Nehemjáš 13:1–31
13 Toho dne se do uší lidu četlo+ z knihy+ Mojžíšovy; a našlo se v ní napsáno, že Ammonita+ a Moabec+ by neměli vejít do sboru* [pravého] Boha na neurčitý čas,+
2 neboť nešli izraelským synům vstříc+ s chlebem a s vodou,+ ale najali proti nim Baláma,+ aby na ně svolával zlo.+ Náš Bůh však změnil zlořečení v dobrořečení.+
3 Jakmile slyšeli zákon,+ stalo se tedy, že začali oddělovat od Izraele všechnu smíšenou společnost.+
4 A před tím [vším] kněz Eljašib,+ který měl na starosti jídelní sál+ domu našeho Boha, byl příbuzný Tobiáše;+
5 a přistoupil k tomu, aby pro něho+ zřídil velký jídelní sál [tam], kde předtím pravidelně ukládali obilnou oběť,+ vonnou pryskyřici a náčiní a desetinu* obilí, mladé víno+ a olej,+ na něž mají právo Levité+ a zpěváci a strážci bran,* a příspěvek pro kněze.
6 A během celého tohoto [času] jsem nebyl v Jeruzalémě, neboť ve třicátém druhém+ roce babylónského* krále Artaxerxa+ jsem přišel ke králi, a někdy později* jsem krále požádal o dovolenou.+
7 Nato jsem přišel do Jeruzaléma a všiml si špatnosti, které se dopustil Eljašib+ pro Tobiáše+ tím, že pro něho udělal sál v nádvoří domu+ [pravého] Boha.
8 A zdálo se mi to velmi špatné.+ Vyházel+ jsem tedy všechen nábytek Tobiášova domu z jídelního sálu ven.
9 Potom jsem řekl [slovo], a vyčistili+ jídelní sály;+ a přistoupil jsem k tomu, abych tam dal zpátky náčiní+ domu [pravého] Boha, s obilnou obětí a vonnou pryskyřicí.+
10 A zjistil jsem, že podíly+ Levitů, ty [jim] nebyly dávány, takže Levité a zpěváci konající dílo se rozutekli každý na své vlastní pole.+
11 A začal jsem zastupujícím vládcům+ vyčítat+ a říkat: „Proč byl dům [pravého] Boha zanedbáván?“+ Sebral jsem je tudíž a rozmístil je na jejich stanoviště.
12 A celý Juda, ti přinesli desetinu+ obilí+ a mladého vína+ a oleje+ do zásob.+
13 Pak jsem dal zásoby na starost* knězi Šelemjášovi a opisovači Cadokovi a Pedajášovi z Levitů; a pod jejich dohledem byl Chanan, syn Zakkura, syna Mattanjášova,+ neboť byli považováni za věrné;+ a jim příslušelo rozdělování+ jejich bratrům.
14 Pamatuj na mne+ přece, můj Bože, ohledně toho, a nevymazávej+ mé skutky milující laskavosti,* které jsem konal ve spojitosti s domem+ svého Boha a s jeho střežením.
15 V těch dnech jsem v Judovi viděl lidi, jak šlapou vinné lisy o sabatu+ a přivážejí hromady obilí a nakládají+ [je] na osly,+ a také víno, hrozny a fíky+ a břemeno každého druhu, a přinášejí [je] do Jeruzaléma v sabatní den;+ a přistoupil jsem k tomu, abych vydával svědectví [proti nim] v den, kdy prodávali potraviny.
16 A ve [městě]* bydleli Tyřané,+ kteří přiváželi ryby a zboží všeho druhu+ a prodávali o sabatu synům Judy a v Jeruzalémě.
17 Začal jsem tedy judským urozeným+ vyčítat a říkat jim: „Jakou špatnou věc to děláte, že dokonce znesvěcujete sabatní den?
18 Nečinili tak vaši praotcové,+ takže náš Bůh přivedl na nás všechno toto neštěstí a na toto město rovněž?+ Přesto přidáváte k hořícímu hněvu proti Izraeli tím, že znesvěcujete sabat.“+
19 A jakmile se před sabatem sešeřilo v branách* Jeruzaléma, stalo se, že jsem okamžitě řekl [slovo], a dveře začaly být zavírány.+ Dále jsem řekl, že by je neměli otevřít [dříve] než po sabatu; a u bran jsem rozmístil některé ze svých vlastních sloužících, aby v sabatní den nemohlo vejít žádné břemeno.+
20 Obchodníci a prodavači zboží všeho druhu tedy strávili noc vně Jeruzaléma jednou a podruhé.
21 Tehdy jsem přistoupil k tomu, abych vydával svědectví proti nim+ a řekl jim: „Proč trávíte noc před zdí? Učiníte-li to opět, vložím na vás ruku.“+ Od toho času již o sabatu nepřicházeli.
