Přísloví 27:1–27
27 Nechlub se příštím dnem,+ vždyť nevíš, co den zrodí.+
2 Kéž tě chválí cizí člověk, a ne tvá vlastní ústa; kéž to dělá cizinec, a ne tvé vlastní rty.+
3 Tíha kamene a náklad písku+ — ale mrzutost s někým pošetilým je těžší než oboje.+
4 Je krutost vzteku, také záplava hněvu,+ ale kdo může obstát před žárlivostí?+
5 Lepší je zjevné kárání+ než skrytá láska.
6 Zranění způsobená [někým] milujícím* jsou věrná,+ ale polibky nenávidícího musí být snažně vyprošovány.*+
7 Duše, která je sytá, pošlape plástev medu, ale hladové duši je každá hořká věc sladká.+
8 Právě jako pták prchající od svého hnízda,+ takový je muž prchající ze svého místa.+
9 Olej a kadidlo,+ ty rozradostňují srdce, i sladkost něčího druha díky radě duše.+
10 Neopouštěj svého vlastního druha ani druha svého otce a nevstupuj do domu svého vlastního bratra v den své pohromy. Lepší je soused, který je blízko, než bratr, který je daleko.+
11 Buď moudrý, můj synu, a rozradostni mé srdce,+ abych mohl dát odpověď tomu, který mě popichuje.+
12 Chytrý, který uviděl neštěstí, se skryl;+ nezkušení, kteří šli dál, utrpěli trest.+
13 Vezmi někomu oděv, když se zaručil za cizího člověka;+ a v případě cizinky od něho uchvať zástavu.+
14 Kdo časně zrána silným hlasem žehná svému bližnímu, tomu to bude počítáno za zlořečení.+
15 Je možné srovnat děravou střechu, která člověka zahání v den vytrvalého deště, se svárlivou manželkou.+
16 Kdokoli jí poskytl přístřeší, poskytl přístřeší větru, a to, s čím se setkává jeho pravice, je olej.*
17 Železo se ostří železem. Tak zostřuje jeden muž* obličej druhého.*+
18 Kdo bedlivě střeží fíkovník, bude sám jíst jeho ovoce,+ a kdo střeží svého pána,* bude ctěn.+
19 Jako ve vodě obličej odpovídá obličeji, tak srdce člověka* [srdci] člověka.
20 Šeol a [místo] zničení*+ se nenasytí;+ nenasytí se ani oči člověka.+
21 Na stříbro je tavicí kelímek,+ a na zlato je pec;+ a jednotlivec je podle své chvály.+
22 I kdybys pošetilého roztloukl najemno paličkou v hmoždíři, mezi drceným obilím, jeho pošetilost se od něho nevzdálí.+
23 Rozhodně bys měl znát vzhled svého bravu. Zaměř své srdce na svá stáda;+
24 vždyť poklad nebude na neurčitý čas+ ani diadém pro všechny generace.
25 Zelená tráva zašla, a nová tráva se objevila, a bylo sebráno rostlinstvo z hor.+
26 Mladé berany máš pro oblečení+ a kozli jsou cenou za pole.
27 A je dost kozího mléka k tvé potravě, k potravě pro tvou domácnost, a prostředky k životu+ pro tvé dívky.
Poznámky
^ Nebo „přítelem“. Heb. ʼó·hevʹ.
^ Nebo „jsou nadbytečné“. Na základě opravy v MB „jsou zkažené“.
^ Nebo „a olej jeho pravice volá (se prozrazuje)“.
^ „Tak ... jeden muž.“ Heb. weʼišʹ.
^ Tak může znít tento v. na základě malých změn ve značení samohlásek v M, v souladu s TLXXSyVg.
^ „Svého pána.“ Heb. ʼadho·navʹ, mn. č. od ʼa·dhónʹ, označuje vznešenost.
^ Dosl. „tak srdce pozemského člověka“. Heb. ken lev-ha·ʼa·dhamʹ.
^ „A [místo] zničení.“ Heb. wa·ʼavad·dohʹ, „Abaddon“. Srovnej Job 26:6 ppč.
