Přísloví 2:1–22
2 Můj synu, přijmeš-li mé řeči+ a budeš-li u sebe chovat má vlastní přikázání jako poklad,+
2 abys svým uchem věnoval pozornost moudrosti,+ abys naklonil své srdce k rozlišovací schopnosti,+
3 budeš-li kromě toho volat po porozumění+ a vydávat svůj hlas pro rozlišovací schopnost,+
4 budeš-li to stále hledat jako stříbro+ a stále po tom pátrat jako po schovaných pokladech,+
5 v tom případě porozumíš bázni před Jehovou+ a najdeš i poznání Boha.*+
6 Jehova sám totiž dává moudrost;+ z jeho úst je poznání a rozlišovací schopnost.+
7 A pro přímé bude jako poklad chovat praktickou moudrost;+ pro ty, kdo chodí v ryzosti, je štítem+
8 v tom, že zachovává stezky soudu,+ a cestu svých věrně oddaných,* tu bude střežit.+
9 V tom případě porozumíš spravedlnosti a soudu a přímosti, celému běhu toho, co je dobré.+
10 Když ti do srdce vstoupí moudrost,+ a poznání se stane příjemným samotné tvé duši,+
11 schopnost přemýšlet bude nad tebou držet stráž,+ rozlišovací schopnost tě bude bedlivě střežit,+
12 aby tě osvobodily od špatné cesty,+ od člověka mluvícího zvrácenosti,+
13 od těch, kdo opouštějí stezky přímosti, aby chodili po cestách tmy,+
14 od těch, kdo se radují, když činí špatné,+ kdo mají radost ze zvráceností špatnosti;+
15 od těch, jejichž stezky jsou pokřivené a kdo se odchylují v celém svém běhu;+
16 aby tě osvobodily od cizí ženy, od cizinky,+ která uhladila své vlastní řeči,+
17 která opouští důvěrného přítele svého mládí+ a zapomněla i na smlouvu svého Boha.+
18 Vždyť dolů do smrti vskutku klesá její dům a dolů k těm, [kdo jsou] bezmocní ve smrti,* její stopy.+
19 Nikdo z těch, kdo s ní mají poměr, nepřijde zpět ani se znovu nedostane na stezky živých.+
20 Účelem je, abys chodil cestou dobrých lidí+ a aby ses držel stezek spravedlivých.+
21 Vždyť přímí, ti budou přebývat na zemi,+ a bezúhonní, ti na ní zbudou.+
22 Pokud jde o ničemné, ti budou právě ze země odříznuti;+ a pokud jde o zrádné, ti z ní budou vytrženi.+
Poznámky
^ „Boha.“ Heb. ʼElo·himʹ.
^ Nebo „svých lidí milující laskavosti“, Mmargin (TLXXSyVg mají znění podobné); M „svého člověka milující laskavosti“.
^ „Těm, [kdo jsou] bezmocní ve smrti.“ Heb. refa·ʼimʹ; T(aram.) gib·bo·raiʹia, „obři “; LXX „v hádu [řec. haiʹdei] se zrozenými ze země“; Vgc(lat.) inʹfe·ros.
