Nářky 5:1–22
5 * Vzpomeň, Jehovo, co se nám stalo.+ Pohlédni přece a viz naši pohanu.+
2 Naše dědičné vlastnictví bylo předáno cizím lidem, naše domy cizincům.+
3 Stali jsme se pouhými sirotky bez otce.+ Naše matky jsou jako vdovy.+
4 Za peníze* jsme museli pít svou vlastní vodu.+ Naše vlastní dříví k nám přichází za [kupní] cenu.
5 Těsně za šíjí jsme byli pronásledováni.+ Unavili jsme se. Nezůstal pro nás žádný odpočinek.+
6 Podali jsme ruku+ Egyptu;+ Asýrii,+ abychom se nasytili chlebem.
7 To naši praotcové hřešili.+ Už nejsou. Pokud jde o nás, my jsme museli nést jejich provinění.+
8 Panují nad námi pouzí sluhové.+ Nikdo nás nevytrhuje z jejich ruky.+
9 S nasazením své duše si přinášíme chléb,+ kvůli meči z pustiny.
10 Kůže, ta se nám rozpálila jako pec bolestivými křečemi z hladu.+
11 Na Sionu pokořili manželky,*+ v judských městech panny.
12 Knížata byla pověšena jen jejich rukou.+ Ani obličeje starců nebyly ctěny.+
13 I mladí muži zvedali ruční mlýnek+ a pouzí chlapci klopýtali pod dřívím.+
14 Starci přestali i v bráně,+ mladí muži se svou hudbou na nástroje.+
15 Přestal jásot našeho srdce. Náš tanec se změnil v pouhé truchlení.+
16 Koruna naší hlavy padla.+ Běda nám nyní, protože jsme hřešili!+
17 Proto nám srdce onemocnělo.+ Kvůli těmto věcem nám pohasly oči,+
18 kvůli sionské hoře, která je zpustošena;+ procházely se po ní lišky.+
19 Pokud jde o tebe, Jehovo, ty budeš sedět na neurčitý čas.+ Tvůj trůn je po generaci za generací.+
20 Proč jen na nás zapomínáš navždy,+ že nás opouštíš po tu délku dnů?+
21 Přiveď nás zpět,+ Jehovo, k sobě, a my se pohotově vrátíme. Přines nám nové dny jako v dávné minulosti.+
22 Tys nás však rozhodně zavrhl.+ Velmi ses na nás rozhořčil.+
Poznámky
^ Na rozdíl od každé z předcházejících čtyř kapitol nemá tato kapitola formu abecedního akrostichu, má však 22 v., což odpovídá 22 písmenům heb. abecedy.
^ Nebo „stříbro“.
^ Nebo „ženy“.
