Přísloví 12:1–28
12 Kdo miluje ukázňování, miluje poznání,+ ale kdo nenávidí kárání, je nerozumný.+
2 Ten, kdo je dobrý, získává schválení od Jehovy,+ ale muže* s [ničemnými] nápady prohlašuje za ničemného.+
3 Žádný člověk* nebude pevně založen ničemností;+ ale pokud jde o základ, [v němž] koření spravedliví, ten nebude přiveden k vrávorání.+
4 Schopná manželka je korunou pro svého majitele,+ ale jako hniloba v jeho kostech je ta, která jedná hanebně.+
5 Myšlenky spravedlivých jsou soud;+ řízení ničemnými je podvod.+
6 Slova ničemných jsou číháním* na krev,+ ale ústa přímých, ta je osvobodí.+
7 Dochází k rozvratu* ničemných a již nejsou,+ ale právě dům spravedlivých zůstane stát.+
8 Pro svá rozvážná ústa bude muž chválen,+ ale ten, kdo má převrácené srdce, dojde opovržení.+
9 Lepší je nepříliš vážený, který však má sluhu, než ten, kdo sám sebe oslavuje, ale nedostává se mu chleba.+
10 Spravedlivý pečuje o duši svého domácího zvířete,+ ale [projevy] milosrdenství ničemných jsou kruté.+
11 Kdo obdělává svou zemskou půdu, ten se nasytí chlebem,+ ale kdo usiluje o nehodnotné věci, tomu se nedostává srdce.*+
12 Ničemný zatoužil po kořisti chycené v síti špatných lidí;+ ale pokud jde o kořen spravedlivých, ten rodí.+
13 Přestupkem rtů je lapen do léčky špatný člověk,+ ale spravedlivý se dostává z tísně.+
14 Z plodů mužových úst* se on nasytí dobrým,+ a právě to, co dělaly ruce člověka,* se mu vrátí.+
15 Cesta pošetilého je správná v jeho vlastních očích,+ ale kdo naslouchá radě, je moudrý.+
16 Pošetilý je ten člověk, který [týž] den učiní svou mrzutost známou,+ ale chytrý přikrývá zneuctění.+
17 Kdo šíří věrnost, poví, co je spravedlivé,+ ale falešný svědek — podvod.+
18 Existuje [člověk], který mluví neuváženě, jako by bodal mečem,+ ale jazyk moudrých je uzdravení.+
19 Ret pravdy,+ ten bude navždy pevně založen,+ ale falešný jazyk bude jen na okamžik.*+
20 Podvod je v srdci těch, kdo vymýšlejí darebáctví,+ ale ti, kdo radí k pokoji, se radují.+
21 Nic, co ubližuje, nepostihne spravedlivého,+ ale ničemní, ti budou jistě naplněni neštěstím.+
22 Falešné rty jsou pro Jehovu něčím odporným,+ ale v těch, kdo jednají ve věrnosti, má zalíbení.+
23 Chytrý člověk* přikrývá poznání,+ ale srdce hlupáků, to provolává pošetilost.+
24 Ruka pilných, ta bude panovat,+ ale nedbalá ruka dospěje k nucené práci.+
25 Úzkostlivá péče v srdci muže* je to, co působí, aby se sklonilo,+ ale dobré slovo je rozradostňuje.+
26 Spravedlivý si vyhlíží svou vlastní pastvu, ale právě cesta ničemných je vede k bloudění.+
27 Nedbalost nevyplaší nikomu lovnou zvěř,+ ale pilný je pro člověka* drahocenným jměním.
28 Na stezce spravedlnosti je život,+ a pouť po jejím chodníčku neznamená smrt.+
Poznámky
^ „Ale muže.“ Heb. weʼišʹ.
^ Nebo „pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.
^ „Číháním.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu spojovacím.
^ „Dochází k rozvratu.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
^ Nebo „je bez dobré pohnutky“. Heb. chasar-levʹ.
^ „Ruce člověka.“ Heb. jedhé-ʼa·dhamʹ.
^ Dosl. „úst muže“. Heb. fi-ʼišʹ.
^ Dosl. „bude, jen dokud budu nakloněn dát odpočinek [nebo mžiknout]“.
^ „Člověk.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
^ „Muže.“ Heb. ʼiš.
^ „Člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
