Ozeáš 2:1–23
2 Řekněte svým bratrům: ‚Můj lide!‘*+ a svým sestrám: ‚Ženo, které bylo projeveno milosrdenství!‘*+
2 Veďte právní při se svou matkou;+ veďte právní při, neboť ona není mou manželkou*+ a já nejsem jejím manželem.*+ A měla by od sebe odložit své smilstvo a své skutky cizoložství zprostřed svých prsou,+
3 abych ji nesvlékl do naha+ a opravdu ji neumístil jako v den, kdy se narodila,+ a opravdu ji nevystavil jako pustinu+ a neumístil ji jako bezvodou zemi+ a neusmrtil ji žízní.+
4 A jejím synům neprojevím milosrdenství,+ neboť jsou syny smilstva.+
5 Vždyť jejich matka smilnila.+ Ta, která jimi byla těhotná, jednala hanebně,+ neboť řekla: ‚Chci jít za těmi, kdo mě vášnivě milují,+ kdo [mi] dávají můj chléb a mou vodu, mou vlnu a mé plátno, můj olej a můj nápoj.‘+
6 Proto pohleď, oplocuji tvou cestu trním; a navrším proti ní kamennou zeď,+ takže nenajde své vlastní vozové cesty.+
7 A opravdu se požene za svými vášnivými milenci, ale nedostihne je;+ a jistě je bude hledat, ale nenajde [je]. A bude muset říci: ‚Chci jít a vrátit se ke svému manželovi,+ tomu prvnímu,+ neboť tehdy mi bylo lépe než teď.‘+
8 Sama však neuznala,+ že jsem to byl já, kdo jí dával obilí a sladké víno a olej,+ a že jsem pro ni rozhojnil i stříbro a zlato, [které] použili pro Baala.*+
9 ‚Proto se obrátím zpět a jistě odejmu své obilí v jeho čas a své sladké víno v jeho období+ a uchvátím svou vlnu a své plátno k přikrytí její nahoty.+
10 A nyní odkryji její přirození očím jejích vášnivých milenců+ a nebude muže,* který by mi ji vychvátil z ruky.+
11 A jistě způsobím, že ustane všechno její jásání,+ její svátek,+ její novoluní+ a její sabat a každé její sváteční období.
12 A zpustoším její révu+ a její fíkovník,+ o nichž řekla: „Jsou pro mne darem, který mi dali moji vášniví milenci“; a udělám z nich les+ a jistě je pohltí divoké polní zvíře.
13 A budu s ní účtovat+ za dny Baalových soch,*+ jimž přinášela obětní dým,+ když se krášlila svým prstenem a svou ozdobou+ a chodila za svými vášnivými milenci+ a na mne zapomněla,‘+ je Jehovův výrok.
14 ‚Proto nad ní získávám převahu a způsobím, že půjde do pustiny,+ a budu mluvit k jejímu srdci.+
15 A od té doby jí budu dávat její vinice+ a nížinu* Achor*+ jako vstup do naděje; a jistě tam odpoví jako za dnů svého mládí+ a jako v den, kdy vyšla z egyptské země.+
16 A v ten den se stane,‘ je Jehovův výrok, ‚že [mě] budeš nazývat Můj manžel* a už mě nebudeš nazývat Můj majitel.‘*+
17 ‚A odstraním z jejích úst jména Baalových soch+ a už se na [ně] nebude vzpomínat jejich* jménem.+
18 A jistě pro ně v ten den uzavřu smlouvu ve spojitosti s divokým polním zvířetem+ a s létajícím nebeským tvorem a s tvorem lezoucím po zemské půdě, a luk a meč a válku vylámu ze země,+ a způsobím, aby uléhali v bezpečí.+
19 A zasnoubím tě sobě na neurčitý čas+ a zasnoubím tě sobě ve spravedlnosti a v právu a v milující laskavosti* a v [projevech] milosrdenství.+
20 A zasnoubím tě sobě ve věrnosti; a jistě poznáš Jehovu.‘*+
21 ‚A v ten den se stane, že odpovím,‘ je Jehovův výrok, ‚odpovím nebesům a ta, ta odpovědí zemi;+
22 a země, ta odpoví obilí a sladkému vínu a oleji;+ a ty, ty odpovědí Jezreeli [‚Bůh zaseje semeno‘].+
23 A jistě ji pro sebe zaseji do země jako semeno+ a projevím milosrdenství té, které nebylo projeveno milosrdenství,*+ a těm, kdo nejsou mým lidem,* řeknu: „Jste můj lid“;+ a oni, oni* řeknou: „[Jsi] můj Bůh.“‘“*+
Poznámky
^ Dosl. „bylo jí projeveno milosrdenství“. Heb. ru·chaʹmah.
^ „Můj lide!“ Heb. ʽam·miʹ.
^ Nebo „jejím mužem“. Heb. ʼi·šahʹ.
^ Nebo „mou ženou“. Heb. ʼiš·tiʹ.
^ Nebo „ze kterých udělali [sochu] Baala“.
^ „A ... muže.“ Heb. weʼišʹ.
^ Nebo „Baalů“. Heb. hab·Beʽa·limʹ; řec. Ba·a·limʹ; lat. Baʹa·lim.
^ Znamená „zavržení; těžkost“.
^ Nebo „údolí“.
^ Nebo „Můj muž“. Heb. ʼi·šiʹ.
^ Nebo „Můj baal“. Heb. baʽ·liʹ.
^ Nebo „nebudou uváděni svým“.
^ Nebo „a ve věrně oddané lásce“. Heb. u·vecheʹsedh.
^ „Poznáš Jehovu“, MLXXSy; Vg a asi 45 heb. rkp. „poznáš, že já jsem Jehova“.
^ Dosl. „on sám“, vztahuje se na „lid“, m. r., j. č.
^ „Můj Bůh.“ Heb. ʼElo·haiʹ.
