Matouš 4:1–25

4  Pak byl Ježíš veden duchem do pustiny,+ aby byl pokoušen+ Ďáblem.  Potom, co se postil čtyřicet dnů a čtyřicet nocí,+ pocítil tehdy hlad.  Přišel také Pokušitel+ a řekl mu: „Jestliže jsi Boží syn,+ pověz těmto kamenům, ať se stanou chleby.“  On však odpověděl a řekl: „Je napsáno: ‚Člověk nebude žít ze samotného chleba, ale z každého výroku, který vychází z Jehovových* úst.‘“+  Potom ho Ďábel vzal s sebou do svatého města+ a postavil ho na chrámové cimbuří  a řekl mu: „Jestliže jsi Boží syn, vrhni se dolů,+ neboť je napsáno: ‚Dá ohledně tebe příkaz svým andělům a ponesou tě na rukou, aby ses nikdy nohou neudeřil o kámen.‘“+  Ježíš mu řekl: „Opět je napsáno: ‚Nebudeš zkoušet Jehovu,* svého Boha.‘“+  Opět ho Ďábel vzal s sebou na neobvykle vysokou horu a ukázal mu všechna království světa*+ a jejich slávu  a řekl mu: „To všechno ti dám,+ jestliže padneš a prokážeš mi akt uctívání.“+ 10  Potom mu Ježíš řekl: „Odejdi, Satane! Je totiž napsáno: ‚Jehovu,* svého Boha, budeš uctívat+ a jemu samotnému+ budeš prokazovat posvátnou službu.‘“*+ 11  Pak ho Ďábel opustil,+ a pohleďme, přišli andělé a začali mu sloužit.+ 12  A když slyšel, že Jan byl zatčen,+ odebral se do Galileje.+ 13  Dále, když opustil Nazaret, přišel a usadil se v Kafarnaum+ u moře v oblastech Zebulona a Naftaliho,+ 14  aby se splnilo, co bylo řečeno prostřednictvím proroka Izajáše, který řekl: 15  „Ty, země Zebulona a země Naftaliho, podél mořské cesty, na druhé straně Jordánu, Galileo+ národů! 16  Lid sedící ve tmě+ viděl velké světlo+ a pokud jde o ty, kdo sedí v kraji smrtelného stínu, nad těmi vzešlo+ světlo.“+ 17  Od té doby Ježíš začal kázat a říkat: „Čiňte pokání,+ neboť se přiblížilo nebeské království.“+ 18  Když procházel podél Galilejského moře, viděl dva bratry, Šimona,+ který je nazýván Petr,+ a jeho bratra Ondřeje, jak spouštějí do moře rybářskou síť, neboť byli rybáři. 19  A řekl jim: „Pojďte za mnou a udělám [z] vás rybáře lidí.“+ 20  Ihned zanechali sítě+ a následovali ho. 21  Když šel také odtud dále, viděl dva jiné+ [kteří byli] bratři, Jakuba, [syna] Zebedeova,+ a jeho bratra Jana, jak spravují ve člunu se svým otcem Zebedeem sítě, a zavolal je. 22  Ihned opustili člun a svého otce a následovali ho. 23  Pak obcházel+ celou Galileou+ a vyučoval v jejich synagógách+ a kázal dobrou zprávu* o království a léčil kdejakou chorobu+ a kdejaký neduh mezi lidmi. 24  A zpráva o něm vyšla do celé Sýrie;+ a přinášeli mu všechny, kterým se špatně dařilo,+ stísněné různými chorobami a trýzněmi, osoby posedlé démony, epileptické+ a ochrnuté, a on je léčil. 25  Proto ho následovaly velké zástupy z Galileje+ a Dekapole* a Jeruzaléma+ a Judeje a z druhé strany Jordánu.

Poznámky

Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
„Světa.“ Řec. κόσμου (koʹsmou); lat. munʹdi.
Viz dodatek 1D.
„Budeš prokazovat posvátnou službu.“ Řec. la·treuʹseis; J17,18,22(heb.) ta·ʽavodhʹ, „budeš sloužit (uctívat)“. Viz 2Mo 3:12 ppč.
Nebo „evangelium“. Řec. eu·ag·geʹli·on; lat. e·van·geʹli·um.
Nebo „[ligy] Deseti měst“.