Ozeáš 4:1–19
4 Slyšte Jehovovo slovo, izraelští synové, vždyť Jehova má právní při s obyvateli země,*+ neboť v zemi není pravda+ ani milující laskavost* ani poznání Boha.+
2 Rozmohlo se pronášení kleteb+ a podvádění+ a vraždění+ a krádeže+ a cizoložení,+ a krveprolévání se dotklo jiného krveprolévání.+
3 Proto bude země truchlit+ a každý obyvatel v ní bude muset zchřadnout s divokým polním zvířetem a s nebeským létajícím tvorem; a dokonce i mořské ryby budou sesbírány [v smrti].*+
4 „Ať se však žádný muž nepře+ ani ať žádný muž nekárá, jelikož tvůj lid je jako ti, kdo se přou s knězem.*+
5 A jistě klopýtneš ve dne,+ a dokonce i prorok s tebou klopýtne jako v noci.+ A tvou matku umlčím.+
6 Můj lid bude jistě umlčen, protože není poznání.+ Protože jsi ty zavrhl poznání,+ já také zavrhnu tebe, abys mi nesloužil jako kněz;+ a [protože] stále zapomínáš na zákon svého Boha,*+ zapomenu na tvé syny, ano já.+
7 Úměrně ke svému množství, tak proti mně hřešili.+ Mou vlastní slávu vyměnili* za pouhé zneuctění.+
8 Hřích mého lidu stále hltají a ke svému provinění stále pozvedají svou duši.*+
9 A pro lid to bude muset být stejné jako pro kněze;+ a jistě s nimi budu účtovat za jejich cesty;+ a uvedu zpátky na ně jejich jednání.+
10 A opravdu budou jíst, ale nenasytí se.+ Opravdu budou zacházet se [ženami] jako [s] nevěstkami; ale nepřibude jich,+ protože přestali dbát na samotného Jehovu.+
11 Smilstvo* a víno a sladké víno, ty odnímají dobrou pohnutku.*+
12 Můj vlastní lid se stále dotazuje své dřevěné+ [modly]*+ a jejich vlastní hůl jim stále povídá; protože právě duch smilstva způsobil, že zbloudili,+ a smilstvem vycházejí z [místa] pod svým Bohem.*+
13 Na vrcholcích hor obětují+ a na pahorcích přinášejí obětní dým,+ pod mohutným stromem a styračem a velkým stromem, protože jeho stín je dobrý.+ Proto vaše dcery smilní a vaše vlastní snachy cizoloží.
14 Nebudu účtovat s vašimi dcerami, protože smilní, a s vašimi snachami, protože cizoloží. Vždyť pokud jde o [muže], vyrážejí si s nevěstkami+ a obětují s chrámovými prostitutkami;+ a lid, [který] nerozumí,+ bude zašlapán.
15 Ačkoli smilníš, Izraeli,+ Juda ať se neproviní,+ a nepřicházejte do Gilgalu+ ani nechoďte do Bet-avenu+ ani nepřísahejte: ‚Jakože je Jehova živý!‘+
16 Vždyť jako zatvrzelá kráva, [tak] zatvrzelým se stal Izrael.+ Bude je nyní Jehova pást jako mladého berana na prostorném místě?
17 Efrajim je spojen s modlami.+ Ať si je sám!+
18 Když jim došlo pšeničné pivo,*+ zacházeli [s ženou] jako [s] nevěstkou.+ Ti, kdo ji zaštiťují,+ si rozhodně zamilovali zneuctění.+
19 Vítr* ji zahalil svými křídly.+ A oni se zastydí za své oběti.“+
Poznámky
^ Heb. ha·ʼaʹrec.
^ Nebo „věrně oddaná láska“. Heb. cheʹsedh.
^ M je na tomto místě nejasný.
^ „Svého Boha.“ Heb. ʼElo·hejʹkha.
^ „Mou vlastní slávu vyměnili“, tak zněl text původně. Soferim text upravili (změnili), takže zněl „Jejich vlastní slávu vyměním“. TSy potvrzují původní znění slovesa. Viz dodatek 2B.
^ „Svou duši (své duše)“, TLXXSyVg a asi 20 heb. rkp.; M „jeho duši (touhu své duše)“. Viz dodatek 4A.
^ „Smilstvo.“ Heb. zenuthʹ; řec. por·neiʹan; lat. for·ni·caʹti·o. Viz dodatek 5A.
^ Dosl. „odnímají srdce“. Heb. jiq·qach-levʹ.
^ „Svým Bohem.“ Heb. ʼElo·hé·hemʹ.
^ Dosl. „svého stromu (dřeva)“.
^ Nebo „jejich lihovina“. Heb. sov·ʼamʹ.
^ Nebo „Duch“. Heb. ruʹach; řec. pneuʹma·tos; lat. spiʹri·tus.
