Matouš 19:1–30
19 Když Ježíš ukončil tato slova, vzdálil se z Galileje a přišel na pomezí Judeje na druhé straně Jordánu.+
2 Následovaly ho také velké zástupy, a on je tam léčil.+
3 A přišli k němu farizeové s úmyslem pokoušet ho a řekli: „Je zákonné, aby se muž rozvedl se svou manželkou* z jakéhokoli důvodu?“+
4 Odpověděl a řekl: „Nečetli jste, že ten, kdo je stvořil, učinil je od počátku [jako] muže a ženu+
5 a řekl: ‚Proto muž opustí svého otce a svou matku+ a přidrží se své manželky, a ti dva budou jedno tělo‘?+
6 Takže již nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh jhem spojil, ať žádný člověk neodděluje.“+
7 Řekli mu: „Proč tedy Mojžíš předpisoval dát jí potvrzení o propuštění a rozvést se s ní?“+
8 Řekl jim: „S ohledem na tvrdost vašeho srdce+ vám Mojžíš učinil ústupek, abyste se [mohli] rozvádět se svými manželkami, ale od počátku to tak nebylo.+
9 Říkám vám, že každý, kdo se rozvádí se svou manželkou, vyjma z důvodu smilstva,* a žení se s jinou, dopouští se cizoložství.“*+
10 Učedníci mu řekli: „Jestliže je muž v takové situaci vůči své manželce, není radno se ženit.“+
11 Řekl jim: „Ne všichni lidé učiní místo tomu slovu, ale jen ti, kdo mají ten dar.+
12 Jsou totiž eunuchové, kteří se tak narodili z lůna své matky,+ a jsou eunuchové, kteří byli učiněni eunuchy lidmi, a jsou eunuchové, kteří se sami učinili eunuchy kvůli nebeskému království. Kdo tomu může učinit místo, ať tomu učiní místo.“+
13 Pak mu přinášeli malé děti, aby na ně vkládal ruce a předkládal modlitbu, ale učedníci jim [to] vytýkali.+
14 Ježíš však řekl: „Jen nechte malé děti a přestaňte jim bránit, aby ke mně přicházely, neboť takovým patří nebeské království.“+
15 A vložil na ně ruce a odešel odtamtud.+
16 Tu pohleďme, kdosi k němu přišel a řekl: „Učiteli, co dobrého mám dělat, abych dostal věčný život?“+
17 Řekl mu: „Proč se mě ptáš, co je dobré? Je jeden, kdo je dobrý.+ Jestliže však chceš vstoupit do života, nadále zachovávej přikázání.“+
18 Řekl mu: „Která?“+ Ježíš řekl: „Tedy: Nezavraždíš,+ nezcizoložíš,*+ nebudeš krást,+ nevydáš falešné svědectví,+
19 cti [svého] otce a [svou] matku,+ a budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“+
20 Mladý muž mu řekl: „To všechno jsem dodržoval; co mi ještě chybí?“
21 Ježíš mu řekl: „Jestliže chceš být dokonalý, jdi a prodej svůj majetek a dej chudým, a budeš mít poklad v nebi,+ a pojď, buď mým následovníkem.“+
22 Když mladý muž slyšel to slovo, odešel zarmoucen, protože měl mnoho [ve] vlastnictví.+
23 Ježíš však řekl svým učedníkům: „Vpravdě vám říkám, že bude obtížné, aby se boháč dostal do nebeského království.+
24 Opět vám říkám: Je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby se boháč dostal do Božího království.“+
25 Když to učedníci slyšeli, projevili opravdu velké překvapení a řekli: „Kdo může být skutečně zachráněn?“+
26 Ježíš se jim podíval do obličeje a řekl jim: „U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všechno.“+
27 Pak mu Petr odpověděl a řekl: „Pohleď, všechno jsme opustili a následovali tě; co nás skutečně čeká?“+
28 Ježíš jim řekl: „Vpravdě vám říkám: Při znovustvoření,* až se Syn člověka posadí na svůj slavný trůn, vy, kdo jste mě následovali, se také posadíte na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct izraelských kmenů.+
29 A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pozemky kvůli mému jménu, dostane mnohonásobně víc a zdědí věčný život.+
30 Ale mnozí, kdo jsou první, budou poslední a poslední [budou] první.+
Poznámky
^ Dosl. „aby muž uvolnil svou manželku“. Srovnej 3Mo 22:13 ppč.
^ „Smilstva.“ Řec. por·neiʹai, 3. p., j. č.; lat. for·ni·ca·ti·oʹnem; J17,18,22(heb.) zenuthʹ. Viz dodatek 5A.
^ „Nezcizoložíš.“ Řec. moi·cheuʹseis; lat. a·dul·te·raʹbis; J18,22(heb.) tin·ʼafʹ. Viz 5:32, ppč. „smilstva“; Ez 16:32 ppč.
^ Nebo „obnovení; znovuzrození“. Řec. pa·lin·ge·ne·siʹai; lat. re·ge·ne·ra·ti·oʹne; syr. beʽal·maʼ chad·taʼ, „v novém věku (nové epoše)“. Srovnej Tit 3:5 ppč.
