Přísloví 14:1–35

14  Opravdu moudrá žena vybudovala svůj dům,+ ale pošetilá jej strhává svýma vlastníma rukama.+  Kdo chodí ve své přímosti, bojí se Jehovy,+ ale [kdo je] pokřivený ve svých cestách, pohrdá jím.+  Prut domýšlivosti je v ústech pošetilého,+ ale moudré budou střežit právě jejich rty.+  Kde není skot, jsou jesle čisté, ale pro sílu býka je úroda hojná.  Věrným svědkem je ten, kdo nebude lhát,+ ale falešný svědek šíří pouhé lži.+  Posměvač se snažil najít moudrost, a není žádná; ale pro toho, kdo má porozumění, je poznání snadná věc.+  Odejdi od hloupého muže,+ vždyť si jistě nevšimneš rtů poznání.+  Moudrost chytrého je [v tom], aby rozuměl své cestě,+ ale pošetilost hlupáků je podvod.+  Pošetilí jsou ti, kdo se vysmívají vině,+ ale mezi přímými je souhlas.*+ 10  Srdce si uvědomuje hořkost duše [člověka],+ a do jeho radování se nebude vměšovat žádný cizí člověk. 11  Dům ničemných lidí bude vyhlazen,+ ale stan přímých bude vzkvétat.+ 12  Existuje cesta, která je před mužem přímá,+ ale její pozdější konec jsou cesty smrti.+ 13  I při smíchu může bolet srdce;+ a radování končí v zármutku.+ 14  Ten, kdo je v srdci nevěrný, se nasytí výsledky svých vlastních cest,+ ale dobrý muž výsledky svého jednání.+ 15  Kdokoli nezkušený uvěří každému slovu,*+ ale chytrý uvažuje o svých krocích.+ 16  Moudrý se bojí a odvrací se od špatnosti,+ ale hloupý se stává rozlíceným a sebejistým.+ 17  Kdo je rychlý k hněvu, dopustí se pošetilosti,+ ale muž se schopnostmi přemýšlet je nenáviděn.+ 18  Nezkušení jistě vezmou do vlastnictví pošetilost,+ ale chytří budou nosit poznání jako pokrývku hlavy.+ 19  Špatní lidé se budou muset sklonit před dobrými,+ a ničemní lidé u bran spravedlivého. 20  Ten, kdo má málo prostředků, je předmětem nenávisti i svému bližnímu,+ ale bohatá osoba má mnoho přátel.+ 21  Ten, kdo pohrdá svým vlastním bližním, hřeší,+ ale šťastný je ten, kdo projevuje přízeň ztrápeným.+ 22  Cožpak nebudou bloudit ti, kdo vymýšlejí darebáctví?+ Ale pokud jde o ty, kdo vymýšlejí dobré, je zde milující laskavost* a opravdovost.+ 23  Každým druhem lopoty vzniká nějaká výhoda,+ ale pouhé slovo rtů [směřuje] k nouzi. 24  Korunou moudrých je jejich bohatství; pošetilostí hlupáků je pošetilost.+ 25  Pravý svědek* osvobozuje duše,+ ale klamný* šíří pouhé lži.+ 26  V bázni před Jehovou je silná důvěra,+ a pro jeho syny vznikne útočiště.+ 27  Bázeň před Jehovou je studna života,+ aby se [člověk] odvrátil od léček smrti.+ 28  V množství lidu je ozdobení krále,+ ale v nedostatku obyvatelstva je zkáza vysokého úředníka.+ 29  Kdo je pomalý k hněvu, má hojnost rozlišovací schopnosti,+ ale kdo je netrpělivý,* vyvyšuje pošetilost.+ 30  Klidné srdce je životem pro tělesný organismus,+ ale žárlivost je hnilobou kostem.+ 31  Kdo šidí poníženého, pohanil jeho Původce,+ ale oslavuje ho ten, kdo projevuje přízeň chudému.+ 32  Ničemný bude sražen kvůli své špatnosti,+ ale spravedlivý bude nacházet útočiště ve své ryzosti.*+ 33  V srdci toho, kdo má porozumění, spočívá moudrost+ a uprostřed hlupáků se stane známou. 34  Spravedlnost, ta národ vyvyšuje,+ kdežto hřích je pro národnostní skupiny něco potupného.+ 35  Král má zalíbení ve sluhovi, který jedná s pochopením,+ ale jeho rozlícení přijde na toho, kdo jedná hanebně.+

Poznámky

Nebo „schválení“.
Nebo „každé věci“. Heb. da·varʹ.
Nebo „věrně oddaná láska“.
Dosl. „Svědek pravdy“. Heb. ʽedh ʼemethʹ.
Dosl. „podvod“, tj. svědek podvodu. Heb. mir·mahʹ.
Dosl. „ale kdo je krátkého ducha“. Heb. qecar-ruʹach.
„Ryzosti“, na základě malé opravy v M, v souladu s LXXSy; M „smrti“.