Přísloví 21:1–31

21  Královo srdce je jako proudy vody v ruce Jehovově.+ Obrátí je, kamkoli se mu zalíbí.+  Každá cesta muže je přímá v jeho vlastních očích,+ ale Jehova hodnotí srdce.+  Konat spravedlnost a soud je pro Jehovu přednější než oběť.+  Domýšlivé oči a vyzývavé srdce,+ lampa ničemných, jsou hříchem.*+  Plány pilného jistě vedou k výhodě,+ ale každý, kdo je ukvapený, jde jistě vstříc nouzi.+  V případě těch, kdo hledají smrt,+ je získávání pokladů falešným jazykem výpar zaháněný pryč.+  Právě jejich plenění odvleče ničemné pryč,+ protože odmítli jednat podle práva.+  Muž, i cizí člověk, je pokřivený na [své] cestě;*+ ale čistý je ve své činnosti přímý.+  Lepší je bydlet v rohu na střeše+ než se svárlivou manželkou, třebaže ve společném domě.+ 10  Právě duše ničemného dychtí [po tom], co je špatné;+ jeho bližnímu nebude v jeho očích projevena přízeň.+ 11  Tím, že je posměvači ukládána pokuta, nezkušený zmoudří;+ a tím, že se dává moudrému pochopení, nabývá poznání.*+ 12  Ten Spravedlivý bere v úvahu dům* ničemného,+ podvrací ničemné k [jejich] neštěstí.+ 13  Pokud jde o kohokoli, kdo si zacpává ucho před naříkavým křikem poníženého,+ ten bude také sám volat, a nedostane odpověď.+ 14  Dar dávaný v tajnosti tlumí hněv+ a úplatek do záňadří+ silný vztek. 15  Spravedlivý se raduje, když jedná podle práva,+ ale je to něco úděsného pro ty, kdo konají to, co ubližuje.+ 16  Pokud jde o člověka,* který zbloudí z cesty pochopení,+ ten spočine právě ve sboru těch, [kdo jsou] bezmocní ve smrti.*+ 17  Kdo miluje veselí, bude v nouzi;+ kdo miluje víno a olej, nezíská bohatství.+ 18  Ničemný je výkupným za spravedlivého;+ a ten, kdo jedná zrádně, zaujímá místo přímých.+ 19  Lepší je bydlet v zemi, [kde je] pustina, než se svárlivou manželkou spolu s mrzutostí.+ 20  Žádoucí poklad a olej jsou v příbytku moudrého,+ ale člověk, který je hloupý, to spolyká.+ 21  Kdo usiluje o spravedlnost a milující laskavost,+ nalezne život, spravedlnost a slávu.+ 22  Moudrý zlezl dokonce město silných mužů, aby strhl sílu jeho důvěry.+ 23  Kdo hlídá svá ústa a jazyk, hlídá svou duši před tísněmi.+ 24  Opovážlivý, sebejistý chvastoun je jméno toho, kdo jedná v rozlícené opovážlivosti.+ 25  Právě dychtivost líného jej usmrtí, neboť jeho ruce odmítly pracovat.+ 26  Celý den projevoval dychtivou žádostivost, ale spravedlivý dává a nic nezadržuje.+ 27  Oběť ničemných je něco odporného.+ Oč více, jestliže ji někdo přináší společně s nevázaným chováním.+ 28  Lživý svědek zahyne,+ ale muž, který naslouchá, bude mluvit dokonce navždy.+ 29  Ničema se tváří směle,+ ale přímý pevně založí své cesty.+ 30  Není žádná moudrost ani rozlišovací schopnost ani rada v odporu proti Jehovovi.+ 31  Kůň, ten je připravován pro den bitvy,+ ale záchrana patří Jehovovi.+

Poznámky

Nebo „jsou [pro ně lepší než] oběť za hřích“.
Nebo „Cesta muže, ano cizího člověka, je pokřivená“; nebo „Cesta muže je pokřivená a podivná“.
„A moudrý nabývá poznání tím, že jedná s rozvahou“, T.
Nebo „jedná rozvážně s domem“.
Nebo „pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Těch, [kdo jsou] bezmocní ve smrti.“ Heb. refa·ʼimʹ; TSy „synů země“; LXXVg „obrů“.