Nářky 4:1–22
א [ʼaʹlef]
4 Jak jen pohasíná zlato, jež září, to dobré zlato!*+Jak jen se svaté kameny*+ sypou na začátku všech ulic!+
ב [béth]
2 Pokud jde o drahocenné syny Sionu,+ ty, kdo byli vyvažováni přečištěným zlatem,*jak jen byli počítáni za velké hliněné džbány, dílo hrnčířových rukou!+
ג [giʹmel]
3 I šakali nastavili vemeno. Kojili svá mláďata.Dcera mého lidu se stává krutou+ jako pštrosi v pustině.+
ד [daʹleth]
4 Jazyk kojence žízní přilnul k patru.+Děti prosily o chléb.+ Nikdo jim [jej] nerozděluje.+
ה [heʼ]
5 Právě ti, kdo jedli příjemné věci, byli v ulicích postiženi úžasem.+Právě ti, kdo byli vychováváni v šarlatu,+ museli obejmout hromady popela.+
ו [waw]
6 [Trest za] provinění dcery mého lidu se také stává větším než [trest za] hřích Sodomy,+jež byla rozvrácena jako v mžiku a k níž se žádné ruce neobrátily [s pomocí].+
ז [zaʹjin]
7 Její Nazirejci+ byli čistší než sníh;+ byli bělejší než mléko.Ve skutečnosti byli ruměnější+ než korály; jejich lesk byl jako safír.+
ח [chéth]
8 Jejich vzezření se stalo tmavším než čerň. V ulicích nebyli rozeznáni.+Kůže jim na kostech seschla.+ Stala se právě tak suchou jako strom.
ט [téth]
9 Lépe se prokázalo být těm zabitým mečem+ než těm zabitým hladem,+protože oni slábnou,* probodeni pro nedostatek výnosu širého pole.
י [jódh]
10 Ruce soucitných žen, ty vařily jejich vlastní děti.+Staly se někomu jakoby chlebem útěchy během zhroucení dcery mého lidu.+
כ [kaf]
11 Jehova dovršil svůj vztek.+ Vylil svůj hořící hněv.+A rozpaluje na Sionu oheň, který pohlcuje jeho základy.+
ל [laʹmedh]
12 Králové země a všichni obyvatelé úrodné země* nevěřili,+že by protivník a nepřítel vešel do bran Jeruzaléma.+
מ [mem]
13 Kvůli hříchům jeho proroků, provinění jeho kněží,+byli uprostřed něho ti, kdo vylévali krev spravedlivých.+
נ [nun]
14 Bloudili ulicemi+ jako slepí.+ Znečistili se krví,+takže není nikdo schopen dotknout se jejich oděvů.+
ס [saʹmekh]
15 „Uhni z cesty! Nečistý!“+ volali na ně. „Uhni z cesty! Uhni z cesty! Nedotýkej se!“+Vždyť chodili bez domova.+ Také bloudili.+ Mezi národy se říkalo: „Nebudou opět přebývat jako [někdo] cizí.+
פ [peʼ]
16 Jehovův obličej je rozdělil.+ Už na ně neshlédne.+Lidé jistě neprojeví ohled ani kněžím.+ Jistě neprojeví přízeň ani starcům.“+
ע [ʽaʹjin]
17 Dokud ještě jsme, naše oči marně teskní po pomoci pro nás.+Zatímco jsme se rozhlíželi, vyhlíželi jsme k národu, který nemůže přinést záchranu.+
צ [ca·dhéʹ]
18 Lovili naše kroky,+ takže se nedá chodit po našich veřejných prostranstvích.Náš konec se přiblížil. Naše dny se naplnily, neboť přišel náš konec.+
ק [qóf]
19 Rychlejšími než nebeští orli se prokázali být naši pronásledovatelé.+Na horách nás rozpáleně pronásledovali.+ V pustině na nás číhali.+
ר [réš]
20 Samotný dech* našeho chřípí,+ Jehovův* pomazaný,*+ ten byl lapen v jejich velké jámě,+ten, o němž jsme říkali: „V jeho stínu+ budeme žít mezi národy.“+
ש [sin]
21 Jásej a raduj se,+ edomská dcero,+ jež bydlíš v zemi Uc.+I k tobě projde ten pohár.*+ Opiješ se a ukážeš se v nahotě.+
ת [taw]
22 Tvé provinění, sionská dcero, dospělo ke svému konci.+ On tě znovu neodvede* do vyhnanství.+Obrátil svou pozornost k tvému provinění, edomská dcero. Odkryl tvé hříchy.+
Poznámky
^ Nebo „kameny svatyně“.
^ Nebo „Jak jen pohasíná zlato [heb. za·havʹ], jak jen se dobré zlato [heb. hakkeʹthem] mění!“. Viz Job 28:16, 17 ppč.
^ „Přečištěným zlatem.“ Heb. bap·pazʹ.
^ Dosl. „vytékají“, zřejmě obrazně.
^ „Úrodné země.“ Heb. the·velʹ; LXX „obydlené země“; lat. orʹbis, „kruhu“, tj. zemského.
^ Nebo „duch (vítr)“. Heb. ruʹach; řec. pneuʹma; lat. spiʹri·tus.
^ „Pán“, LXXBagsterVg.
^ „Pomazaný.“ Heb. mešiʹach; řec. chri·stosʹ; syr. meši·cheh; lat. chriʹstus.
^ „Ten pohár“, MSyVg; T „pohár proklínání“; LXX „pohár Jehovův“.
^ Nebo „Nikdo ... neodvede“.
