Nářky 1:1–22
א [ʼaʹlef]*
1 * Jak usedlo osamoceně+ to město, které oplývalo lidmi!+Jak se stalo podobným vdově+ to, které bylo lidnaté mezi národy!+Jak to, které bylo kněžnou mezi soudními oblastmi, dospělo k nucené práci!+
ב [béth]
2 Za noci usedavě pláče+ a na tvářích má slzy.+Mezi všemi milenci nemá nikoho, kdo by je utěšil.+Právě jeho vlastní druhové s ním všichni jednali zrádně.+ Stali se mu nepřáteli.+
ג [giʹmel]
3 Juda odešel do vyhnanství kvůli trápení+ a hojnosti nevolnictví.+Musí sám bydlet mezi národy.+ Nenašel místo odpočinku.Všichni, kdo ho pronásledovali,* ho dostihli v tísnivých okolnostech.+
ד [daʹleth]
4 Sionské cesty truchlí, protože nikdo nepřichází k svátku.+Všechny jeho brány jsou zpustošeny;+ jeho kněží vzdychají.+Jeho panny jsou stiženy zármutkem a sám má hořkost.+
ה [heʼ]
5 Jeho protivníci se stali hlavou.+ Ti, kdo jsou dnes jeho nepřáteli, jsou bez zájmu.+Protože sám Jehova mu přivodil zármutek kvůli hojnosti jeho přestupků,+jeho vlastní děti kráčely zajaté před protivníkem.+
ו [waw]
6 A od sionské dcery odchází všechna její nádhera.+Její knížata se prokázala být jeleny, kteří nenašli pastvu;+a bez síly stále kráčejí před pronásledovatelem.*+
ז [zaʹjin]
7 [Ve] dnech svého trápení a svého lidu bez domova si Jeruzalém vzpomnělna všechny své žádoucí věci, které bývaly od dávných dnů.+Když jeho lid upadl do ruky protivníka, a on neměl pomocníka,+protivníci jej viděli. Smáli se nad jeho zhroucením.+
ח [chéth]
8 Jeruzalém se dopustil vyloženého hříchu.+ Proto se stal pouhou odpuzující věcí.+Všichni, kdo jej ctili, s ním zacházeli jako s něčím laciným,+ neboť viděli jeho nahotu.+Sám také vzdychá+ a obrací se zády.
ט [téth]
9 Jeho nečistota je v jeho suknicích.+ Nepamatoval na svou budoucnost,+a schází úžasným způsobem. Opravdu nemá utěšitele.+Jehovo, viz mé trápení,+ vždyť nepřítel se vypíná.+
י [jódh]
10 Protivník roztáhl svou vlastní ruku proti všem jeho žádoucím věcem.+Vždyť viděl národy, které přišly do jeho svatyně,+jimž jsi přikázal, že nemají vejít do sboru,* který patří tobě.
