Micheáš 4:1–13
4 A v konečné části dnů se stane,+ [že] hora+ Jehovova domu+ bude pevně založena nad vrcholkem hor a jistě bude pozvednuta nad pahorky;+ a budou k ní proudit lidé.+
2 A mnoho národů jistě půjde a řekne: „Pojďte+ a vystupme na Jehovovu horu a k domu Jákobova BOHA;+ a on nás bude poučovat o svých cestách,+ a my budeme chodit* po jeho stezkách.“+ Vždyť ze Sionu vyjde zákon a Jehovovo slovo z Jeruzaléma.+
3 A jistě vykoná soud mezi mnoha lidmi+ a urovná záležitosti+ vzhledem k dalekým mocným národům.+ A budou muset překovat své meče v radlice a svá kopí v zahradnické nůžky.+ Nepozdvihnou meč, národ proti národu, ani se již nebudou učit válce.+
4 A skutečně budou sedět* každý* pod svou révou a pod svým fíkovníkem+ a nikdo nezpůsobí, aby se chvěli;+ vždyť [tak] mluvila samotná ústa Jehovy* vojsk.*+
5 Všechny národy, ty budou totiž chodit každý ve jménu svého boha;*+ ale my, my budeme chodit ve jménu Jehovy,* našeho Boha,*+ na neurčitý čas, dokonce navždy.*+
6 „V ten den,“ je Jehovův výrok, „shromáždím tu, která kulhala;+ a tu, která byla rozehnána, sesbírám,+ dokonce tu, s níž jsem zacházel špatně.
7 A z té, která kulhala, jistě učiním ostatek,+ a z té, která byla odstraněna do daleka, mocný národ;+ a Jehova* nad nimi skutečně bude kralovat na hoře Sion od nynějška a na neurčitý čas.+
8 A pokud jde o tebe,* věži stáda,* pahorku* sionské dcery,+ až k tobě to přijde, ano, to první* panství jistě přijde,+ království patřící jeruzalémské dceři.+
9 A proč stále hlasitě křičíš?*+ Není v tobě král, nebo zahynul tvůj vlastní rádce, že tě popadly bolestivé křeče jako rodičku?+
10 Buď v krutých bolestech a rozpukni se, sionská dcero, jako rodička,+ vždyť nyní vyjdeš z městečka a budeš muset přebývat v poli.+ A budeš muset dojít až do Babylóna.*+ Tam budeš osvobozena.+ Tam tě Jehova koupí zpět z dlaně tvých nepřátel.+
11 A nyní se proti tobě jistě shromáždí mnoho národů, těch, které říkají: ‚Ať je znečištěna a kéž naše oči pohledí na Sion.‘+
12 Ale pokud jde o ně, oni nepoznali Jehovovy myšlenky a neporozuměli jeho radě;+ protože je jistě sesbírá jako řádku čerstvě posečeného obilí na mlat.+
13 Vstaň a mlať, sionská dcero;+ tvůj roh totiž proměním v železo a tvá kopyta proměním v měď a jistě rozdrtíš na prach mnoho národů;+ a klatbou skutečně zasvětíš Jehovovi jejich nepoctivý zisk,+ a jejich jmění [pravému] Pánu* celé země.“+
Poznámky
^ Nebo „půjdeme“.
^ „Jehovy vojsk“, MTVg; LXX „Jehovy Všemohoucího“.
^ Viz dodatek 1C §2.
^ „Každý.“ Heb. ʼiš.
^ Nebo „bydlet“.
^ Nebo „svých bohů“. Heb. ʼelo·havʹ; syr. ʼa·la·heh; lat. deʹi.
^ Viz dodatek 1C §2.
^ „Našeho Boha.“ Heb. ʼElo·héʹnu; řec. The·ouʹ; lat. Deʹi.
^ Viz dodatek 1C §2.
^ „Tebe“, m. r.
^ Heb. ʽoʹfel, tj. pahorek nebo vyvýšenina. Srovnej 2Kr 5:24 ppč.
^ Nebo „dřívější“.
^ „Křičíš“, v heb. ž. r.
^ „Babylóna“, LXXVg; MTSy „Bábelu“.
^ „[Pravému] Pánu.“ Ca(heb.) לָאֲדוֹן (la·ʼAdhónʹ); Leningrad B 19A(heb.) לַאֲדוֹן (la·ʼAdhónʹ); řec. Ky·riʹoi; syr. leMa·raʼ; lat. Doʹmi·no. Viz dodatek 1H.
