Matouš 17:1–27
17 O šest dnů později vzal Ježíš Petra a Jakuba a jeho bratra Jana s sebou a odvedl je samotné na vysokou horu.+
2 A byl před nimi proměněn a jeho obličej zářil jako slunce+ a jeho svrchní oděvy se zaskvěly jako světlo.+
3 A pohleďme, objevil se jim Mojžíš a Elijáš, a rozmlouvali s ním.+
4 Petr na to odpovídal a řekl Ježíšovi: „Pane, je znamenité, že tu jsme. Jestliže si přeješ, vztyčím zde tři stany, jeden pro tebe a jeden pro Mojžíše a jeden pro Elijáše.“+
5 Zatímco ještě mluvil, pohleďme, zastínil je jasný oblak, a pohleďme, hlas z oblaku řekl: „To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil;+ naslouchejte mu.“+
6 Když to učedníci slyšeli, padli na tvář a dostali velký strach.+
7 Pak se Ježíš přiblížil, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte a nemějte strach.“+
8 Když pozvedli oči, neviděli nikoho, jen samotného Ježíše.+
9 A když sestupovali z hory, Ježíš jim přikázal a řekl: „Nikomu nepovídejte o tom vidění, dokud Syn člověka nebude vzbuzen z mrtvých.“+
10 Učedníci mu však dali otázku: „Proč tedy znalci Zákona říkají, že nejprve musí přijít Elijáš?“+
11 Odpověděl a řekl: „Elijáš skutečně přichází a všechno obnoví.+
12 Ale říkám vám, že Elijáš již přišel a nepoznali ho, ale dělali s ním, co chtěli. Tak je také určeno, aby Syn člověka trpěl z jejich rukou.“+
13 Tehdy si učedníci uvědomili, že k nim mluvil o Janu Křtiteli.+
14 A když přišli k zástupu,+ přistoupil k němu jeden člověk, poklekl před ním, a řekl:
15 „Pane, smiluj se nad mým synem, protože je epileptik a je nemocný, neboť často padá do ohně a často do vody;+
16 a přivedl jsem ho k tvým učedníkům, ale nemohli ho vyléčit.“+
17 Ježíš odpověděl a řekl: „Nevěřící a převrácená generace,+ jak dlouho ještě musím být s vámi? Jak dlouho vás musím snášet? Přiveď ho sem ke mně.“
18 Potom ho Ježíš přísně napomenul a démon z něho vyšel;+ a od té hodiny byl chlapec vyléčen.+
19 A tak přišli učedníci soukromě k Ježíšovi a řekli: „Proč jsme ho nemohli vyhnat?“+
20 Řekl jim: „Kvůli vaší malé víře. Vpravdě vám totiž říkám, jestliže budete mít víru velikosti hořčičného zrna, řeknete této hoře: ‚Přemísti se odtud tam‘, a ona se přemístí, a nic pro vás nebude nemožné.“+
21 * ——
22 Zatímco byli shromážděni v Galileji, Ježíš jim řekl: „Je určeno, aby byl Syn člověka zrazen do lidských rukou+
23 a zabijí ho a třetí den bude vzbuzen.“+ Proto byli velmi zarmouceni.+
24 Když přišli do Kafarnaum, přistoupili k Petrovi muži, kteří vybírali [daň] dvě drachmy,* a řekli: „Váš učitel neplatí [daň+] dvě drachmy?“
25 Řekl: „Ano.“ Ale když vstoupil do domu, Ježíš ho předešel a řekl: „Co myslíš, Šimone? Od koho dostávají králové země poplatky nebo daň z hlavy? Od svých synů, nebo od cizích lidí?“
26 Když řekl: „Od cizích lidí“, Ježíš mu řekl: „Synové jsou tedy skutečně zproštěni daně.
27 Ale abychom jim nezpůsobili klopýtání,+ jdi k moři, hoď udici a vezmi první rybu, která se vynoří, a když jí otevřeš ústa, najdeš minci stater.* Vezmi ji a dej jim ji za mne a za sebe.“+
Poznámky
^ א*BSyc‚s vynechávají v. 21; CDWVgSypArm „Ale tento druh nevychází jinak než modlitbou a postem“. (Srovnej Mr 9:29.)
^ Dosl. „dvojité drachmy“. Řec. ta diʹdrach·ma. Viz dodatek 8A.
^ „Minci stater“; je považována za tetradrachmu. Viz dodatek 8A.
