Zjevení 9:1–21

9  A pátý anděl zatroubil na svou trubku.+ A viděl jsem hvězdu,+ která spadla z nebe na zem, a byl mu* dán klíč+ od jámy propasti.+  A otevřel* jámu propasti a z jámy vystoupil dým+ jako dým z velké pece+ a slunce se zatmělo,+ také vzduch, dýmem z té jámy.  A z dýmu vyšly na zem kobylky;+ a byla jim dána autorita, stejná autorita, jakou mají zemští štíři.+  A bylo jim řečeno, aby neškodily zemskému rostlinstvu ani ničemu zelenému ani žádnému stromu, ale jenom těm lidem, kteří nemají na čele Boží pečeť.+  A [kobylkám] bylo dáno, aby je nezabíjely, ale aby byli trýzněni+ pět měsíců, a jejich trýzeň byla jako trýzeň od štíra,+ když napadne člověka.  A v těch dnech budou lidé hledat smrt,+ ale rozhodně ji nenajdou, a budou toužit zemřít, ale smrt od nich stále prchá.  A podoba kobylek připomínala koně připravené k bitvě;+ na jejich hlavách [bylo něco], co vypadalo jako koruny ze zlata, a jejich obličej [byl] jako obličej lidský,+  vlasy však měly jako vlasy ženské.+ A jejich zuby byly jako zuby lví;+  a měly pancíře+ jako pancíře železné. A zvuk jejich křídel [byl] jako zvuk dvoukolých vozů+ mnoha koní, kteří běží do bitvy.+ 10  Mají také ocasy a žihadla jako štíři;+ a v jejich ocasech je jejich autorita ubližovat* lidem pět měsíců. 11  Mají nad sebou krále, anděla propasti.+ Hebrejsky se jmenuje Abaddon,* ale řecky se jmenuje Apollyon.*+ 12  Jedna běda pominula. Pohleďme, potom* přicházejí další dvě bědy.+ 13  A šestý anděl+ zatroubil na svou trubku.+ A slyšel jsem jeden hlas+ z rohů* zlatého oltáře,+ který je před Bohem, 14  jak říká šestému andělovi, který měl trubku: „Rozvaž ty čtyři anděly,+ kteří jsou spoutáni u velké řeky Eufratu.“+ 15  A byli rozvázáni ti čtyři andělé, kteří jsou připraveni pro tu hodinu a den a měsíc a rok, aby zabili třetinu lidí. 16  A počet vojsk jízdy* byl dvě myriády myriád:* slyšel jsem jejich počet. 17  Koně a ty, kdo na nich seděli, jsem viděl ve vidění takto: Měli pancíře ohnivě červené a hyacintově modré a sírově žluté; hlavy koní byly jako hlavy lví+ a z jejich úst vycházel oheň a dým a síra.+ 18  Těmi třemi ranami byla zabita třetina lidí, ohněm a dýmem a sírou, jež vycházely z jejich úst. 19  Vždyť autorita těch koní je v jejich ústech a v jejich ocasech; neboť jejich ocasy jsou jako hadi+ a mají hlavy, a těmi škodí. 20  Ale ostatní lidé, kteří nebyli zabiti těmi ranami, nečinili pokání ze skutků svých rukou,+ takže by neuctívali démony+ a modly ze zlata a stříbra+ a mědi a kamene a dřeva, které nemohou ani vidět, ani slyšet, ani chodit;+ 21  a nečinili pokání ze svých vražd+ ani ze svých spiritistických zvyklostí*+ ani ze svého smilstva ani ze svých krádeží.

Poznámky

Zájmeno m. nebo stř. r.
Se zájmenem m. nebo stř. r.
Dosl. „zacházet nespravedlivě“.
„Apollyon.“ Nebo „Ničitel“. Řec. A·pol·lyʹon. Vg dodává: „a latinsky se jmenuje Vyhladitel (Ex·terʹmi·nans)“. Viz Mt 7:13 ppč.
„Abaddon.“ Nebo „Zničení“. J17,18,22(heb.) ʼAvad·dónʹ. Srovnej Joba 26:6; Ža 88:11; Př 15:11, ppč. „zničení“.
Nebo „po následujících věcech“.
„Z rohů“, P47אcAItrkp.Syh; Vgc „ze čtyř rohů“.
Nebo „jezdců na koních“.
Nebo „dvacet tisíc krát deset tisíc“, tedy 200 000 000.
„Spiritistických zvyklostí.“ Nebo „kouzelnictví“. Dosl. „drog“. Řec. far·maʹkon.