Zjevení 3:1–22

3  A andělovi+ sboru v Sardech piš: To říká ten, který má sedm Božích duchů+ a sedm hvězd:+ ‚Znám tvé skutky; máš jméno, že jsi živý, ale jsi mrtvý.+  Staň se bdělým+ a posilni+ to, co zbývá, co bylo blízko smrti, neboť jsem neshledal tvé skutky plně provedené před svým Bohem.+  Měj proto stále na mysli, jak jsi přijal+ a jak jsi slyšel, a dál [to] dodržuj+ a čiň pokání.+ Pokud se neprobudíš,+ jistě přijdu jako zloděj+ a vůbec nebudeš vědět, v kterou hodinu na tebe přijdu.+  Opravdu však máš v Sardech několik jmen,*+ jež neposkvrnila+ své svrchní oděvy, a ti jistě budou se mnou chodit v bílých [svrchních oděvech],+ protože jsou [toho] hodni.+  Ten, kdo zvítězí,+ bude tedy oděn bílými svrchními oděvy;+ a rozhodně nevymažu jeho jméno z knihy života,+ ale uznám jeho jméno před svým Otcem a před jeho anděly.+  Kdo má ucho, ať slyší, co duch+ říká sborům.‘  A andělovi+ sboru ve Filadelfii piš: To říká ten, který je svatý,+ který je pravý,+ který má Davidův klíč,+ který otevírá tak, že nikdo nezavře, a zavírá tak, že nikdo neotevře:  ‚Znám tvé skutky+ — pohleď, postavil jsem před tebe otevřené dveře,+ které nikdo nemůže zavřít — [a vím], že máš trochu síly a že jsi dodržel mé slovo a neprokázal ses [jako] falešný vůči mému jménu.+  Pohleď, dám ty ze Satanovy synagógy, kteří říkají, že jsou Židé,+ a přece nejsou, ale lžou+ — pohleď, přiměji je, aby přišli a vzdali poctu před tvýma nohama,+ a přiměji je, aby poznali, že jsem si tě zamiloval. 10  Protože jsi dodržel slovo o mé vytrvalosti,*+ i já tě uchráním+ před hodinou zkoušky,* která má přijít na celou obydlenou zemi, aby byli vyzkoušeni ti, kdo bydlí na zemi.+ 11  Přicházím rychle.+ Dál se pevně drž toho, co máš,+ aby ti nikdo nevzal korunu.+ 12  Toho, kdo zvítězí — toho učiním sloupem+ v chrámu*+ svého Boha+ a rozhodně [z něho] již nikdy nevyjde, a napíši na něj jméno svého Boha a jméno města svého Boha, nového Jeruzaléma,*+ který sestupuje z nebe od mého Boha, a to své nové jméno.+ 13  Kdo má ucho, ať slyší, co duch+ říká sborům.‘ 14  A andělovi sboru v Laodiceji+ piš: To říká Amen,*+ věrný+ a pravý+ svědek,+ počátek Božího stvoření:+ 15  ‚Znám tvé skutky, že nejsi ani studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký. 16  A tak, protože jsi vlažný, a ani horký+ ani studený,+ vyvrhnu* tě ze svých úst. 17  Protože říkáš: „Jsem bohatý+ a získal jsem bohatství a vůbec nic nepotřebuji“, ale nevíš, že jsi bídný a politováníhodný a chudý a slepý+ a nahý, 18  radím ti, aby sis ode mne koupil zlato+ přečištěné ohněm, abys zbohatl, a bílé svrchní oděvy, aby ses oblékl a aby nevyšla najevo hanba tvé nahoty,+ a oční mast, kterou by sis vetřel do očí,+ abys viděl. 19  Všechny, k nimž mám náklonnost, kárám a ukázňuji.+ Proto buď horlivý a čiň pokání.+ 20  Pohleď, stojím u dveří+ a klepu. Jestliže někdo slyší můj hlas a otevře dveře,+ vejdu do jeho [domu] a budu s ním večeřet a on se mnou. 21  Tomu, kdo zvítězí,+ dopřeji, aby se mnou usedl na můj trůn,+ stejně jako já jsem zvítězil a usedl+ se svým Otcem na jeho trůn.+ 22  Kdo má ucho, ať slyší, co duch+ říká sborům.‘“+

Poznámky

Nebo „osob“.
Dosl. „hodinou pokušení“.
Nebo „dodržel, co jsem řekl o vytrvalosti“.
„Jeruzaléma“, znamená „vlastnictví [nebo základ] dvojnásobného pokoje“.
Nebo „Božím obydlí (příbytku)“. Řec. na·oiʹ, 3. p., j. č.; lat. temʹplo; J17,18,22(heb.) behé·khalʹ, „v paláci (chrámu)“.
„Amen.“ Dosl. s určitým členem. Řec. ho A·menʹ; lat. Aʹmen; J17,18,22(heb.) ha·ʼA·menʹ, „Tak se staň“, s určitým členem.
„Vyvrhnu tě“, AVgSyh; א „buď zticha!“.