Nehemjáš 2:1–20
2 A stalo se v měsíci nisanu*+ ve dvacátém+ roce krále Artaxerxa,+ že před ním bylo víno, a jako obvykle jsem víno vzal a podal je králi.+ Nikdy jsem však před ním nebyl zasmušilý.+
2 Král mi tedy řekl: „Proč je tvůj obličej zasmušilý,+ když sám nejsi nemocný? To není nic než zasmušilost srdce.“+ Na to jsem dostal velký strach.
3 Potom jsem králi řekl: „Ať král žije na neurčitý čas!+ Proč by se neměl můj obličej zasmušit, když město,+ dům pohřebních míst mých praotců,+ je zpustošeno, a jeho brány, ty byly pohlceny ohněm?“+
4 Král mi na to řekl: „Co se to snažíš zabezpečit?“+ Ihned jsem se pomodlil+ k BOHU nebes.+
5 Poté jsem králi řekl: „Jestliže se to králi opravdu zdá dobré+ a jestliže se tvůj sluha zdá před tebou dobrý,+ abys mě poslal do Judy, do města pohřebních míst mých praotců, abych je znovu vystavěl.“+
6 Na to mi král řekl, zatímco vedle něho seděla jeho královská choť: „Jak dlouhá bude tvá cesta a kdy se vrátíš?“ Zdálo se tedy před králem dobré,+ aby mě poslal, když jsem mu dal ustanovený čas.+
7 A přikročil jsem k tomu, abych králi řekl: „Jestliže se to králi opravdu zdá dobré, ať jsou mi dány dopisy+ pro místodržitele+ za Řekou,*+ aby mě nechávali projít, dokud nedojdu do Judy;
8 také dopis Asafovi, hlídači parku,* který patří králi, aby mi dal stromy na trámy pro stavbu bran Hradu,*+ jenž patří k domu,+ a na zeď+ města a na dům, do něhož mám vstoupit.“ Král mi [je] tedy dal podle dobré ruky mého Boha nade mnou.+
9 Konečně jsem přišel k místodržitelům+ za Řekou a dal jim královy dopisy. Král se mnou navíc poslal velitele vojenské síly a jezdce na koních.
10 Když [o tom] uslyšeli Choroňan+ Sanballat+ a sluha Tobiáš,+ Ammonita,+ tehdy se jim zdálo něčím velmi špatným,+ že nějaký člověk* přišel hledat něco dobrého pro izraelské syny.
11 Posléze jsem přišel do Jeruzaléma a tři dny jsem tam zůstal.
12 Potom jsem v noci vstal, já a hrstka mužů se mnou, a nikomu jsem nepověděl,+ co mi můj Bůh vkládá do srdce, abych učinil pro Jeruzalém,+ a nebylo se mnou žádné domácí zvíře kromě domácího zvířete, na němž jsem jel.
13 A přistoupil jsem k tomu, abych vyjel za noci Údolní branou+ a před Pramen velkého hada* a k Bráně hromad popela*+ a neustále jsem zkoumal zdi+ Jeruzaléma, jak jsou pobořené, a jeho brány+ byly pohlceny ohněm.
14 A projel jsem k Pramenné bráně+ a ke Královu rybníku a nebylo tam místo, [kudy] by prošlo domácí zvíře pode mnou.
15 Stoupal jsem však dál za noci říčním údolím+ a dál jsem zkoumal zeď; poté jsem se vrátil a vstoupil Údolní branou,+ a tak se dostal zpátky.
16 A zastupující vládci+ nevěděli, kam jsem odjel a co jsem dělal; a ještě jsem nic nepověděl Židům a kněžím a urozeným a zastupujícím vládcům a ostatním, kteří konali dílo.
17 Konečně jsem jim řekl: „Vidíte špatnou situaci, ve které jsme, jak je Jeruzalém zpustošený a jeho brány byly spáleny ohněm. Pojďte a postavme znovu zeď Jeruzaléma, abychom dále nebyli pohanou.“+
18 A přikročil jsem k tomu, abych jim pověděl o ruce+ svého Boha, jak byla nade mnou dobrá,+ a také o králových slovech,+ která mi řekl. Na to řekli: „Vstaňme, a budeme stavět.“ Posílili tedy své ruce k dobrému dílu.+
19 A když o tom slyšeli Choroňan Sanballat+ a sluha+ Tobiáš,+ Ammonita,+ a Arab+ Gešem,+ začali se nám posmívat+ a pohlížet na nás pohrdavě a říkat: „Copak to děláte? To se bouříte proti králi?“+
20 Odvětil jsem jim však a řekl jsem jim: „BŮH+ nebes je Tím, kdo nám dopřeje úspěch,+ a my, jeho sluhové, vstaneme a budeme stavět; sami však nemáte žádný podíl+ ani oprávněný nárok ani památku+ v Jeruzalémě.“
Poznámky
^ „Nisanu.“ První ze dvou výskytů tohoto poexilního jména prvního židovského lunárního měsíce, který připadá na část března a dubna. Viz Es 3:7.
^ Tj. Eufratem.
^ „Parku.“ Heb. hap·par·desʹ; řec. pa·ra·deiʹsou; syr. par·dai·saʼ.
^ Nebo „Pevnosti“, která ležela na severozápad od obnoveného chrámu.
^ Nebo „pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.
^ Dosl. „Dračí pramen“, MVg; na základě opravy v M v souladu s LXX „Pramen fíkovníků“. Pravděpodobně totožný se studnou En-rogel.
^ „Bráně hromad popela.“ Obvykle se jí říkalo „Hnojná brána“, například v LXXVg.
