Obadjáš 1:1–21

 Obadjášovo vidění: Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova o Edomu:+ „Je zpráva, kterou jsme slyšeli od Jehovy, a je zplnomocněnec, který byl vyslán mezi národy: ‚Povstaňte, lidé, a povstaňme proti němu v bitvě.‘“+  „Pohleď, malým jsem tě učinil mezi národy.+ Jsi velice opovrhovaný.+  Opovážlivost tvého srdce tě oklamala,+ tebe, který přebýváš v zátiších skalního útesu,+ na výšině, kde on bydlí* a říká si v srdci: ‚Kdo mě snese dolů na zem?‘  Kdyby sis snad vytvořil místo vysoko jako orel anebo kdybys své hnízdo umístil mezi hvězdy, snesl bych tě odtud dolů,“+ je Jehovův výrok.  „Kdyby k tobě vešli zloději, kdyby za nocí [vešli] plenitelé, do jaké míry* bys býval umlčen?+ Neukradli by, kolik by chtěli? Anebo kdyby k tobě vešli sběrači hroznů, nezanechali by nějaké paběrky?+  Do jaké míry* byli ti z Esaua prozkoumáni!+ [Jak] byly vyhledány jeho skryté poklady!  Až na hranici tě poslali. Právě muži* ve smlouvě s tebou tě všichni oklamali.+ Muži v míru s tebou získali nad tebou převahu.+ Ti, kdo s tebou [jedí] pokrm,* pod tebe podloží síť jako pod toho, v němž není žádná rozlišovací schopnost.+  Nebude to v ten den?“ je Jehovův výrok. „A jistě zničím moudré z Edomu+ a rozlišovací schopnost z hornatého kraje Esaua.  A tvoji silní muži se zděsí,+ Temane,+ protože každý* bude odříznut+ z hornatého kraje Esaua, kvůli zabití.+ 10  Kvůli násilí vůči tvému bratru Jákobovi+ tě pokryje hanba+ a budeš muset být odříznut na neurčitý čas.+ 11  V den, kdy jsi ustoupil stranou, v den, kdy cizí lidé vzali do zajetí jeho vojenskou sílu+ a [kdy] do jeho brány vešli naprostí cizinci+ a o Jeruzalém metali los,+ i ty jsi byl jako jeden z nich. 12  A neměl jsi přihlížet v den svého bratra,+ v den jeho nezdaru; a neměl ses radovat nad syny Judy v den, kdy hynuli;+ a neměl jsi být velkohubý v den [jejich] tísně. 13  Neměl jsi vcházet do brány mého lidu v den jejich pohromy.+ Neměl jsi, ano ty, zírat na jeho neštěstí v den jeho pohromy; a neměl jsi napřahovat ruku po jeho jmění* v den jeho pohromy.+ 14  A neměl jsi stát na rozcestí, abys odřízl jeho unikající;+ a neměl jsi vydávat jeho přežijící v den tísně.+ 15  Vždyť Jehovův den proti všem národům je blízko.*+ Tak, jak jsi činil, bude učiněno tobě.+ Tvůj způsob zacházení se ti vrátí na tvou vlastní hlavu.+ 16  Jako jste pili na mé svaté hoře, tak totiž budou neustále pít všechny národy.+ A jistě budou pít a polykat a stane se, že budou, jako by vůbec nikdy nebývali. 17  A na hoře Sionu se prokážou být ti, kdo uniknou,+ a ta se stane něčím svatým;+ a dům Jákoba si vezme do vlastnictví to, co má vlastnit.*+ 18  A dům Jákoba se stane ohněm+ a dům Josefa plamenem a dům Esaua jakoby strništěm;+ a oni je rozpálí a pohltí. A pro dům Esaua se neprokáže být žádný přežijící;+ neboť [tak] mluvil sám Jehova. 19  A vezme do vlastnictví Negeb,* dokonce i hornatý kraj Esaua,+ a Šefelu,* dokonce od Filištínů.+ A vezme do vlastnictví Efrajimovo pole+ a samařské+ pole; a Benjamín [vezme do vlastnictví] Gilead.+ 20  A pokud jde o vyhnance z této výspy,*+ izraelským synům bude patřit, co [vlastnili] Kananejci+ až po Carefat.+ A vyhnanci z Jeruzaléma, kteří byli v Sefaradu, vezmou do vlastnictví města Negebu.+ 21  A na horu* Sion jistě vystoupí zachránci,*+ aby soudili hornatý kraj Esaua;+ a kralování bude Jehovovo.“+

Poznámky

„Vysoko si děláš své bydliště“, na základě malé opravy.
Nebo „jak?“ Heb. ʼékh.
Viz v. 5 ppč.
„Muži.“ Heb. ʼan·šéʹ, mn. č. od ʼiš.
Dosl. „[Ti] tvého chleba“.
„Každý.“ Heb. ʼiš.
„Neměl jsi napřahovat ruku po jeho jmění“, na základě opravy; M „neměly jste se napřáhnout po jeho jmění“.
Nebo „Jehovův den je blízko nad všemi národy“.
„Vezme do vlastnictví ty, kdo je drží ve vlastnictví“, na základě malé opravy v souladu s LXXSyVg.
Nebo „nížinu“.
Nebo „jih“, tj. jižní část Zaslíbené země.
„Této výspy.“ Heb. ha·chel-haz·zehʹ.
„Na horu“, MTSyVg; LXX „s (z) hory“.
„Zachránci“, MTVg; LXX „zachránění muži“; Sy „vyplacení“.