Přísloví 15:1–33
15 Odpověď, když je mírná, odvrací vztek,+ ale slovo, které působí bolest, budí hněv.+
2 Jazyk moudrých koná dobro s poznáním,+ ale ústa hlupáků překypují pošetilostí.+
3 Oči Jehovovy jsou na každém místě+ a dávají pozor na [lidi] špatné i dobré.+
4 Klidný jazyk je stromem života,+ ale jeho překroucenost znamená zhroucení v duchu.+
5 Každý pošetilý znevažuje ukázňování od svého otce,+ ale kdokoli dbá kárání, je chytrý.+
6 V domě* spravedlivého je hojná zásoba,+ ale ve výtěžku ničemného je zavržení.+
7 Rty moudrých stále rozptylují poznání,+ ale srdce hlupáků takové není.+
8 Oběť ničemných je Jehovovi něčím odporným,+ ale v modlitbě přímých má zalíbení.+
9 Cesta ničemného je Jehovovi něčím odporným,+ ale toho, kdo usiluje o spravedlnost, miluje.+
10 Ukázňování je špatné pro toho, kdo opouští stezku;+ kdokoli nenávidí kárání, zemře.+
11 Šeol a [místo] zničení*+ jsou před Jehovou.+ Oč více srdce synů lidstva!*+
12 Posměvač nemiluje toho, kdo ho kárá.+ K moudrým nepůjde.+
13 Radostné srdce dobře působí na vzezření,+ ale kvůli bolesti srdce je zkrušený duch.+
14 Srdce s porozuměním je to, které pátrá po poznání,+ ale ústa hloupých lidí usilují o pošetilost.+
15 Všechny dny ztrápeného jsou špatné;+ ale komu je dobře u srdce,* [má] ustavičně hostinu.+
16 Lepší je málo v bázni před Jehovou,+ než hojná zásoba a při ní zmatek.+
17 Lepší je jídlo ze zeleniny tam, kde je láska,+ než býk krmený u jeslí a s ním nenávist.+
18 Rozvzteklený muž popouzí ke sváru,+ ale kdo je pomalý k hněvu, utišuje hádku.+
19 Cesta lenocha je jako šípkový plot,+ ale stezka přímých je nasypaná cesta.+
20 Moudrý syn je ten, který rozradostňuje otce,+ ale hloupý člověk pohrdá svou matkou.+
21 Komu se nedostává srdce,* tomu je pošetilost radostí,+ ale muž s rozlišovací schopností, ten jde přímo kupředu.+
22 Kde není důvěrný hovor, tam se maří plány,+ ale v množství rádců je uskutečnění.+
23 Muž se raduje z odpovědi svých úst,+ a jak dobré je slovo v pravý čas!+
24 Stezka života [směřuje] vzhůru tomu, kdo jedná s pochopením,+ aby se odvrátil od šeolu tam dole.+
25 Jehova strhne dům těch, kdo se sami vyvyšují,+ ale upevní mez vdovy.+
26 Úkladné plány špatného jsou Jehovovi něčím odporným,+ ale příjemné řeči jsou čisté.+
27 Kdo dosahuje nepoctivého zisku, přivádí zavržení na svůj vlastní dům,+ ale kdo nenávidí dary, ten zůstane naživu.+
28 Srdce spravedlivého rozjímá,* co odpovědět,+ ale ústa ničemných překypují špatnými věcmi.+
29 Jehova je velmi vzdálen od ničemných,+ ale modlitbu spravedlivých slyší.+
30 Jas očí+ rozradostňuje srdce;+ zprávou,+ která je dobrá, ztučňují kosti.+
31 Ucho, které naslouchá kárání+ života, pobývá přímo mezi moudrými lidmi.+
32 Kdokoli se vyhýbá ukázňování,+ zavrhuje svou vlastní duši, ale kdo naslouchá kárání, získává srdce.*+
33 Bázeň před Jehovou je ukázňování směřující k moudrosti,+ a před slávou je pokora.+
Poznámky
^ „V domě (domech)“, TLXXSy; MVg „Dům“.
^ „A [místo] zničení.“ Heb. wa·ʼavad·dónʹ, „Abaddon.“ Viz Job 26:6 ppč.
^ Nebo „pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
^ „Ale ... dobře (veselo) u srdce.“ Heb. wetóv-levʹ.
^ Nebo „Tomu, kdo je bez dobré pohnutky“. Heb. la·chasar-levʹ.
^ Nebo „uvažuje a mumlá“.
^ Nebo „získává dobrou pohnutku“. Heb. qóʹneh lev.
