Matouš 9:1–38

9  Nastoupil tedy do člunu, přeplavil se a šel do svého vlastního města.+  A pohleďme, přinášeli mu ochrnutého muže ležícího na lůžku.+ Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Seber odvahu, dítě; tvé hříchy jsou odpuštěny.“+  A pohleďme, jistí znalci Zákona si řekli: „Ten člověk se rouhá.“+  A Ježíš, který znal jejich myšlenky,+ řekl: „Proč si v srdci myslíte ničemné věci?+  Co je například snadnější, říci: Jsou ti odpuštěny hříchy, nebo říci: Vstaň a choď?+  Abyste však věděli, že Syn člověka má na zemi autoritu odpouštět hříchy —“+ řekl potom ochrnutému: „Vstaň, zvedni své lůžko a jdi domů.“+  A on vstal a odešel domů.  Při pohledu na to postihl zástupy strach, a oslavovaly Boha,+ který dal lidem takovou autoritu.+  Když potom Ježíš odtud odcházel, zahlédl muže jménem Matouš, jak sedí v daňové kanceláři, a řekl mu: „Buď mým následovníkem.“+ A tak on vstal a následoval ho.+ 10  Později, zatímco spočíval u stolu v domě,+ pohleďme, přišli mnozí výběrčí daní a hříšníci a začali spočívat [u stolu] s Ježíšem a jeho učedníky. 11  Ale když to viděli farizeové, začali jeho učedníkům říkat: „Proč váš učitel jí s výběrčími daní a hříšníky?“+ 12  Když [je] slyšel, řekl: „Zdraví lidé nepotřebují lékaře,+ ale churaví ano. 13  Jděte tedy a naučte se, co to znamená: ‚Chci milosrdenství, a ne oběť.‘+ Nepřišel jsem totiž volat spravedlivé, ale hříšníky.“ 14  Potom k němu přišli Janovi učedníci a zeptali se: „Proč se my a farizeové postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?“+ 15  Ježíš jim na to řekl: „Přátelé ženicha* nemají přece důvod truchlit, pokud je ženich+ s nimi. Ale přijdou dny, kdy jim ženich bude odňat,+ a potom se budou postit.+ 16  Nikdo nepřišívá záplatu z nesražené látky na starý svrchní oděv, neboť by se svou plnou silou vytrhla ze svrchního oděvu a trhlina by se zhoršila.+ 17  Lidé také nedávají mladé víno do starých vinných měchů; jestliže to ale udělají, vinné měchy prasknou a víno se rozlije a vinné měchy jsou zničeny.+ Lidé však dávají mladé víno do nových vinných měchů a obojí se zachová.“+ 18  Zatímco jim to povídal, pohleďme, nějaký vládce,+ který se přiblížil, mu začal vzdávat poctu+ a říkal: „Má dcera je teď už jistě mrtvá;+ ale pojď, vlož na ni ruku a ožije.“+ 19  Potom Ježíš vstal a začal ho následovat; a stejně i jeho učedníci. 20  A pohleďme, jedna žena, která trpěla dvanáct let krvotokem,+ přišla zezadu a dotkla se třásní* jeho svrchního oděvu,+ 21  neboť si stále říkala: „Jestliže se jen dotknu jeho svrchního oděvu, uzdravím se.“*+ 22  Ježíš se obrátil, a když si jí povšiml, řekl: „Seber odvahu, dcero; tvá víra tě uzdravila.“*+ A od té hodiny byla žena zdravá.+ 23  A když přišel do vládcova domu+ a zahlédl hráče na flétny a zástup v hlučném zmatku,+ 24  Ježíš začal říkat: „Opusťte toto místo, neboť děvčátko nezemřelo, ale spí.“+ Na to se mu začali opovržlivě vysmívat.+ 25  Jakmile byl zástup poslán ven, vešel a uchopil je za ruku+ a děvčátko vstalo.+ 26  Řeč o tom se samozřejmě rozšířila po celém tom kraji. 27  Když odtud Ježíš odcházel, následovali ho dva slepci,+ křičeli a říkali: „Smiluj se nad námi,+ Synu Davidův.“ 28  Když vešel do domu, slepci k němu přišli a Ježíš se jich zeptal: „Máte víru,+ že to mohu udělat?“ Odpověděli mu: „Ano, Pane.“ 29  Potom se dotkl jejich očí+ a řekl: „Ať se vám stane podle vaší víry.“ 30  A jejich oči prohlédly. Ježíš jim navíc ostře přikázal a řekl: „Hleďte, ať se to nikdo nedoví.“+ 31  Ale oni, jakmile vyšli, zveřejňovali to o něm po celém tom kraji.+ 32  A když odcházeli, pohleďme, lidé k němu přinesli němého člověka posedlého démonem;+ 33  a když byl démon vyhnán, němý člověk mluvil.+ Zástupy byly ohromeny+ a říkaly: „Nikdy nebylo nic takového vidět v Izraeli.“ 34  Ale farizeové začali říkat: „Vyhání démony prostřednictvím panovníka démonů.“+ 35  A Ježíš se vydal na cestu všemi městy a vesnicemi, vyučoval v jejich synagógách a kázal* dobrou zprávu o království a léčil kdejakou chorobu a kdejaký neduh.+ 36  Když viděl zástupy, bylo mu jich líto,+ protože byli sedření* a byli zmítáni sem a tam jako ovce bez pastýře.+ 37  Potom řekl svým učedníkům: „Ano, žeň je veliká, ale dělníků je málo.+ 38  Proste proto Pána žně, aby vyslal dělníky na svou žeň.“+

Poznámky

Dosl. „Synové svatební komnaty“, tedy svatební hosté.
Nebo „obruby; střapců“.
Nebo „budu zachráněna“.
Nebo „tě zachránila“.
Nebo „hlásal“. Řec. ke·rysʹson; lat. praeʹdi·cans.
Nebo „ztrápení; usoužení“.