Matouš 7:1–29

7  Přestaňte soudit,+ abyste nebyli souzeni,  neboť jakým soudem soudíte, [takovým] budete souzeni;+ a mírou, kterou odměřujete, budou odměřovat vám.+  Proč se tedy díváš na [stéblo] slámy v oku svého bratra, ale nebereš v úvahu trám ve svém vlastním oku?+  Nebo jak můžeš říci svému bratrovi: ‚Dovol mi, abych ti vytáhl [stéblo] slámy z oka‘, když, pohleď, v tvém vlastním oku je trám?+  Pokrytče! Vytáhni nejprve trám ze svého vlastního oka a pak jasně uvidíš, jak vytáhnout [stéblo] slámy z oka svého bratra.  Nedávejte psům, co je svaté,+ ani neházejte své perly před vepře, aby je snad někdy nepošlapali+ nohama a neobrátili se a neroztrhali vás.  Neustále proste,+ a bude vám dáno; neustále hledejte, a naleznete; neustále klepejte,+ a bude vám otevřeno.  Každý totiž, kdo prosí, dostává+ a každý, kdo hledá, nalézá a každému, kdo klepe, bude otevřeno.  Kdo je vskutku mezi vámi [takový] člověk, kterého jeho syn+ prosí o chléb — přece mu nepodá kámen? 10  Nebo ho snad poprosí o rybu — přece mu nepodá hada? 11  Jestliže tedy vy, ačkoli jste ničemní,+ umíte dávat dobré dary svým dětem, oč více váš Otec, který je v nebesích, dá dobré věci těm,+ kdo jej prosí! 12  Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili,+ budete také podobně činit jim; to je vlastně význam Zákona a Proroků.+ 13  Vcházejte úzkou branou,+ protože široká a prostorná je cesta, jež vede do zničení,* a mnoho je těch, kdo se po ní vydávají; 14  zatímco úzká je brána a stísněná cesta, jež vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají.+ 15  Buďte ve střehu před falešnými proroky,+ kteří k vám přicházejí v ovčím rouchu,+ ale uvnitř to jsou draví vlci.+ 16  Poznáte+ je podle jejich ovoce. Sbírají snad lidé někdy hrozny z trní nebo fíky z bodláčí?+ 17  Podobně každý dobrý strom nese znamenité ovoce, ale každý prohnilý strom nese bezcenné ovoce;+ 18  dobrý strom nemůže nést bezcenné ovoce ani prohnilý strom nemůže nést znamenité ovoce. 19  Každý strom, který nenese znamenité ovoce, je podťat a vhozen do ohně.+ 20  Skutečně tedy poznáte ty [lidi] podle jejich ovoce.+ 21  Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vstoupí do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce,+ který je v nebesích.+ 22  Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane,+ což jsme neprorokovali v tvém jménu a v tvém jménu nevyháněli démony a v tvém jménu neprováděli mnoho mocných skutků?‘*+ 23  A přece jim pak vyznám: Nikdy jsem vás neznal!+ Jděte ode mne, vy, kdo se dopouštíte nezákonnosti.+ 24  Proto každý, kdo slyší tato má slova a činí je, bude přirovnán k rozvážnému muži, který vystavěl svůj dům na skalním masivu.+ 25  A lil se déšť a přišly záplavy a vanuly větry a bičovaly dům, ten se však nezbortil, protože byl založen na skalním masivu. 26  Dále, každý, kdo slyší tato má slova a nečiní je,+ bude přirovnán k pošetilému muži,+ který vystavěl svůj dům na písku. 27  A lil se déšť a přišly záplavy a vanuly větry a udeřily na dům,+ a ten se zbortil a jeho zhroucení bylo veliké.“+ 28  Když potom Ježíš ukončil tato slova, zástupy žasly nad jeho způsobem vyučování,+ 29  neboť je vyučoval jako osoba, která má autoritu,+ a ne jako jejich znalci Zákona.

Poznámky

Nebo „vyhlazení“. Řec. a·poʹlei·an.
Nebo „mnoho zázraků“.