22 A přikročil jsem k tomu, abych řekl Levitům,+ že by se měli pravidelně očišťovat+ a vcházet, držet stráž u bran,+ aby posvěcovali*+ sabatní den. I na to přece pamatuj+ v můj prospěch, můj Bože, a polituj mě podle hojnosti své milující laskavosti.+
23 Také jsem v těch dnech viděl Židy, kteří poskytli bydlení ašdodským,+ ammonským [a] moabským+ manželkám.+
24 Pokud jde o jejich syny, polovina mluvila ašdodsky a žádný z nich neuměl mluvit židovsky,+ ale jazykem různých národů.
25 A začal jsem jim vyčítat a svolávat na ně zlo+ a některé muže z nich jsem udeřil+ a trhal jsem jim vlasy a přiměl je přísahat při Bohu:+ „Neměli byste dávat své dcery jejich synům a neměli byste přijímat žádné z jejich dcer pro své syny nebo pro sebe.+
26 Nezhřešil právě kvůli nim Šalomoun, král Izraele?+ A mezi mnoha národy se neprokázal být král podobný jemu;+ a byl milován svým Bohem,+ takže ho Bůh učinil králem nad celým Izraelem. I jeho přivedly cizozemské manželky k hříchu.+
27 A není to něco neslýchaného, že jste se dopustili vší té velké špatnosti a jednali jste nevěrně proti našemu Bohu tím, že jste poskytovali bydlení cizozemským manželkám?“+
28 A jeden ze synů velekněze Jojady,+ syna Eljašibova,+ byl zetěm Choroňana+ Sanballata.+ Odehnal jsem ho tedy od sebe.+
29 Pamatuj na ně přece, můj Bože, kvůli poskvrnění+ kněžství a smlouvy*+ kněžství* a Levitů.+
30 A očistil+ jsem je ode všeho cizozemského a přistoupil jsem k tomu, abych určil povinnosti kněžím a Levitům, každému v jeho vlastní práci,+
31 i pro dodávku* dřeva+ v ustanovené časy a pro první zralé plody.
Pamatuj přece na mne,+ ó můj Bože, pro dobré.+
Poznámky
^ „Do sboru.“ Heb. biq·halʹ; řec. ek·kle·siʹai; lat. ec·cleʹsi·am.
^ Nebo „desátek“.
^ Dosl. „olej, přikázání Levitů a zpěváků a strážců bran“.
^ „Babylónského“, LXXVg; MSy „bábelského“.
^ Dosl. „a na konci dnů“.
^ „Pak jsem dal ... na starost“, LXXLagardianSy.
^ Nebo „skutky věrně oddané lásky“.
^ Dosl. „v něm“, v heb. ž. r., vztahuje se na Jeruzalém.
^ Nehemjáš poskytuje v plném rozsahu důkaz o tom, že doslovné město Jeruzalém mělo 12 bran, stejně jako má 12 bran i nebeské svaté město, které popsal apoštol Jan. Podle Janovy zprávy ve Zj 21:12, 13 byly na každou ze čtyř světových stran obráceny tři brány. Dvanáct bran pozemského Jeruzaléma je uvedeno v pořadí proti směru hodinových ručiček, počínaje místem, kde Nehemjáš zahájil svou inspekční cestu. JIŽNÍ ČÁST: Údolní brána (2:13), Brána hromad popela (2:13) a Pramenná brána (2:14); VÝCHODNÍ ČÁST: Vodní brána (3:26), Koňská brána (3:28) a Prohlídková brána (3:31); SEVERNÍ ČÁST: Strážní brána (12:39), Ovčí brána (3:32) a Rybná brána (3:3); ZÁPADNÍ ČÁST: Brána starého [města] (3:6), Efrajimova brána (12:39) a Nárožní brána (2Pa 25:23; Ze 14:10).
^ „Aby posvěcovali (považovali za posvátný; zacházeli jako se svatým).“ Heb. leqad·dešʹ; řec. ha·gi·aʹzein; lat. sanc·ti·fi·canʹdum.
^ „A smlouvy.“ Heb. u·verithʹ; řec. di·a·theʹkes.
^ „Kněžství“, M; LXXLagardianSy a jeden heb. rkp. „kněží“.
