Přísloví 23:1–35
23 Kdyby ses snad posadil k jídlu s králem, měl bys pilně uvažovat [o tom], co je před tebou,+
2 a položíš si nůž na hrdlo, jsi-li majitelem [touhy] duše.*+
3 Neprojevuj dychtivost po jeho chutných jídlech, protože to je pokrm lží.+
4 Nelopoť se, abys získal bohatství.+ Přestaň se svým vlastním porozuměním.+
5 Způsobil jsi, aby tvé oči na ně pohlédly, když není ničím?+ Vždyť si zcela jistě dělá křídla jakoby orlí a ulétá k nebesům.+
6 Neživ se pokrmem někoho, jehož oko není štědré,*+ ani neprojevuj dychtivost po jeho chutných jídlech.+
7 Je totiž jako ten, který počítá ve své duši.+ Říká ti: „Jez a pij“, ale jeho srdce není s tebou.+
8 Sousto, které jsi snědl, vyzvrátíš, a promarníš svá příjemná slova.+
9 Nemluv do uší hlupáka,+ protože pohrdne tvými rozvážnými slovy.+
10 Neposouvej zpátky dávnou mez+ a nevstupuj do pole chlapců bez otce.+
11 Jejich Výplatce* je totiž silný; sám se ujme jejich pře s tebou.+
12 Přiveď přece své srdce k ukázňování a své ucho k řečem poznání.+
13 Nezadržuj ukázňování vůči pouhému chlapci.+ Biješ-li jej prutem, nezemře.
14 Sám bys jej měl bít prutem, abys osvobodil právě jeho duši od šeolu.*+
15 Můj synu, jestliže tvé srdce zmoudřelo,+ mé srdce, ano mé [srdce] se bude radovat.+
16 A mé ledviny* budou jásat, když budou tvé rty mluvit přímost.+
17 Ať tvé srdce nezávidí hříšníkům,+ ale celý den buď v bázni před Jehovou.+
18 V tom případě totiž bude existovat budoucnost+ a tvá vlastní naděje nebude odříznuta.+
19 Ty, můj synu, slyš a zmoudři a veď své srdce dál po cestě.+
20 Neoctni se mezi silnými pijany vína,+ mezi těmi, kdo jsou nenasytnými jedlíky masa.+
21 Opilec a nenasyta totiž zchudnou+ a ospalost oblékne [člověka] v pouhé hadry.+
22 Naslouchej svému otci, který způsobil tvé narození,+ a nepohrdej svou matkou jen proto, že zestárla.+
23 Kup si samotnou pravdu+ a neprodávej ji — moudrost a kázeň a porozumění.+
24 Otec spravedlivého bude mít zcela jistě radost;+ kdo se stává otcem moudrého, bude se z něho také radovat.+
25 Tvůj otec a tvá matka se budou radovat a ta, která tě zrodila, bude mít radost.+
26 Můj synu, dej mi přece své srdce, a kéž mají tvé oči zalíbení v mých vlastních cestách.+
27 Vždyť prostitutka je hluboká jáma+ a cizinka je úzká studna.
28 Jistě číhá právě jako lupič;+ a mezi lidmi zvyšuje [počet] zrádných.+
29 Kdo má bědu? Kdo má nevolnost? Kdo má sváry?+ Kdo má starost? Kdo má bezdůvodná zranění? Kdo má zakalené oči?
30 Ti, kdo se dlouho zdržují u vína,+ ti, kdo přicházejí zkoumat míchané víno.+
31 Nehleď na víno, když ukazuje rudou barvu, když jiskří v poháru, [když] hladce klouže.
32 Nakonec uštkne právě jako had+ a vylučuje jed jako zmije.+
33 Tvé vlastní oči uvidí divné věci* a tvé vlastní srdce bude mluvit zvrácené věci.+
34 A jistě se staneš podobným tomu, kdo uléhá v srdci moře, tomu, kdo uléhá na vrcholek stožáru.+
35 „Udeřili mě, ale neonemocněl jsem; tloukli mě, ale nevěděl jsem o tom. Kdy se probudím?+ A budu je hledat ještě víc.“+
Poznámky
^ Dosl. „duše“. Heb. neʹfeš; lat. aʹni·mam.
^ Dosl. „zlého, pokud jde o oko“. Heb. raʽ ʽaʹyin.
^ „Jejich Výplatce (Výkupce).“ Rozšířením myšlenky, „jejich Mstitel (Obhájce)“. Heb. gho·ʼalamʹ. Viz Job 19:25 a Ža 19:14 ppč.
^ „Od šeolu.“ Heb. miš·šeʼólʹ; LXX „smrti“; syr. šiul; lat. in·ferʹno. Viz dodatek 4B.
^ Nebo „mé nejhlubší city“. Heb. khil·jó·thaiʹ.
^ Nebo „cizí ženy“.
