Matouš 27:1–66

27  Když nastalo ráno, všichni přední kněží a starší muži lidu konali poradu proti Ježíšovi, aby ho usmrtili.+  A když ho spoutali, odvedli ho a předali místodržiteli Pilátovi.+  Když potom Jidáš, který ho zradil, viděl, že byl odsouzen, pocítil výčitky svědomí, vrátil těch třicet+ kousků stříbra předním kněžím a starším mužům  a řekl: „Zhřešil jsem, když jsem zradil spravedlivou krev.“+ Řekli: „Co je nám po tom? To je tvoje starost!“+  A tak hodil kousky stříbra do chrámu* a vzdálil se, odešel a oběsil se.+  Ale přední kněží vzali ty kousky stříbra a řekli: „Není zákonné, abychom je vhodili do posvátné pokladnice, protože je to cena za krev.“  Když se spolu poradili, koupili za ně hrnčířovo pole k pohřbívání cizích lidí.  Proto se to pole až do tohoto dne nazývá „Pole krve“.+  Tehdy se splnilo, co bylo řečeno prostřednictvím proroka Jeremjáše,* který řekl: „A vzali* třicet kousků stříbra,+ cenu, na kterou byl oceněn ten, na nějž někteří z izraelských synů stanovili cenu, 10  a dali* je za hrnčířovo pole,+ podle toho, co mi Jehova* přikázal.“ 11  Ježíš nyní stál před místodržitelem; a místodržitel mu dal otázku: „Jsi králem Židů?“+ Ježíš odpověděl: „Ty sám [to] říkáš.“+ 12  Ale když ho obviňovali přední kněží a starší muži,+ neodpovídal.+ 13  Tehdy mu Pilát řekl: „Neslyšíš, v kolika věcech proti tobě svědčí?“+ 14  Přesto mu neodpověděl, ano, ani slovo, takže se místodržitel velmi divil.+ 15  Bývalo zvykem místodržitele, že od svátku k svátku propouštěl zástupu vězně, kterého chtěli.+ 16  Právě tehdy měli jednoho nechvalně známého vězně zvaného Barabáš.+ 17  Proto když se shromáždili, Pilát jim řekl: „Koho chcete, abych vám propustil, Barabáše, nebo Ježíše, takzvaného Krista?“+ 18  Uvědomoval si totiž, že ho vydali+ ze závisti.+ 19  Navíc, zatímco seděl na soudcovském stolci, poslala k němu jeho manželka a řekla: „Neměj nic společného s tím spravedlivým+ člověkem,* protože jsem dnes kvůli němu mnoho vytrpěla ve snu.“+ 20  Ale přední kněží a starší muži přemluvili zástupy, aby žádaly o Barabáše,+ ale Ježíše aby daly zahubit. 21  Místodržitel jim tedy odpověděl a řekl: „Kterého z těch dvou chcete, abych vám propustil?“ Řekli: „Barabáše.“+ 22  Pilát jim řekl: „Co tedy mám udělat s Ježíšem, takzvaným Kristem?“ Všichni řekli: „Ať je přibit na kůl!“*+ 23  Řekl: „Nuže, co udělal špatného?“ Křičeli přesto tím více: „Ať je přibit na kůl!“+ 24  Když Pilát viděl, že to nevede k ničemu dobrému, ale že spíše vzniká vřava, vzal vodu,+ umyl si před zástupem ruce a řekl: „Nejsem vinen krví tohoto [člověka].* To je vaše starost.“ 25  Na to odpověděl všechen lid a řekl: „Jeho krev ať přijde na nás a na naše děti.“+ 26  Pak jim propustil Barabáše, ale Ježíše dal zbičovat+ a vydal ho, aby byl přibit na kůl.+ 27  Potom místodržitelovi vojáci vzali Ježíše do místodržitelova paláce a shromáždili k němu celý oddíl vojska.+ 28  A vysvlékli ho a zahalili ho šarlatovým pláštěm+ 29  a upletli korunu z trní a dali mu ji na hlavu a do pravice [mu dali] rákos. A klekali před ním a tropili si z něho žerty+ a říkali: „Dobrý den, ty Králi Židů!“+ 30  A plivali+ na něj a vzali rákos a začali ho tlouct do hlavy. 31  Nakonec, když si z něho ztropili žerty,+ sňali mu plášť, oblékli mu jeho svrchní oděvy a odvedli ho, aby [ho] přibili na kůl.+ 32  Když vycházeli, našli rodáka z Kyréné jménem Šimon.+ Toho člověka přinutili ke službě, aby zvedl jeho mučednický kůl. 33  A když přišli na místo zvané Golʹgo·tha,*+ což je Místo lebky,* 34  dali mu pít víno smíchané se žlučí;+ ale když je ochutnal, odmítl pít.+ 35  Když ho přibili na kůl,+ rozdělili si metáním losu+ jeho svrchní oděvy,+ 36  a jak tam seděli, drželi nad ním stráž. 37  Nad jeho hlavu také umístili psané obvinění proti němu: „To je Ježíš, Král Židů.“+ 38  Byli s ním tehdy přibiti na kůl dva lupiči, jeden napravo od něho a jeden nalevo od něho.+ 39  Kolemjdoucí tedy o něm začali mluvit utrhačně,+ potřásali hlavami+ 40  a říkali: „Ty, který jsi chtěl zbořit chrám+ a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe! Jestliže jsi Boží syn, sestup z mučednického kůlu!“+ 41  Stejně si z něho začali tropit žerty i přední kněží se znalci Zákona a staršími muži a říkali:+ 42  „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže! Je Král+ Izraele; ať nyní sestoupí z mučednického kůlu, a uvěříme v něj.+ 43  Vložil důvěru v Boha; ať ho nyní vyprostí,+ jestliže ho chce, neboť řekl: ‚Jsem Boží Syn.‘“+ 44  Stejně ho začali hanět i lupiči, kteří byli přibiti na kůl spolu s ním.+ 45  Od šesté hodiny* padla na celou zemi tma+ až do deváté hodiny.*+ 46  Asi v devět hodin zvolal Ježíš silným hlasem a řekl: „Eʹli, Eʹli, laʹma sa·bach·thaʹni?“,* to je: „Můj Bože, můj Bože, proč jsi mě opustil?“+ 47  Když to slyšeli někteří z těch, kdo tam stáli, začali říkat: „Ten člověk volá Elijáše.“+ 48  A jeden z nich ihned běžel a vzal houbu a namočil ji do kyselého+ vína a dal ji na rákos a šel mu dát napít.+ 49  Ale ostatní řekli: „Nech [ho]! Ať vidíme, zda ho Elijáš přijde zachránit.“+ [[Jiný muž vzal kopí a probodl mu bok a vyšla krev a voda.]]*+ 50  Ježíš opět silným hlasem vykřikl a vydal ducha.*+ 51  A pohleďme, opona+ svatyně se roztrhla vedví odshora dolů,+ a země se třásla a skalní masivy pukaly.+ 52  A pamětní hrobky se otevřely a mnohá těla svatých, kteří usnuli, byla vyzdvižena 53  (a osoby* přicházející z [místa] od pamětních hrobek po jeho vyzdvižení vstoupily do svatého města+) a byla viditelná mnohým lidem. 54  Ale když důstojník* a ti, kdo s ním drželi stráž nad Ježíšem, viděli zemětřesení a věci, které se děly, zachvátil je velký strach a řekli: „Jistě to byl Boží Syn.“*+ 55  Z dálky se navíc dívalo mnoho žen,+ které doprovázely Ježíše z Galileje, aby mu sloužily;+ 56  mezi nimi byla Marie Magdaléna, také Marie, matka Jakubova a Josesova,* a matka synů Zebedeových.+ 57  Protože již bylo pozdě odpoledne, přišel jeden bohatý člověk z Arimatie jménem Josef, který se sám také stal Ježíšovým učedníkem.+ 58  Ten člověk vešel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo.+ Tehdy Pilát přikázal, aby [mu] bylo vydáno.+ 59  A Josef vzal tělo, zabalil je do čistého jemného plátna+ 60  a položil je do své nové pamětní hrobky,+ kterou vytesal ve skalním masivu. A když ke dveřím pamětní hrobky přivalil velký kámen, odešel.+ 61  Ale Marie Magdaléna a druhá Marie tam zůstaly sedět před hrobem.+ 62  Příští den, který byl po Přípravě,+ se před Pilátem shromáždili přední kněží a farizeové 63  a řekli: „Pane, rozpomněli jsme se, že ten podvodník řekl, když byl ještě naživu: ‚Po třech dnech+ mám být vzbuzen.‘ 64  Proto přikaž, aby byl hrob zabezpečen až do třetího dne, aby jeho učedníci nepřišli a neukradli+ ho a neřekli lidem: ‚Byl vzbuzen z mrtvých!‘, a ten poslední podvod bude horší než ten první.“ 65  Pilát jim řekl: „Máte stráž.+ Jděte a zabezpečte to, jak umíte.“ 66  Šli tedy a zabezpečili hrob tak, že zapečetili kámen+ a postavili stráž.

