Přísloví 25:1–28
25 To jsou také Šalomounova přísloví,+ která přepsali muži judského krále Ezekjáše:+
2 Boží slávou je uchovávat záležitost utajenou,+ a slávou králů je záležitost prozkoumávat.+
3 Nebesa pro výšku+ a země pro hloubku,+ a srdce králů, to je neprozkoumatelné.+
4 Ať se ze stříbra odstraní* zpěněná struska, a celé vyjde přečištěné.*+
5 Ať je odstraněn ničemný před králem,+ a jeho trůn bude pevně založen spravedlností.+
6 Neprokazuj před králem čest sám sobě+ a nestav se na místo velkých.+
7 Je totiž lepší, aby ti řekl: „Vystup sem“,+ než aby tě ponížil před [někým] urozeným, jehož viděly tvé oči.+
8 Nevycházej ukvapeně vést právní při, aby nebylo otázkou, co uděláš při jejím vyvrcholení, když tě teď pokořuje tvůj bližní.+
9 Ujmi se své vlastní pře se svým bližním+ a nezjevuj důvěrný hovor jiného;+
10 aby tě nezahanbil ten, kdo naslouchá, a špatná zpráva od tebe by nemohla být odvolána.
11 Jako zlatá jablka v stříbrných řezbách je slovo pronesené v pravý čas.+
12 Zlatou náušnicí a ozdobou ze zvláštního zlata* je moudrý karatel pro slyšící ucho.+
13 Právě jako chladivý sníh+ v den žně, takový je věrný zplnomocněnec těm, kdo ho posílají,* neboť občerstvuje samotnou duši* svých pánů.*+
14 Jako oblaka páry a vítr bez lijáku je muž,* který se vychloubá falešným darem.+
15 Trpělivost* zapůsobí na velitele, a mírný jazyk může zlomit kost.+
16 Nalezl jsi med?+ Jez, kolik ti stačí, aby sis jej nevzal příliš mnoho a nemusel jej vyzvrátit.+
17 Učiň svou nohu vzácnou v domě svého bližního, nebo tě bude mít dost a jistě tě bude nenávidět.
18 Jako válečný kyj a meč a naostřený šíp je muž, který svědčí jako falešný svědek proti svému bližnímu.+
19 Jako zlomený zub a vratká noha je důvěra v toho, kdo se prokazuje [jako] zrádný v den tísně.+
20 Kdo v chladném dnu odnímá oděv, je jako ocet na alkálii a jako zpěvák s písněmi na zasmušilé srdce.+
21 Jestliže ten, kdo tě nenávidí, je hladový, dej mu najíst chléb, a je-li žíznivý, dej mu napít vodu,+
22 neboť shrabuješ na jeho hlavu uhly,+ a Jehova sám tě odmění.+
23 Vítr od severu rodí jakoby v porodních bolestech liják;+ a jazyk [vyzrazující] tajemství otevřeně odsouzený obličej.+
24 Lepší je bydlet v rohu na střeše než se svárlivou manželkou, třebaže ve společném domě.+
25 Jako chladná voda na unavenou duši,+ taková je dobrá zpráva z daleké země.+
26 Zakalené zřídlo a zkažená studna je spravedlivý, když vrávorá před ničemným.+
27 Jíst příliš mnoho medu není dobré;+ a je to sláva, když lidé prozkoumávají svou vlastní slávu?+
28 Jako prolomené město beze zdi je muž, který nemá žádnou zábranu pro svého ducha.+
Poznámky
^ „Ať se ... odstraní.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
^ „Celé vyjde přečištěné“, na základě malých změn v M a v souladu s LXX; M „nádoba vyjde pro přečišťovače“.
^ „Zvláštního zlata.“ Heb. khaʹthem, slovo převzaté z egyptštiny.
^ Nebo „svého pána“. Heb. ʼadho·navʹ, mn. č. možná označuje vznešenost.
^ Nebo „neboť ... samotný život“. Heb. weneʹfeš.
^ Nebo „toho, kdo ho posílá“, mn. č. v M označuje vznešenost.
^ „Muž.“ Heb. ʼiš.
^ Dosl. „Délka (pomalost) chřípí (hněvu)“.
