Ozeáš 14:1–9

14  „Vrať se přece zpět, Izraeli, k Jehovovi, svému Bohu,+ neboť jsi klopýtl ve svém provinění.+  Vezměte s sebou slova a vraťte se zpět k Jehovovi.+ Řekněte mu všichni: ‚Kéž promineš provinění;+ a přijmi, co je dobré, a na oplátku budeme obětovat mladé býky svých rtů.*+  Asýrie nás nezachrání.+ Na koních nepojedeme.+ A již neřekneme: „Náš Bože!“ dílu svých rukou, protože právě tvým prostřednictvím se projevuje milosrdenství chlapci bez otce.‘+  Uzdravím jejich nevěrnost.+ Budu je milovat ze [své] vlastní svobodné vůle,+ protože můj hněv se od něho obrátil zpět.+  Stanu se* Izraeli jakoby rosou.+ Rozkvete jako lilie a zapustí kořeny jako Libanon.  Jeho proutky vyrazí a jeho důstojnost se stane podobnou [důstojnosti] olivovníku+ a jeho aróma bude jako [aróma] Libanonu.  Opět budou bydlet v jeho stínu.+ Budou pěstovat obilí a vypučí jako réva.+ Jeho památka* bude jako libanonské víno.  Efrajim [řekne]: ‚Co mám ještě společného s modlami?‘*+ Sám jistě dám odpověď a stále na něho budu hledět.+ Jsem jako bujný jalovec.+ U mne se pro tebe najde ovoce.“  Kdo je moudrý, aby porozuměl těmto věcem?+ Rozvážný, aby je poznal?+ Vždyť Jehovovy cesty jsou přímé+ a chodit po nich budou spravedliví;+ ale přestupníci, ti na nich klopýtnou.+

Poznámky

„Mladé býky svých úst“, MVg; LXX „ovoce svých rtů“.
Nebo „Prokáži se být“. Srovnej 2Mo 3:14 ppč.
„Jeho památka.“ Nebo „Zmínka o Něm“. Heb. zikh·róʹ.
Dosl. „Co mi ještě do model?“. Heb. idiom; odmítavá otázka, z níž je patrný odpor k modlám. Viz dodatek 7B.