Zjevení 4:1–11

4  Potom jsem viděl, a pohleďme, otevřené dveře v nebi, a první hlas, který jsem slyšel, byl jako [hlas] trubky+ a mluvil se mnou a řekl: „Vystup sem nahoru*+ a ukáži ti, co se stane.“+  Potom jsem se okamžitě ocitl v [moci] ducha: A pohleďme, na svém místě v nebi+ byl trůn+ a na trůnu někdo sedí.+  A ten, kdo sedí, je vzhledem+ jako jaspis+ a červeně zbarvený drahokam,* a kolem dokola trůnu [je] duha,+ vzhledem jako smaragd.+  A kolem dokola trůnu [je] čtyřiadvacet trůnů a na těch trůnech+ [jsem viděl] sedět čtyřiadvacet+ starších,*+ oblečených do bílých svrchních oděvů,+ a na jejich hlavách zlaté koruny.+  A z trůnu vycházejí blesky+ a hlasy a hromy;+ a před trůnem hoří sedm ohnivých lamp,+ a ty znamenají* sedm Božích duchů.+  A před trůnem je jakoby skleněné moře+ podobné křišťálu. Uprostřed trůnu a kolem trůnu [jsou] čtyři živí tvorové,+ kteří jsou plní očí vpředu i vzadu.  A první živý tvor je podobný lvu+ a druhý živý tvor je podobný mladému býku+ a třetí živý tvor+ má obličej podobný lidskému a čtvrtý živý tvor+ je podobný letícímu orlu.+  A pokud jde o čtyři živé tvory,+ každý z nich zvlášť má šest křídel;+ kolem dokola a vespod* jsou plni očí.+ A dnem i nocí nemají odpočinek, neboť říkají: „Svatý, svatý, svatý* je Jehova*+ Bůh, Všemohoucí,*+ který byl a který je+ a který přichází.“  A když živí tvorové vzdávají slávu a čest a díky Tomu,+ který sedí na trůnu,+ Tomu, který žije po celou věčnost,+ 10  těch čtyřiadvacet starších*+ padá před Tím, který sedí na trůnu, a uctívají Toho,+ který žije po celou věčnost, a metají své koruny před trůn a říkají: 11  „Hoden jsi, Jehovo,* ano náš Bože, přijmout slávu+ a čest+ a moc,+ protože jsi stvořil všechny věci+ a z tvé vůle+ existovaly a byly stvořeny.“+

Poznámky

Dosl. „Vykroč“.
Nebo „sardit [či sardský kámen]“.
„Starších.“ Řec. pre·sby·teʹrous.
Dosl. „jsou“.
Nebo „uvnitř“.
„Svatý, svatý svatý“, AVgSyh; א* uvádí „svatý“ osmkrát. Viz dodatek 1J.
Viz dodatek 1D.
Viz 1:8, ppč. „Všemohoucí“.
„Starších.“ Řec. pre·sbyʹte·roi.
Viz dodatek 1D.