כ [kaf]
11 Všechen jeho lid vzdychá; hledá chléb.+Dali své žádoucí věci za něco k jídlu, aby občerstvili duši.*+Viz, Jehovo, a pohleď přece, vždyť jsem se stal jakoby nehodnotnou ženou.*+
ל [laʹmedh]
12 Není to ničím pro vás všechny, kdo procházíte cestou? Pohleďte a vizte.+Existuje nějaká bolest jako má bolest, která mi byla krutě uštědřena,+jíž Jehova způsobil zármutek v den svého hořícího hněvu?+
מ [mem]
13 Z výše poslal oheň do mých kostí+ a každou podmaňuje.Rozprostřel síť mým nohám.+ Obrátil mě nazpátek.Udělal ze mne zpustošenou ženu. Jsem nemocná celý den.+
נ [nun]
14 Zůstává bdělý vůči mým přestupkům.+ V jeho ruce se navzájem proplétají.Vyvstaly mi na šíji.+ Má síla klopýtla.Jehova* mě vydal do ruky těch, proti nimž nejsem schopna povstat.+
ס [saʹmekh]
15 Všechny mé silné Jehova* odmrštil z mého středu.+Svolal proti mně schůzku, aby rozbil na kusy mé mladé muže.+Jehova* šlapal právě ten vinný lis,+ který patří panenské judské dceři.+
ע [ʽaʹjin]
16 Nad těmi věcmi pláču jako žena.*+ Z mého oka, z mého oka tečou vody.+Vždyť se ode mne daleko vzdálil utěšitel, někdo, jenž by občerstvil mou duši.Moji synové se stali těmi zpustošenými,+ neboť nepřítel se vypíná.+
פ [peʼ]
17 Sion rozprostřel ruce.+ Opravdu nemá utěšitele.+Jehova dal příkaz o Jákobovi všem, kdo jsou kolem něho jako jeho protivníci.+Jeruzalém se mezi nimi stal odpuzující věcí.+
צ [ca·dhéʹ]
18 Jehova je spravedlivý,+ vždyť jsem se vzbouřila proti jeho ústům.+Naslouchejte teď, všechny národy, a vizte mou bolest.Mé vlastní panny a moji vlastní mladí muži odešli do zajetí.+
ק [qóf]
19 Volala jsem k těm, kdo mě vřele milovali.+ Sami mě ošálili.Ve městě vydechli naposled moji vlastní kněží a moji vlastní starci,+zatímco si hledali něco k jídlu, aby občerstvili svou duši.+
ר [réš]
20 Viz, Jehovo, neboť jsem v úzkých. I má střeva jsou v kvasu.+Mé srdce se uprostřed mne převrátilo,+ neboť jsem byla naprosto vzpurná.+Venku meč působil, [že jsem byla] připravena o děti.+ V domě je to stejné jako smrt.+
ש [šin]
21 Lidé slyšeli,* jak já vzdychám jako žena.+ Není pro mne utěšitele.+Všichni moji nepřátelé slyšeli o mém neštěstí.+ Zajásali, protože jsi [to] učinil sám.+Jistě přivodíš den, který jsi ohlásil,+ aby se stali [takovými] jako já.+
ת [taw]
22 Kéž všechna jejich špatnost přijde před tebe a jednej s nimi krutě,+právě jako jsi jednal krutě se mnou kvůli všem mým přestupkům.+Mé vzdechy jsou totiž mnohé+ a mé srdce je nemocné.+
Poznámky
^ Tato kapitola je žalozpěv uspořádaný ve formě akrostichu neboli podle heb. abecedy, přičemž 22 úseků odpovídá 22 písmenům heb. abecedy; každý následující úsek začíná následujícím písmenem heb. abecedy, což je vyznačeno nad každým úsekem. Srovnej Ža 119:1 ppč.
^ LXX obsahuje tento úvod: „A stalo se, že potom, co byl Izrael vzat do zajetí a Jeruzalém zničen, si Jeremjáš sedl a plakal a naříkal tímto žalozpěvem nad Jeruzalémem a řekl.“ Úvod ve Vgrkp zní: „A stalo se, že když byl Izrael odveden do zajetí a když byl Jeruzalém zpustošen, usedl prorok Jeremjáš a plakal a bědoval tímto žalozpěvem nad Jeruzalémem; a hořce vzdychal a žalostně sténal a řekl.“ Úvod v T zní: „Jeremjáš, prorok a velký kněz, řekl“.
^ Nebo „stíhali“.
^ Nebo „tím, kdo je stíhá“.
^ „Do sboru.“ Heb. vaq·qa·halʹ; řec. ek·kle·siʹan; lat. ec·cleʹsi·am.
^ „Duši.“ Heb. naʹfeš; lat. aʹni·mam. Viz dodatek 4A.
^ Heb. slovo přeložené „nehodnotnou“ je v ž. r., j. č., jako by mluvila žena představující město.
^ Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
^ „Oni slyšeli“, MVg; T „Národy slyšely“; LXX „Slyšte prosím“; Sy „Slyš“.
