí vidí, a oslavovali BOHA Izraele.+
32 Ale Ježíš k sobě zavolal své učedníky a řekl:+ „Je mi líto+ zástupu, protože zůstávají se mnou už tři dny a nemají nic k jídlu; a nechci je poslat pryč hladové. Mohli by se cestou vyčerpat.“
33 Ale učedníci mu řekli: „Kde na tomto osamělém místě dostaneme dost chlebů, aby se nasytil tak velký zástup?“+
34 Na to jim Ježíš řekl: „Kolik chlebů máte?“ Řekli: „Sedm a několik rybek.“
35 Když tedy dal zástupu pokyn, aby spočinuli na zemi,
36 vzal sedm chlebů a ryby, a když vzdal díky, lámal je a začal je rozdělovat učedníkům a učedníci zase zástupům.+
37 A všichni jedli a nasytili se, a jako přebytek úlomků nasbírali sedm plných košů na potraviny.+
38 A přece těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a malých dětí.
39 Nakonec, když poslal zástupy pryč, vstoupil do člunu a dostal se do krajů Magadan.+
Poznámky
^ Nebo „zcela určitě zemře“.
^ Nebo „příkopu“.
^ Nebo „přirovnání“.
^ Nebo „žumpy; klozetu; záchodu“.
^ Nebo „Kananejka“.
