Zjevení 16:1–21
16 A slyšel jsem, jak silný hlas+ ze svatyně řekl sedmi andělům: „Jděte a vylijte na zem sedm misek Božího hněvu.“+
2 A první+ odešel a vylil svou misku na zem.+ A na lidech, kteří měli označení divokého zvířete+ a kteří uctívali jeho obraz,+ se objevil škodlivý a zhoubný vřed.+
3 A druhý+ vylil svou misku do moře.+ A stalo se krví+ jako z mrtvého člověka, a každá živá duše zemřela, [ano,] všechno v moři.+
4 A třetí+ vylil svou misku do řek+ a pramenů vod. A staly se krví.+
5 A slyšel jsem, jak anděl nad vodami řekl: „Ty,* který jsi a který jsi byl,+ Ty věrně oddaný,+ jsi spravedlivý, protože jsi vynesl tato rozhodnutí,+
6 protože vylévali krev svatých a proroků,+ a ty jsi jim dal pít krev.+ Zaslouží si to.“+
7 A slyšel jsem, jak oltář řekl: „Ano, Jehovo* Bože, Všemohoucí,+ tvá soudcovská rozhodnutí jsou pravá a spravedlivá.“+
8 A čtvrtý+ vylil svou misku na slunce; a [slunci]* bylo dáno, aby sežehlo lidi* ohněm.+
9 A lidé byli sežehnuti velkým žárem, ale rouhali se jménu+ Boha, který má autoritu+ nad těmito ranami, a nečinili pokání, takže by mu vzdali slávu.+
10 A pátý vylil svou misku na trůn divokého zvířete.+ A jeho království se zatmělo,+ a bolestí se začali hryzat do jazyka,
11 ale rouhali se+ nebeskému BOHU pro své bolesti a pro své vředy a nečinili pokání ze svých skutků.
12 A šestý+ vylil svou misku na velkou řeku Eufrat+ a její voda vyschla,+ aby byla připravena cesta králům+ od východu slunce.
13 A viděl jsem tři nečisté inspirované výroky,*+ [které vypadaly] jako žáby,+ vycházet z tlamy draka+ a z tlamy divokého zvířete+ a z úst falešného proroka.*+
14 Jsou to ve skutečnosti výroky inspirované* démony+ a provádějí znamení+ a vycházejí ke králům+ celé obydlené země,*+ aby je shromáždily k válce+ velikého dne+ Boha Všemohoucího.+
15 „Pohleď, přicházím* jako zloděj.+ Šťastný je ten, kdo zůstává bdělý+ a udržuje si své svrchní oděvy, aby nechodil nahý a aby se lidé nedívali na jeho hanebnost.“+
16 A shromáždily je na místo,* které se hebrejsky nazývá Har-Magedon.*+
17 A sedmý vylil svou misku na vzduch.+ Na to vyšel silný hlas+ ze svatyně od trůnu a řekl: „Stalo se!“
18 A nastaly blesky a hlasy a hromy a nastalo velké zemětřesení,+ jaké dosud nenastalo, co jsou lidé na zemi,+ tak rozsáhlé zemětřesení, tak veliké.+
19 A velké město+ se rozštěpilo na tři části a města národů padla; a Velký Babylón*+ byl připomenut před zrakem Boha, aby mu [Bůh] dal pohár vína hněvu své zloby.+
20 Také každý ostrov uprchl a hory nebyly nalezeny.+
21 A velké krupobití+ s kameny, z nichž každý vážil asi talent,* sestoupilo z nebe na lidi* a lidé se rouhali+ Bohu pro tu ránu krupobití,+ protože jeho rána byla neobyčejně velká.
Poznámky
^ „Ty“, אACVgSyh; TR „Ty, Pane“; J7,8,13,14,16 „Ty, Jehovo“.
^ Viz dodatek 1D.
^ Dosl. „mu“.
^ Nebo „lidstvo“.
^ „Falešného proroka.“ Řec. pseu·do·pro·feʹtou; lat. pseu·do·pro·pheʹtae; J17,22(heb.) neviʼʹ haš·šeʹqer.
^ Nebo „nečisté duchy“.
^ Nebo „ve skutečnosti duchové“.
^ Dosl. „obydlené“. Řec. oi·kou·meʹnes, ž. r., j. č., vztahuje se na zemi.
^ „Přicházím“, אcAVgSyh; א* „Přichází“.
^ Nebo „Armagedon“. Řec. Har Ma·ge·donʹ; lat. Her·ma·geʹdon; J18,22(heb.) Har Meghid·dónʹ, „hora Megiddo“.
^ „Místo“, אVgSyh; A „řeku“.
^ Řec. Ba·by·lonʹ; J17,22(heb.) Ba·velʹ.
^ Asi 20,4 kg.
^ Nebo „lidstvo“.
