Ozeáš 6:1–11
6 „Pojďte a vraťme se přece k Jehovovi,+ vždyť sám roztrhal na kusy,+ ale uzdraví nás.+ Bil, ale ováže nás.+
2 Oživí nás po dvou dnech.+ Třetí den nás přiměje vstát a my před ním budeme žít.+
3 A budeme znát, budeme usilovat, abychom znali Jehovu.+ Jeho vycházení je pevně založeno jako úsvit.+ A vejde k nám jako lijící se déšť;+ jako jarní déšť, který prosycuje zemi.“+
4 „Co ti mám udělat, Efrajime? Co ti mám udělat, Judo,+ když vaše milující laskavost* je jako ranní oblaka a jako rosa, která brzy sejde?
5 Proto [je] budu muset otesávat prostřednictvím proroků;+ budu je muset zabíjet řečmi svých úst.+ A soudy nad tebou budou jako světlo, které vychází.+
6 Vždyť jsem nalezl potěšení v milující laskavosti,+ a ne v oběti;+ a v poznání Boha* spíše než v celých zápalných obětech.+
7 Ale oni, jako pozemský člověk,* překročili smlouvu.+ V tom se mnou jednali zrádně.+
8 Gilead+ je městečko těch, kdo konají to, co škodí; jejich šlépěje jsou krev.+
9 A jako když se číhá na nějakého muže,*+ společenství kněží jsou záškodnické tlupy.+ Vraždí u cesty v Šekemu,+ protože se nedopouštěli ničeho než nevázaného chování.+
10 V izraelském domě jsem viděl hroznou věc.+ U Efrajima je tam smilstvo.+ Izrael se poskvrnil.+
11 Navíc, Judo, byla ti stanovena žeň, až sesbírám zpět zajaté ze svého lidu.“+
Poznámky
^ Nebo „věrně oddaná láska“.
^ „Boha.“ Heb. ʼElo·himʹ.
^ Nebo „jako Adam“. Heb. keʼa·dhamʹ.
^ „Nějakého muže.“ Heb. ʼiš.
