Nářky 3:1–66

א [ʼaʹlef]*  3  Jsem zdatný muž, který viděl trápení+ kvůli holi jeho rozlícení.   Jsem to já, koho vedl a [komu] dává kráčet tmou, a ne světlem.+   Vskutku proti mně opětovně obrací ruku po celý den.+ ב [béth]   Způsobil, aby se mé tělo a má kůže opotřebovaly.+ Zlámal mi kosti.+   Stavěl proti mně, aby [mě] obklopil jedovatou rostlinou+ a potížemi.+   Přiměl mě sedět na temných místech+ jako dlouho mrtvé lidi.+ ג [giʹmel]   Zahradil mě jako kamennou zdí, abych nevyšel.+ Ztížil mi měděné okovy.+   Také když volám o přispění a volám o pomoc, vskutku překáží mé modlitbě.+   Zahradil mé cesty tesaným kamenem.+ Mé vozové cesty převrátil.+ ד [daʹleth] 10  Je vůči mně jako číhající medvěd,+ jako lev ve skrýších.+ 11  Mé cesty zhatil a nechává mě ležet ladem.* Udělal ze mne někoho zpustošeného.+ 12  Sešlápl svůj luk+ a staví mě za terč šípu.+ ה [heʼ] 13  Do ledvin mi vehnal syny svého toulce.+ 14  Stal jsem se předmětem smíchu+ všem lidem proti mně,* námětem jejich písně celý den.+ 15  Dal mi dostatek hořkých věcí.+ Prosytil mě pelyňkem.+ ו [waw] 16  A působí, že se mi zuby lámou o štěrk.+ Přiměl mě, abych se schoulil v popelu.+ 17  Také odvrhuješ, takže pro mou duši není pokoj. Ztratil jsem z paměti to, co je dobré.+ 18  A stále říkám: „Zanikla má znamenitost a [to, co jsem] očekával od Jehovy.“+ ז [zaʹjin] 19  Vzpomeň si na mé trápení a na můj stav bez domova,+ pelyněk a jedovatou rostlinu.+ 20  Tvá* duše si zcela jistě vzpomene a hluboce se nade mnou skloní.+ 21  To si budu připomínat v srdci.+ Proto budu projevovat postoj očekávání.+ ח [chéth] 22  Jsou to skutky Jehovovy milující laskavosti,*+ že jsme nedospěli ke konci,+ protože [projevy] jeho milosrdenství jistě ke konci nedospějí.+ 23  Jsou nové každé ráno.+ Tvá věrnost je hojná.+ 24  „Jehova je můj podíl,“+ řekla má duše, „proto projevím vůči němu postoj očekávání.“+ ט [téth] 25  Dobrý je Jehova k tomu, kdo v něho doufá,+ k duši, která ho stále hledá.+ 26  Je dobré, aby [člověk] čekal,+ dokonce mlčky,+ na Jehovovu záchranu.+ 27  Je dobré, aby zdatný muž za svého mládí nosil jho.+ י [jódh] 28  Ať sedí osamoceně a mlčí,+ protože on na něho [něco] naložil.+ 29  Ať vloží ústa až do prachu.+ Snad existuje naděje.+ 30  Ať nastaví tvář právě tomu, kdo ho bije.+ Ať má pohany dosyta.+ כ [kaf] 31  Vždyť Jehova* nebude dál odvrhovat na neurčitý čas.+ 32  Vždyť sice způsobil zármutek,+ ale jistě také projeví milosrdenství podle hojnosti své milující laskavosti.+ 33  Ne ze svého vlastního srdce totiž ztrápil nebo rmoutí syny mužů.*+ ל [laʹmedh] 34  Drcení všech vězňů země+ pod nohama,+ 35  odvracení soudu zdatného muže před obličejem Nejvyššího,+ 36  křivení člověka* v jeho právní při — na to se Jehova* [příznivě] netvářil.+ מ [mem] 37  Kdo nyní řekl, že by se něco mělo stát, [když] Jehova* nepřikázal?+ 38  Z úst Nejvyššího nevycházejí věci špatné a [to], co je dobré.