Micheáš 5:1–15

5  „V tento čas si na sobě děláš zářezy,+ dcero vpádu; oblehl nás.+ Prutem budou bít do tváře soudce Izraele.*+  A ty, Betléme* Efrato,+ příliš maličký, aby ses dostal mezi judské tisíce,+ z tebe*+ mi vyjde ten, který se má stát panovníkem v Izraeli,+ jehož původ* je od raných časů, ode dnů neurčitého času.+  Proto je vydá+ až do času, kdy ta, která rodí, skutečně porodí.+ A zbytek jeho bratrů se vrátí k izraelským synům.  A jistě bude stát a pást v Jehovově* síle,+ v nadřazenosti jména Jehovy,* svého Boha.+ A jistě budou bydlet stále,+ neboť bude nyní veliký až do konců* země.+  A ten se stane mírem.+ Pokud jde o Asyřana, až přijde do naší země a bude šlapat po našich obytných věžích,*+ budeme také muset proti němu vzbudit sedm pastýřů, ano osm vévodů lidstva.*  A skutečně budou pást asyrskou zemi mečem+ a Nimrodovu+ zemi v jejích vchodech. A jistě způsobí osvobození od Asyřana,+ až přijde do naší země a bude šlapat po našem území.  A zbývající* z Jákoba+ se uprostřed mnoha národů stanou podobnými rose od Jehovy,+ vydatným sprškám na rostlinstvu,+ které nedoufá v muže* ani nečeká na syny pozemského člověka.*+  A zbývající z Jákoba se mezi národy, uprostřed mnoha lidí, stanou podobnými lvu mezi lesními zvířaty, mladému lvu s hřívou mezi stády ovcí, který, když skutečně prochází, jistě pošlapává i trhá na kusy;+ a není osvoboditel.  Tvá* ruka bude vysoko nad tvými protivníky+ a všichni tvoji nepřátelé budou odříznuti.“+ 10  „A v ten den se stane,“ je Jehovův výrok, „že z tvého středu odříznu tvé koně a zničím tvé dvoukolé vozy.+ 11  A odříznu města tvé země a strhnu všechna tvá opevněná místa.+ 12  A z tvé ruky odříznu kouzla a nebudeš mít nadále ty, kdo provozují magii.+ 13  A odříznu z tvého středu ryté sochy a tvé sloupy, a už se nebudeš klanět dílu svých rukou.+ 14  A vykořením z tvého středu tvé posvátné kůly*+ a vyhladím tvá města. 15  A v hněvu a vzteku vykonám pomstu na národech, které neuposlechly.“+

Poznámky

Na tomto místě v MLXXSy končí kap. 4; TLXXBagsterVg začínají tímto veršem kap. 5.
Znamená „dům chleba“. Heb. Béth-leʹchem.
„Tebe“, v heb. m. r.
„Původ“, podle BDB, s. 426 a KB s. 505.
Viz dodatek 1C §2.
Viz dodatek 1C §2.
Nebo „pozemských lidí“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Možná „naší půdě (zemské půdě)“, v souladu s LXXSy.
Nebo „na syny lidstva“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„V muže.“ Heb. leʼišʹ.
Nebo „zbytek; ostatek“.
„Tvá“, v heb. m. r.
Nebo „Ašerim“.