Poznámky

„Jeremjáše“, אAB; Syh(margin) „Zachariáše“; Syp‚s vynechávají.
„Vzali“, AB; אSyh‚p‚s „vzal jsem“.
„Dali“, AcB*CItVg; אBcWSyh‚p‚s „dal jsem“.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 7B.
Nebo „připevněn na kůl (kládu)!“. Viz dodatek 5C.
Nebo „Nejsem vinen touto krví“.
„Golgota.“ Řec. Gol·go·thaʹ; lat. Golʹgo·tha; J17,18(heb.) Gol·gol·taʼʹ.
„Místo lebky.“ Řec. Kra·niʹou Toʹpos; lat. Cal·vaʹri·ae loʹcus; J17(heb.) meqómʹ Gul·goʹleth.
„Šesté hodiny“, tedy asi od 12 hodin.
„Deváté hodiny“, tedy asi do 15 hodin.
„Eli, Eli, lama sabachthani?“ Srovnej Ža 22:1, ppč. „opustil“.
„Jiný muž ... voda“, אBC; ADWItVgSyh‚p‚sArm vynechávají.
Nebo „přestal dýchat“. Dosl. „nechal odejít ducha“. Řec. a·feʹken to pneuʹma.
Nebo „oni“, nevztahuje se na „těla“.
Dosl. „centurio (setník)“, tedy ten, kdo velí stovce vojáků.
Nebo „syn Boha; syn boha“.
„Josesova“, ABCDcSyh‚p; אD*WVgSys „Josefova“.