Přísloví 24:1–34

24  Nezáviď špatným lidem+ a neprojevuj dychtivost, aby ses k nim připojil,+  vždyť jejich srdce stále rozjímá o plenění a jejich vlastní rty stále mluví o těžkostech.+  Moudrostí bude domácnost vybudována+ a prokáže se [jako] pevně založená rozlišovací schopností.+  A prostřednictvím poznání se vnitřní místnosti naplní všemi drahocennými a příjemnými hodnotnými věcmi.+  Kdo je moudrý v síle, je zdatný muž,+ a muž s poznáním posiluje sílu.*+  Obratným řízením totiž povedeš svou válku,+ a v množství rádců je záchrana.+  Pošetilému je pravá moudrost příliš vysoká;*+ v bráně neotevře ústa.  Pokud jde o kohokoli, kdo plánuje, že bude jednat špatně, ten bude nazván pouhým mistrem ve zlých nápadech.+  Nevázané chování pošetilosti je hřích,+ a posměvač je pro lidstvo něčím odporným.+ 10  Ztratil jsi odvahu v den tísně?+ Tvé síly bude poskrovnu. 11  Osvobozuj ty, kdo jsou odváděni na smrt; a ty, kdo vrávorají na porážku, kéž zadržíš.+ 12  V případě, že bys řekl: „Pohleď, nevěděli jsme o tom“,+ nerozpozná to sám ten, který hodnotí srdce,+ a nedozví se to sám ten, který pozoruje tvou duši,+ a nesplatí jistě pozemskému člověku podle jeho činnosti?+ 13  Můj synu, jez med, vždyť je dobrý; a měj na patře sladký med z plástve.+ 14  Právě tak poznej přece moudrost pro svou duši.+ Jestliže jsi [ji] nalezl, potom existuje nějaká budoucnost, a tvá vlastní naděje nebude odříznuta.+ 15  Nečíhej jako ničemný u místa pobývání spravedlivého;+ nepleň jeho místo odpočinku.+ 16  Spravedlivý totiž může padnout i sedmkrát, a jistě vstane;+ ale ničemní budou neštěstím přivedeni ke klopýtání.+ 17  Když tvůj nepřítel padne, neraduj se; a když je přiveden ke klopýtání, kéž tvé srdce nemá radost,+ 18  aby to Jehova neviděl a nebylo to špatné v jeho očích a [aby] jistě od něho neobrátil zpět svůj hněv.+ 19  Nerozpaluj se kvůli zločincům. Nezáviď ničemným lidem.+ 20  Pro nikoho špatného se totiž neprokáže být budoucnost;+ samotná lampa ničemných lidí bude uhašena.+ 21  Můj synu, boj se Jehovy a krále.*+ Nevměšuj se mezi ty, kdo jsou pro změnu.+ 22  Vždyť jejich pohroma nastane tak náhle,+ že — kdo si uvědomuje zánik těch, kdo jsou pro změnu?+ 23  I tyto [řeči] jsou pro moudré:+ Projevovat stranickost* v soudu není dobré.+ 24  Toho, kdo říká ničemnému: „Jsi spravedlivý“,+ budou lidé zatracovat, národnostní skupiny ho otevřeně odsoudí. 25  Ale pro ty, kdo [ho] kárají, to bude příjemné+ a přijde na ně požehnání dobra.+ 26  Ten, kdo odpovídá přímočaře, bude líbat rty.+ 27  Připrav venku svou práci a přichystej si ji na poli.+ Potom si také vybuduj svou domácnost. 28  Nestávej se nepodloženě svědkem proti svému bližnímu.+ Pak bys musel být pošetilý svými rty.+ 29  Neříkej: „Udělám mu, právě jak udělal on mně.+ Oplatím každému podle jeho jednání.“+ 30  Šel jsem kolem pole lenocha+ a kolem vinice člověka, kterému bylo zapotřebí srdce.*+ 31  A pohleďme, všechno to rodilo plevel.+ Kopřivy porostly samotný povrch [toho] a kamenná zeď, ta byla stržena.+ 32  Přistoupil jsem tedy k tomu, abych pohlédl, já sám; začal jsem si [to] brát k srdci;+ viděl jsem, přijal jsem ukázňování:+ 33  Trochu spánku, trochu dřímoty, trochu poležení se složenýma rukama,+ 34  a jako loupežník jistě přijde tvá chudoba a tvá nouze jako ozbrojenec.*+

Poznámky

„Kdo je moudrý, je nadřazený silnému, a muž s poznáním tomu, kdo je silný v moci“, na základě malých změn v M a v souladu s LXX.
Nebo „jako korály“.
„Můj synu, boj se Jehovy [heb. Jehwahʹ] a krále.“ Řec. fo·bouʹ ton the·onʹ, hui·eʹ, kai ba·si·leʹa, „[Můj] synu, boj se Boha a krále“. Označení dvou odlišných osob, ‚Bůh‘ a ‚král‘, jsou v řec. textu spojena spojkou kai, „a“. V řec. textu je určitý člen před první osobou, ale před druhou osobou nebyl nutný, a proto byl vypuštěn. Viz dodatek 6E.
Dosl. „Rozlišovat obličeje“.
Nebo „pozemského člověka, kterému bylo zapotřebí dobré pohnutky“. Heb. ʼa·dhamʹ chasar-levʹ.
Dosl. „jako muž se štítem“. Heb. keʼišʹ ma·ghenʹ.