+ 39  Jak si může živý člověk* libovat ve stížnostech,+ zdatný muž kvůli svému hříchu?+ נ [nun] 40  Prozkoumejme přece své cesty a probádejme je+ a vraťme se přece přímo k Jehovovi.+ 41  Pozdvihněme své srdce spolu s dlaněmi k Bohu* v nebesích:+ 42  „My jsme přestupovali a chovali jsme se vzpurně.+ Ty jsi neodpustil.+ ס [saʹmekh] 43  Zahradil jsi přístup hněvem+ a stále nás pronásleduješ.+ Zabíjel jsi, neprojevil jsi soucit.+ 44  Zahradil jsi k sobě přístup velkým množstvím oblaků,+ aby modlitba nepronikla.+ 45  Děláš z nás pouhý odpad a smetí uprostřed národů.“+ פ [peʼ]* 46  Všichni naši nepřátelé proti nám otevřeli ústa.+ 47  Děs a prohlubeň připadly nám,+ opuštěnost a zhroucení.+ 48  Z očí mi stékají proudy vody kvůli zhroucení dcery mého lidu.+ ע [ʽaʹjin] 49  Mé oko, to se vylilo a neutiší se, takže nejsou přestávky,+ 50  dokud Jehova neshlédne a neuvidí z nebe.+ 51  Mé vlastní oko jednalo krutě s mou duší+ kvůli všem dcerám* mého města.+ צ [ca·dhéʹ] 52  Moji nepřátelé mě rozhodně lovili právě jako ptáka+ — bez příčiny.+ 53  Umlčeli můj život v jámě+ a vrhali po mně kameny. 54  Vody mi přetekly přes hlavu.+ Řekl jsem: „Jistě budu odříznut!“+ ק [qóf] 55  Vyvolával jsem tvé jméno, Jehovo, z té nejspodnější jámy.+ 56  Můj hlas uslyšíš.+ Neschovávej své ucho vůči mé úlevě, vůči mému volání o pomoc.+ 57  Přiblížil ses v den, kdy jsem tě stále volal.+ Řekl jsi: „Neboj se.“+ ר [réš] 58  Ujal ses, Jehovo,* zápolení mé duše.+ Vykoupil jsi můj život.+ 59  Viděl jsi, Jehovo, křivdu spáchanou na mně.+ Veď přece pro mne soud.+ 60  Viděl jsi všechnu jejich pomstu, všechny jejich myšlenky proti mně.+ ש [sin] nebo [šin] 61  Slyšel jsi jejich pohanu, Jehovo, všechny jejich myšlenky proti mně,+ 62  rty těch, kdo proti mně povstávají,+ a jejich šeptání proti mně po celý den.+ 63  Pohleď přece i na jejich usedání a vstávání.+ Jsem námětem jejich písně.+ ת [taw] 64  Oplatíš jim zacházení, Jehovo, podle díla jejich rukou.+ 65  Dáš jim nestoudnost srdce,+ svou kletbu pro ně.+ 66  Budeš [je] pronásledovat v hněvu a vyhladíš je+ zpod Jehovových nebes.+

Poznámky

Každá řádka v každém oddílu této kapitoly začíná týmž heb. písmenem v abecední pořádku; oddíl peʼ (v. 46–48) je uveden před oddílem ʽaʹjin (v. 49–51).
Nebo „trhá mě na kusy“.
„Celému mému lidu“, MLXXVg; Sy „všem národům“; T „všem, kteří rozptylují můj lid“.
„Tvá“, v M oprava od soferim, aby znělo „Má“; jedna z osmnácti oprav od soferim. Viz dodatek 2B.
Nebo „věrně oddané lásky“.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
„Mužů.“ Heb. ʼiš, j. č., ale v kolektivním smyslu.
Nebo „pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Viz v. 31 ppč.
Viz v. 31 ppč.
Nebo „živý pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ chai.
„Bohu.“ Heb. ʼEl; Vg „Jehovovi“.
V heb. abecedě je peʼ uvedeno za aʹjin.
Nebo „závislým městečkům“.
Viz v. 31 ppč.