Ozeáš 11:1–12
11 „Když byl Izrael chlapec,* tehdy jsem ho miloval,+ a zavolal jsem svého syna z Egypta.+
2 Volali* je.+ Do téže míry odcházeli [z místa] před nimi.*+ Dali se do obětování Baalovým sochám*+ a začali přinášet obětní dým rytým sochám.+
3 Ale pokud jde o mne, já jsem učil Efrajima chodit,+ bral jsem je na [své]* ruce;+ a neuznali, že jsem je uzdravil.+
4 Provazy pozemského člověka* jsem je táhl, šňůrami lásky,+ takže jsem se pro ně stal [takovým] jako ti, kdo zvedají jho na jejich čelisti,+ a jemně jsem [každému] přinášel jídlo.+
5 Do egyptské země se nevrátí, ale jeho králem bude Asýrie,+ protože se odmítli vrátit.+
6 A v jeho městech jistě zavíří meč+ a skoncuje s jeho závorami a bude hltat+ kvůli jejich radám.+
7 A můj lid směřuje k nevěrnosti vůči mně.+ A volají to* vzhůru;* vůbec nikdo se nezvedá.*
8 Jak se tě mohu vzdát, Efrajime?+ [Jak] tě mohu vydat, Izraeli?+ Jak tě mohu postavit jako Admu?+ [Jak] tě mohu umístit jako Cebojim?+ Mé srdce se ve mně změnilo;+ zároveň se ve mně rozpálil soucit.
9 Nevyjádřím svůj hořící hněv.+ Nezničím znovu Efrajima,+ vždyť jsem Bůh,*+ a ne člověk,* Svatý v tvém středu;+ a nedospěji k podráždění.
10 Budou kráčet za Jehovou.+ Zařve jako lev;+ sám totiž zařve+ a synové s chvěním přijdou ze západu.+
11 Jako pták přijdou s chvěním z Egypta+ a jako holubice z asyrské země;+ a jistě způsobím, aby bydleli ve svých domech,“ je Jehovův výrok.+
12 „Efrajim mě obklopil lhaním+ a izraelský dům podvodem. Ale Juda se ještě prochází s Bohem*+ a vůči Nejsvětějšímu* je důvěryhodný.“*
Poznámky
^ Nebo „hoch; mladý muž“.
^ „Volali“, MSyVg; LXX „Volal jsem.“
^ „Z místa před nimi (od jejich obličejů)“, MTVg; LXXSy „od mého obličeje“.
^ Nebo „Baalům“. Heb. lab·Beʽa·limʹ; řec. Ba·a·limʹ; lat. Baʹa·lim.
^ „Své“, v souladu s LXXSyVg; M „jeho“
^ Nebo „člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
^ Nebo „nekoná žádné vyvyšování“. Srovnej 2Mo 15:2; Ža 145:1, kde se vyskytuje totéž heb. sloveso. Ve skutečnosti nikdo nevyvyšoval Boha.
^ Slova „to“ i „lid“ v M jsou m. r.
^ „Člověk.“ Heb. ʼiš; řec. anʹthro·pos; lat. hoʹmo.
^ „Bůh.“ Heb. ʼEl; lat. Deʹus.
^ „Bohem.“ Heb. ʼEl.
^ „Nejsvětějšímu.“ Heb. Qedhó·šimʹ, mn. č. od qa·dhóšʹ, „svatý“; mn. č. podle GK, § 124 h označuje vznešenost. Srovnej Př 9:10 a Př 30:3 ppč.
^ Nebo „i s Nejsvětějším, který je důvěryhodný“.
